1864

Mimořádně povedená série o úseku dánských dějin, o kterém (podle samotného filmu) už moc nevědí ani samotní Dánové. Překvapilo mne, že se téměř stejnému nacionalistickému šílenství jako později Němci poddali i klidný severský národ. Sympatické pak je, jak kriticky se na sebe tenkrát dnes dokážou podívat. To my jsme byli slepí a pitomí, ne neurvalá německá přesila. Navíc skvěle zahrané s velkorysou výpravou. (05.11.2016)

2,5* --- Historický (a docela zajímavý!) příběh na tři hodiny roztažený do nesmyslných 8 (!) hodin. Zasloužilo by si to značně pokrátit, jak část s dětstvím, tak hlavně o části s prolínající se současností, která tam byla naprosto dramaticky k ničemu. Začínal jsem na rychlosti promítání 110% a u posledních třech dílů už jsem jel na 160% a ještě leckde přetáčel, jinak bych u toho zestárnul a umřel. Zase jedna ukázka nedodržení pravidla "Scénárista si nemá sám svůj scénář režírovat", aneb selhání dramaturgie. Vizuálně i dějově (hlavní dějová linka) je to ale zajímavé dostatečně. Jenom celý projekt někdo neudržel na řetězu a celé se to splašilo. 8 hodinových dílů! (ťuk ťuk na čelo) (30.08.2017)

Zajímavý pohled na ostudnou část dánské historie. 1) Tvůrce tohoto nevyváženého seriálu, 55letý scénárista a režisér Ole Bornedal běží za několika zajíci najednou. Zajíce historického úspěšně chytil, i když s drobnými šrámy. K tomu tehdejší britský ministerský předseda lord Palmerson: Only three men in Europe have ever really understood the Schleswig-Holstein Question: the Prince Consort, who is dead; a German professor, who has gone mad; and I, who have forgotten all about it. Zajíc - osobní drama úspěšně panáčkuje na poli. Zajíc fantaskní se jen mihl a zanechal po sobě jen pár nekonzistentních bobků. No a ten zajíc moderní z 20. století se sem přichomýtl zřejmě jen omylem._____ 2) Těžkopádný děj se klopotně vleče od jedné osobní tragédie ke druhé. Prokliky do současnosti jsou neústrojné a zdržují. Nepatřičné prvky fantasy (léčitel, 20. století, podle komentátora anathemana i cikáni žádající o práci) rozostřují divákovo vnímání a trochu připomínají pejska a kočičku, jak pekli dort._____ 3) Zajímavé naopak jsou scény přibližující politické rozhodování a především působivé scény z bojiště. Ty se natáčely po sedm týdnů v Milovicích._____ 4) Zaujali mě pěkní kluci: 28letý Jens Frederik Sætter-Lassen (Peter), 28letý Jakob Oftebro (Laust), 25letý Jens Christian Buskov Lund (voják Alfred) a 35letý Johannes Lassen (podporučík Dinesen). Mimořádně odpudivou postavu se úspěšně podařilo ztvárnit 42letému Nicolasu Broovi (kancléř Monrad)._____ 5) Ole Bornedal o charakteru filmu: 1864 is no war movie, but the tale of human beings. It’s about absurd political interests, human sacrifices and the Danish national mind. 1864 is a tale of time – a story about all of us. (23.09.2017)

Po shlédnutí této mini série chápu, že v rodném Dánsku sklidila řadu kritik hlavně samotným námětem. Kdyby tu někdo zfilmoval téma Mašínů nebo život prezidenta Beneše, taky by si to našlo celou řadu odpůrců už z podstaty nacionalismu, jako takového. Fakt ale je, že po filmařské stránce je 1864 absolutní skvost. Navíc skvost, který měl tu čest točit se z větší části v Česku a tak tu v jedné z důležitých, i když ne úplně mluvných, rolí potkáte třeba krásnou Evu Josefíkovou, která štáb asi uhranula krásou, protože záběrů na ní není úplně po málu. Kromě Evičky tu ale jsou i záběry na válku, které jsou zfilmované naprosto jedinečně. Osobně přiznávám, že jsem o dánsko-německé válce ani nevěděl a tak byl pro mě tento seriál velkým zážitkem. Navíc osm dílů je osm dílů a tak podstatný vojenský střet, který to všechno ukončil, potřebovali zaobalit do určitého lidského kabátu a tak tu vypráví osudy různých lidí z různých dob. Chvílemi to bylo lehce zmatečné a nebo zbytečně dlouhé. V celkovém kontextu seriálu se ale pořád jedná o významný evropský projekt, který je zároveň tím nejdražším, co Dánsko kdy vypravilo do světa. (04.12.2020)

Bornedal s Laustsenem opět nezklamali. Těmto klukům to prostě spolu neskutečně sedí a dokáží spolu tančit tak elegantní tanec, kterým oslňují všechny vjemy. Intenzivní, krutý a romantický příběh je v jejich rukách také umocněn použitými metodami, světlem, přírodou, barvami a v neposlední řadě taky výběrem herců a jejich excelentními výkony. Upřímně řečeno, že přestože jsem necitlivé hovado, tak v mnoha záběrech mi vyvstala husí kůže v kolmém směru natolik, že by se za takový stahováky nemuseli stydět ani True Norwegian Blekmetly (i slza takměř ukápla, za to by se True Norwegian Blekmetly už asi styděli). (16.07.2020)