To neznáte Hadimršku

Moc filmů s Burianem jsem zatím neviděla, ale pamatuju si, že u Hadimršky jsem už vždycky jako malinká vydržela sedět a zpívat si tu kabaretní písničku. Nesmírně ráda na tento film vzpomínám a několik legendárních scén už asi nikdy nezapomenu. Budu muset pár Burianových fillmů rychle dohonit, protože ten jeho strejčkovský hlásek mě nikdy neomrzí. Navíc je celý příběh prostě pekelně vtipný a nechápu, jak se tohle někomu může nelíbit. (15.02.2017)

Až dnes jsem si uvědomil, jak je TO NEZNÁTE HADIMRŠKU blbý film. Naprosto beze smyslu: romantický vztah ústřední dvojice je vybudován na zcela nepravděpodobném předpokladu, že se inteligentní a krásná multimilionářka zakouká do lehkomyslného floutka, kterému hlídá záda kníratý revident s obličejem Vlasty Buriana; minimálně čtyřicetiletá Mici Angora chce namluvit Hadimrškovi, že před dvaceti lety byla děckem, které našel ve svém bytě; ve filmu, který je úplně o něčem jiném, se náhle zjeví lupič, jehož začnou policisté nahánět po ulici, aniž by měl zloděj či snad dokonce tato honička pro vývin příčinnosti narativu nějaké zvláštní poslání. Takže ještě jednou - když se na tento snímek člověk podívá bedlivě, uvědomí si dvě věci. 1) Jak je ten film pitomý a za 2) jak byl Vlasta Burian geniální. Každá věc, která se zde objeví, slouží coby doutnák rozpoutávající gejzír Burianových nedostižných skečů, jenž mají kvalitu vizuální (scéna ve sprše) i verbální ("Ta Angora se vobjevila na jevišti a, slečno, když já du do vany, tak toho na sobě mám víc než vona. Sedla si mi na klín a spustila, jak prej sem se rozpálil, když sem u ní včera byl. Slečno, já u ní nebyl, já u ní nebyl."). Ačkoliv je zde tedy snaha vystavět narativní linii také okolo vztahu mladého Zlatníka a slečny Vilandové, vše podléhá explozivnímu Hadimrškovi, a bez něj také každá složka filmu ztrácí zajímavost. Daleko lépe se povedlo vykreslit romantickou linii v jiném Burianově opusu, filmu DUCHÁČEK TO ZAŘÍDÍ. Tam ale, pravda, hlavní milovnici hrála Adina Mandlová, což byla poněkud jiná herecká třída než Marie Grossová. (27.12.2011)

Dokáže mě fascinovat vždy ten letopočet. Jak dokázali lidé s takovým vybavením a zázemím dělat filmové snímky. Burian je jistě fenomén a i v tomto filmu, který jsem viděl asi po osmi letech nejméně, mě o tom zas přesvědčil. Jeho specifický způsob hraní umí nebo vlastní málokdo jiný. Oficiální text k tomuto snímku říká, že režiséři nechali velké prázdné místa ve scénáři, právě kvůli Burianovi, a to kvůli jeho jedinečné improvizaci. Původní scénář jsem nikdy nečetl, ale rád tomuto věřím. Někdy mám pocit, že Burian je ale natolik specifický, že je těžké ho nějak kategoricky do určité role zařadit. Možná je to na škodu možná ne. Samotný příběh je pro mě lehce nadprůměrný, pro mě dnes spíše dobrým průvodcem naší historie první republiky, než abych zde našel hodnotu umělecky filmovou. Ostatní herecké výkony jsou poplatné době a hudba jako vždy na vysoké úrovni. (25.12.2009)

Vlasta Burian opět zaperlil. Jako pedantský úředník byl perfektní. Ale na každého jednou dojde, takže i on dostal svůj díl. Ovšem po těch všech peripetiích vše dopadlo dobře. Stejně jako Kleopatra i já miluju tu scénu, kdy se Hadimrška úžasně kácí k zemi. Takhle jsem ještě neviděla nikoho, že by se takovým způsobem kácel do vývrtky a ještě u toho mluvil jako Hurvínek. Vypadal přitom jako hadrový paňáca. Rozřazování gramodesek taky nemělo chybu. I když už jsem tenhle film viděla snad stokrát a možná i ještě vícekrát, tak si ho vždycky užiju. (30.01.2012)

Tady je velké mínus, tedy u mne, děj. Totiž to, že to vyhrává baba s příběhem vykecaným bývalým spolužákem. A motanice kolem milionu a podstrčených hodinek byla taky zbytečná, když už tam jedna zápletka byla. No, pan Burian je tu skvělý, prostor má a legrace je to vcelku taky. Také toho ječení, nazýváno zde zpěvem, bylo na můj vkus hodně. (24.05.2016)