Varúj...!

Na snímku je patrný odborný dohled Karola Plicky, ovšem v tom nejlepším slova smyslu. Jako většina prvních slovenských filmů je silně vlastenecky založený, ukazuje krásu slovenských hor, zaměřuje se na prostý lid, slyšíme lidové písně, vidíme horaly a jejich ženy v krojích. Jako předloha posloužila divadelní hra Ivana Stololy Bačova žena, ale scénář je velmi kvalitně přepracovaný pro filmovou řeč. Svoje zkušenosti předával nejen Plicka, ale i zkušený režisér Matin Frič. I když se objevují poměrně dlouhé pasáže spíš dokumentárního charakteru, máme tu dobře vystěvěný lidský příběh. Je zde několik dramatických vyvrcholení. Osobně se mi líbíla scéna, kdy se Ondejovi vrací paměť. Jeho návrat je velmi citlivý bez zbytečných dramatických gest. Rozhodně jde o prvenství, na které mohou být bratia Slováci pyšní. (30.01.2015)

Velmi vlastenecký a bez diskuze životní film Paľa Bielika, který se na něm podílel, kde se jen dalo. Nebylo by s podivem, kdyby film posloužil tvůrcům jako Zachar, Ťapák, či Ciel k jejich budoucí tvorbě. Šel za štěstím a potkal smrt, vymanil se z jejich okovů, aby zjistil, že není pro co žít. I takový může být osud člověka, nicméně vždy je pro co žít, což je základní vyústění filmu, jenž po technické stránce trochu pokulhává a ve kterém je až příliš cítit nadšení z časů, přinášející naději...alespoň na chvíli. (07.11.2016)

Na svou dobu nečekaně kvalitní sociální drama, ukazující těžký život chudých vrstev na slovenském venkově a ještě těžší úděl horníků v dolech. Osobně ve filmu vnímám náznak socialistické propagandy (klasický útlak od bohatých, útěk do Ameriky se ukáže být zhoubným krokem atd.), ovšem dá se to ještě překousnout - vzniknout film o pár let později, jistě by to bylo podstatně horší. Velmi mě tedy překvapuje šoupnutí snímku do trezoru; soudruzi zřejmě shledali závadným putování chudiny do USA kvůli práci a schopnosti uživit rodiny. No, možná tam bylo i něco víc politicky "nekorektního", přece jen jsem film viděla před delší dobou. 72% (21.05.2009)

Každý nejako začína. A začínať po takom vývoji, s takými prostriedkami a v takej dobe určite nebolo jednoduché. Film ponúkol taký Plickovský obraz vtedajšieho Slovenska a asi nebol až tak ďaleko od pravdy. Hudba bola ohlušujúca, Paľo Bielik nenahraditeľný, česká výpomoc užitočnejšia, ako o pár desiatok rokov neskôr a celkovo sa nemusíme za tú premiéru hanbiť. Odloženie filmu do trezoru je hanbou vtedajších ideológov pápežskejších, ako pápež. (15.11.2021)

Ja naozaj netuším, či mal Jurovský posunutú hranicu sluchu, alebo si počas natáčania myslel, že diriguje operu, ale nenormálne mi skazil inak príjemný zážitok. Skutočne si to neviem inak vysvetliť, i na epickú stavbu je to nesmierne prepálené, viac než dobové afekty a hrdinské preslovy. Varúj! ako samostatný celok miesi poetiku s lyrizmom, istú naturálnu liaheň stredoslovenských zvykov, ktorým cestu krížili neblahé spoločenské časy. Kľudne by som si vedel predstaviť film aj v nemej verzii, tých zopár dialógov som mal problém (navzdory odviazanému spomenutému hudobnému doprovodu) poriadne počuť, ale povedzme, že som si vychutnával film z tej priamej spolupatričnosti a precitnutím starých vekov. Ďalší plus jednoznačne za také to prvotné a nepoškvrnené, to sa taktiež cení. (06.11.2016)