Pro strach naděláno

Žel, není to můj styl humoru. Kdyby šlo jen o parodii, proč ne, ale těch parodických prvků tam není moc, a takové ty přehnané zrůdnosti, násilnosti a nechutnosti naopak skoro v každé scéně, a úplně zbytečně. Čím déle to trvalo, tím nudnější to bylo a fórky se jen opakovaly. Not my cup of tea, indeed. (29.12.2014)

První série je skvělá. Přesmyčky se slovy a dělání si srandy z kriminálek je zdařilé. Scéna s rozchodem An Oldman se zapíše do historie komedie. Pro plné užité seriálu doporučuji umět dobře anglicky První série 100% Druhá série je parodií na Jacka Baura a podobní špionážníky a nebavila mě tolik jako ta předchozí. Vtipů je o trochu méně, ale též jsou zde skvělé scény. Druhá série 70% Třetí série si spíše utahuje ze severských kriminálek a podobných okultních vyšetřovaček. Lepší než druhá série, ale první mi stále přijde nejlepší - možná nejspíše z nostalgie. Z té zatracené nostalgie. Třetí série 85% (07.07.2015)

s01- 85%, s02- 80% "I want to find out who he knows, where he goes, what he does, in which size gloves... What he eats, how he sleeps... Under blankets? Under sheets? Is he single? Is he taken? How crispy does he like his bacon? Upper, middle, working class? Which hand's employed to wipe his arse? What's his blood group? What's his sign? What's his take on Palestine? Who's his mother, who's his dad? Has he read Beevor's Stalingrad? What's his height, what's his weight? How often does he masturbate? Is he churlish, shy or chatty? Who is the real Mike Macratty? Solve these riddles if you can... and together we can stop this man." (09.11.2014)

Co funguje bez výhrad jsou running jokes, parodování žánrových kriminálních klišé a dialogy. Naopak co nefunguje je kadence gagů. Snaha o humor je za každou cenu a doslova v každé scéně, v každé větě i v každém obraze. A to znamená, že mnoho „humorů“ vyzní naprázdno či trapně. I tak tu ovšem na pět minut stopáže připadá tolik bránici ničících gagů, že se to snad ani nedá spočítat. Hlavně a především však jde o vzkříšení klasické nefekální parodie (od osm let starého Garth Marenghi's Darkplace snad první zdařilá) a za to patří Britům velký dík. Druhá série je sice zdánlivě poněkud o něčem jiném (tentokrát si tvůrci berou na paškál veškeré ty drsně drsné kriminálky o poldech v utajení, především na Jacku Bauerovi nezůstane nitka suchá), ale ctí ji stejné klady a stíhají stejné zápory jako první sérii. Nesporná výhoda ovšem je, že se rozvíjejí některé gagy a že tvůrci neopakují již použité vtipy a nápady. PS: Pokud si nejste v britské angličtině jisti v kramflecích, tak raději neradno se přibližovat; unikla by vám drtivá většina slovník hříček (snad každá druhá věta tu je minimálně dvojsmysl) a narážek a to by byla škoda, jelikož ty tu patří k tomu vůbec nejlepšímu. (19.11.2012)

Hodně povedený britský kousek, který se místy až nebezpečně blíží šílené kadenci gagů z Bláznivé střely. Při takovém množství nápadů a gagů je jasné, že tvůrci občas šlápnou vedle. To však díky výbornému tempu a stále novým a novým hláškám vůbec nevadí. John Hannah se svým věčně kamenným ksichtem byl pro uchlastanější a drsnější verzi Franka Drebina dokonalou volbou. Chci další díly!! (24.11.2012)