X-Men: Budúca minulosť

Noví X-Meni zklamou především ty, kteří doufají, že Singer naváže přesně tam, kde skončil, tzn. že po letech znovu natočí film, který někam posune žánr filmových komiksáků. Změnila se doba a změnili se i Xavierovi boys. Série má jasně daná pravidla, poetiku, kterou už spíš lehce doplňuje než překotně rozvíjí (jak tomu bylo u přelomových X2). Dá se říct, že Singer fúzuje starý a nový svět. Jasně, oproti Vaughnovi není jeho retro tak lehkonohé, přesto má místy skvělý náboj. Selhává vlastně jen ve finále, které místo gradace spíš usíná. Námitky si vyslouží i fakt, že Budoucí minulost jen opakuje již několikrát viděné, postavy nikam zásadně neposouvá (s výjimkou Mystique, která je až nečekaně aktivní a důležitá, prostě to už není jen "objekt vůle profesorů"... pořád se musím ptát, co za zvrhlý nápad to je dělat z Jennifer Lawrence symbol hollywoodské emancipace... no nic), nové spíše načrtává a používá jako nositele zajímavých akčních dovedností. Faktem ale je, že se Singer zcela cíleně soustředí na především na ústřední figury (Charles, Erik a Logan). Sledovat novou posádku je kulervoucí, protože McAvoy i Fassbender srší energií, cynismem i vnitřními dramaty. Hlavně mladý Magneto ohýbá časoprostor směrem k sobě nekompromisně. Staříci jsou tu spíše jako trochu lítostivé a melancholické figury. Navíc se mi úplně nepodařilo rozklíčovat, v jakém vztahu jsou k původní trilogii (hlavně Charles). Jiné kontinuum? Možná. Nakonec tak Budoucí minulost není žádný strhujícím činem "budovatele světů", ale z větší části skvělou údržbou poetiky série, jejím svorníkem a zároveň restartem. A za První třídou zaostává jen o snesitelný kus. Po jejím skončení jsem se duchaplně zamýšlel nad tím, zda časy, kdy podobné komiksové filmy redefinovaly komplexní vztah blockbusteru a reality nejsou už přeci jen za námi. Propast mezi X-Meny, Batmanem a dříve lehkovážnými eskapisty se začíná uzavírat na snesitelném kompromisu, který má jisté ostří, zároveň už ale ani v nejmenším nedráždí a nezkoumá nová teritoria tak intenzivně jako před několika lety. Time will tell. [75%] (17.05.2014)

Už si ani nepamätám drahý letný blockbuster, v ktorom by obsah takto víťazil nad formou. Krásna scenáristická prácička, každá postava využitá, vzťahy správne vyhrotené a dotiahnuté do zmysluplného záveru, hlášky v správnych okamihoch. Ale pozor, forma je tiež fajn, Singer is back vo veľkom štýle, Quicksilverovo kuchynské sólo sa zapíše medzi nezabudnuteľné scény svetovej kinematografia. Akurát to finále mohlo byť bombastickejšie a napínavejšie, ale pri opakovaných projekciách to vôbec nevadí. Dojímavo-vtipné finále dokonalé. "Fuck off!" (16.05.2014)

Parádička. X-Men: Days of Future Past je to nejlepší z toho, co Matthew Vaughn vzkřísil ve First Class a Bryan Singer začal. Když se to vezme kolem a kolem, tenhle film byl trojnásobnou výzvou, protože musel jednak spojit herce z First Class s těmi z původní trilogie a udělat to tak, aby každý dostal svůj prostor což se více méně povedlo (aby každý mutant, kterého známe, dostal patřičný prostor, tak by film musel mít tak 5 hodin, takže proto jsem byl spokojený s tím, co jsem dostal), jednak musel vymazat celý třetí díl a hlavně se musel vypořádat s cestováním v čase a jeho paradoxy. A mě přišlo, že všechny tyto práce Bryan Singer zvládl s naprostým přehledem. Už se těším na Apocalypse. 100 %. (20.12.2014)

,,ZATÍMCO TVOJE TĚLO BUDE SPÁT, ZATÍMCO TVOJE MYSL BUDE CESTOVAT ČASEM, DOKUD TAM BUDEŠ, MINULOST A SOUČASNOST BUDOU EXISTOVAT POSPOLU. A AŽ SE PROBUDÍŠ, COKOLIV JSI ZPŮSOBIL, TO SE NAPLNÍ A STANE SKUTEČNOSTÍ..." /// Nakouknoutí do mutantí minulosti. Rozumná míra keců a akce v příběhu, kterej jakoby se vlastně nestal. Dobrá, fláknu 4* a zapomenu! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Singer, McAvoy, Fassbender... /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (06.10.2014)

Megalomanská comicsová atrakce, která paradoxně naštve spoustu fanoušků splachovacími hrátkami s již zfilmovanými x-meními universy, na druhou stranu má ale tahle mutantí jízda téměř vše, o čem jste kdy v měřítku rozpohybovaných okének od MARVELu snili. V Singer Industries spíchnuli dohromady fungující návykovou všehochuť napětí, akce a dramatu, jíž se půjdu do sálu přejíst ještě minimálně dvakrát, nervydrásající drajv totiž z plátna nesleze od první nabušené scény. Často se dokonce i pozdává, že Bryan nejen díky ukázkově vygradované stavbě příběhu pokukuje po Oscarech - jakkoliv bezmyšlenkovitě to může znít - načež po emocionální stránce to diváka spolehlivě nahlodá jakbysmet, nebrání-li se. (16.05.2014)