V tvári démona

Obrovská drzost nastrčit tohle do kin! Jessabelle je typickou ukázkou toho nejodpornějšího mainstreamového "horroru", který diváka vyloženě uráží. Jako pro TV Hallmark působící kravina bez atmosféry a napětí, za to s téměř smrtící dávkou nejotřepanějšího klišé, co v posledních letech (skoro nebo úplně?) zahubila duchařský subžánr. (20%) (09.11.2014)

Začnu svůj komentář pozitivy- do hlavní role byla obsazena Sarah Snook, na kterou se mi velmi dobře dívá. A to je z pozitivních záležitostí všechno. O horor nešlo ani náhodou, ten tady reprezentovaly jen prvoplánové lekačky, na které by už konečně mohli tvůrci hororového žánru zapomenout. Příběh ale příliš nefungoval ani jako thriller a měl jsem pocit, že jaksi nedrží celkově pohromadě. Tohle se opravdu nepovedlo. (08.05.2019)

Dievča sa po autonehode, ktorá ju na čas posadí na vozíček, vracia do rodného domu k buranskému fotríkovi. Okrem neho tu na ňu však čakajú aj tajomstvá minulosti, ktoré jej nedovolia len tak spávať. Patetická vykrádačka a komerčná duchárska trápnosť, bez invencie poskladaná z množstva vyselektovaných hororových motívov, ktoré predtým úspešne fungovali v iných hororoch. Vypísať tu od koľkých filmov si to požičiava / kopíruje / vykráda, by malo pomaly dĺžku ďalšieho komentára. Mne neoriginalita nevadí, keď sa s tým vie aspoň trochu pracovať, no tu je to iba bez rozmyslu, až iritujúco pomiešané, takže som rád, že som takúto kravinu nevidel v kine a aj tie slabé 2* sú len za fajn spracovanie a niekoľko obstojných duchárskych úkazov. (07.11.2014)

Nič extra, pokojne zostaňte sedieť - len ďalší rutinný béčkarský horor v poradí. Poteší dusná južanská výprava (milujem ten kraj) a fajn herci v čele so Sarah Snook a Davidom Andrewsom. A klamal by som, ak by som tvrdil, že to nemá pôsobivú atmosféru a pár strašidelných momentov. Inak ale žiadna sláva, taká žánrová "klasika" povedzme. (14.01.2017)

Na Jessabelle jsem neslyšel zrovna lichotivé ohlasy, ale ani to mě neodradilo, abych se na ní nepodíval. Poslední roky se s „duchařinami“ roztrhl doslova pytel a každé druhé je vyčítána podobnost s jejími předchůdkyněmi. Takže ani tohle jsem nebral moc v potaz, protože to bych si snad nemohl pustit žádný novodobý film. Bohužel se vyplnily mé nejhorší obavy z toho, že se budu nudit. Začátek vypadal slibně, herečka mi byla celkem sympatická stejně jako prostředí starého domu. Atmosféra sice lehce stagnovala (zlepšilo se to až od scény ve vaně), ale díky postupnému poodhalování rodinného tajemství z videonahrávek se to dalo přežít. Jenže ve chvíli kdy se měl divák bát (tedy podle tvůrců), jsem se jen netrpělivě poohlížel po časomíře. Dneska už skoro nikoho nevyděsí dlouhovlasá holka, která se znenadání objeví na obrazovce. Divím se, že tohle ohrané „klišé“ které fungovalo tak před deseti roky ještě dnes používá spousta režisérů. I z tohoto důvodu u mě japonské filmy ztratili na oblíbenosti (ti je strkají do svých filmů pořád). Rádoby lekací scény byly předvídatelné až běda a úplný závěr raději nebudu komentovat vůbec. Pořád jsem tak nějak doufal, že se dočkám alespoň dobrého voodoo, leč marně. 40% (05.02.2015)