Medzi náhrobnými kameňmi

Slibný, byť ničím originální, rozjezd slibující dobrou atmosférickou detektivku se postupně rozplizne do vršení atributů, o nichž tvůrci vědí, že v takové detektivce mají být, ale nedokážou je věrohodně a smysluplně pospojovat dohromady. Postava TJ, byť dobře zahraná, mi připadala zcela zbytečná, a zbytečně rozbíjející už tak docela vratkou kostru příběhu. (16.03.2015)

Nepříjemná, mrazivá noir kriminálka plynoucí jako pomalá špinavá řeka... Jednoduchý příběh, v němž je hlavní hrdina Matt spíše průvodcem než hybatelem děje, dokazuje, jak důležité je se prostě ptát, protože i v chladném a odcizeném velkoměstě lidé vidí a vědí. Divákem očekávané komplikované pátrání plné zvratů se tak vůbec nekoná, film kráčí vcelku přímou cestou, přičemž některé detaily, náznaky či motivace nechává zcela stranou, neboť pro samotné jádro vyprávění nejsou potřebné (viz linka s DEA nebo věta "You know, I just wanted..."). Díky tomuto zdánlivě opomíjejícímu ale ve skutečnosti zcela záměrnému zjednodušení je divák o to víc nasáván precizně budovanou atmosférou. Svět filmu, situovaného do pozdních 90. let, svět sestávající z šedivých ulic, vesměs poloopuštěných budov a nejednoznačných charakterů plných osobního selhání tvoří vlastní mikrokosmos, v němž není místo pro lítost nebo soucit. Také sebezpytná touha hlavního hrdiny po odčinění vlastních hříchů akcentovaná v závěru filmu (a zmiňovaná v jiných komentářích), do konceptu vyprávění přirozeně zapadá vzhledem k tomu, že Matt Scudder není žádným rozervaným hrdinou, ale již vnitřně srovnaným člověkem, který si je dobře vědom nejen svých chyb, ale i hodnot, které jsou pro něj osobně podstatné. Sečteno a podtrženo, "A Walk Among the Tombstones" nepřináší žánrovou revoluci nebo životní herecké výkony. Ale temným, vtahujícím a opravdu poctivě odvyprávěným příběhem je. (18.03.2015)

Prima, prima, prima! Přiznávám, že jsem divná, ale klidně bych brala ještě temnější atmosféru, víc špíny, víc brutality. Například se dalo zapracovat na hlavní dvojici záporáků, ne že by stáli vyloženě za hovno, ale trochu humusnější klidně bejt mohli, hlavně ten nemluvnej byl dost nic moc. Jinak ale naprostá spokojenost, Neeson jako obvykle solidní, děj příjemně napínavej, dík za Stevense a Ólafssona a ten kluk taky kupodivu moc nesral. Víc takovejch filmů, prosím! (10.01.2016)

Tak akci tu tedy vubec nehledejte, za to celkem dobrý příběh a hodně temnou atmosféru ano. Neesona jsem viděl zatím jen v akčních filmech a čekal jsem, že tohle bude taky, což nebylo a na jednu stranu jsem rád, že jsem si ho mohl užít i v jiným žánru. Příběh občas nudí, ale nebylo místa, kde by mě to donutilo to vypnout. Ve finále se mi to nakonec líbilo a za tu výbornou atmosféru dávám hvězdu navíc. (13.04.2016)

Druhý díl filmu Non-Stop nám ukazuje hrdinu ve zcela jiné situaci, nikoliv však úplně jiné, než jsme viděli prvně. Liam Neeson je již na odvykačce a dokonce to s ním vypadá nadějně. Nyní mu někdo porcuje manželky dealerů přímo před očima a on se ne a ne hnout z místa, dokud mu s tím nepomůže malý černoušek, který však vždycky v dešti nastydne, což je prý jeho obrana proti malárii, ovšem zcela kontraproduktivní, neboť v New Yorku spíš stokrát chytí rýmu než malárii. Liam tak díky pomoci onoho chlapce bez domova najde první stopu a s tím už se dá nějak pracovat. Brzy na vše přijde a tak udělá pro dealery drog dobrý skutek. A to zcela zdarma, neboť je to zkrátka charakter. On stejně vše vypátrá ten nemocný černoušek, tak by od něj nebylo pěkné vzít si špinavý peníze. Prostě hepáč jak má být. Chybělo už jen náhlé uzdravení všech mrtvých, návrat manželky, usmíření s dcerou a odevzdání majetku kostelu, kam chodil na odvykačku. Stejně to ale byla po čertech příjemná podívána, která chvilkami přepouštěla atmošku Mlčení jehňátek, čepovala tmavé Zmizení a filtrovala ponurost Sedmičky. Prostě ani dobrý ani špatný. Spíš ale dobrý, než špatný. (05.01.2015)