Ja, Olga Hepnarová

Asi nemá cenu vynášet tu soudy o skutečné Olze Hepnarové a jejím činu, nicméně mě trochu zarazil oficiální obsah od Bontonfilmu - "příběhem, který vyústí v tragédii a nemá vítěze ani poraženého" Řekl bych , že minimálně 8 poražených tenhle příběh má, ale to spíš jen tak trochu hořce na okraj. Přemýšlím spíš nad tím, co mi tenhle příběh vlastně chtěl sdělit. Neřekl bych totiž, že se, opět si vypůjčím slova distributora, "snažil najít příčiny jejího strašného agresivního aktu", ale spíš se opájel nad uměleckou retroformou a onanoval nad lesbickým zaměřením Hepnarové. Z vlastního aktu zločinu mě ale skutečně zamrazilo. Chladný, neodvratný a až vlastně nechutně nenucený masakr. Ona vůbec ta poslední zhruba pětina filmu najednou získala úplně jiné obrysy a konečně došlo na skutečný ponor do psýché podivínské dívky a ten obrázek vůbec nebyl pěkný. Předešlé zkratkovité potácení se ničím se zálibnými zastávkami na lízání pekáčů mi ale jen připomnělo, že bych se měl konečně podívat na těch Padesát odstínů šedi. Jen tři prstíky strčím... (07.04.2020)

Postavy, včetně té hlavní, nejsou funkčně naexponované, divákova empatie se tedy nemá čeho chytat a navíc mu to dost znesnadňuje i podivný rytmus uvnitř záběrů, respektive absence přirozenějšího rytmu uvnitř většiny záběrů. Připomínalo mi to kadenci vyskládávání nákupu z tašky. Celkový rytmus vyprávění je podobně zbytečně uspěchaný a monotónní, větší prostor kupodivu dostávají sexuální scény, přestože informační hodnotu mají po prvních pár vteřinách už zanedbatelnou. Snímek nenudí, mě osobně ale opravdu zaujala jen jedna sekvence asi kolem 5. minuty a dvě, tři scény v závěru. Už v průběhu filmu jsem dostal pocit, že je úplně jedno, nakolik je děj vůči skutečným událostem a charakterům věrohodný - i kdyby dokonale byl, stejně jsem se nenapojil, nevěřil jsem ničemu, nebylo mi to umožněno (když Olga řekla, že je otloukánek, překvapilo mě to - divák vlastně neví, jestli s tím může souhlasit, předešlý děj tak moc nepůsobí). Naopak jsem si představoval, jak velice silný by ten příběh byl ve formě povídky, aniž by se musela měnit jediná replika. Místo sledování pitvořící se herečky by si divák/čtenář dosazoval vlastní představy o tváři O. H. Je to vlastně taková "zfilmovaná beletrie", jenomže tím zfilmováním nic navíc nezískala. Naopak. (spoiler) Naprosto fascinující je pro mě scéna, kdy matka Olgy přijde poprvé po jejím činu domů. Z kontextu zatím nevíme, jestli o té události už ví. Přisedne si ke stolu k zbylým členům rodiny, o kterých také zatím nevíme, jestli o činu už ví. Z výrazů tváří se to s určitostí nedozvíme. Snad. Možná. Asi. Sedí všichni chvíli u stolu. A střih. Dokonale bezobsažná scéna. (21.03.2016)

Jelikož jsem od útlýho mládí rád pařil GTA, tak jsem si samozřejmě o první hráčce GTA v Československu přečet nejrůznější články a zhlédnul i pár dokumentů. Na film jsem se docela těšil. První zklamání se dostavilo, když jsem zjistil, že film je černobílej, protože to už samo o sobě dává tušit, že to bude nějaká umělecká blbost. A druhý zklamání bylo, že film stojí za hovno. Je to nudný, příšerně sestříhaný a v podstatě jsou to akorát takový obrázky, do kterejch se citujou nějaký úryvky článku na wikipedii. Pokud chcete koukat na někoho, kdo rád jezdí Trabantem, tak to už snad radši na to koště Přibáně. (29.07.2016)

Vlastně mám spoustu výhrad k tomu, kde, proč a jak zvolený koncept skřípal, kde jsem se vyhozená z filmu ošívala, kde mi byl žinantní, jak se filmařství odchlipovalo od díla, často víc než u děl, která hodnotím slaběji, byť hladčeji a obratněji drží tvar... je zkrátka poznat, že je to raný pokus, jak pro autory, tak pro novou éru českého filmu. Ale i tak je to za pět, a z žádné milosti, ten film se skutečně dotýká toho, čeho chtěl, a když to funguje, je to chladivé zjevení nového ostrého nože. *~~ (24.04.2016)

Velmi šedivý pokus o artový, psychologický film, který zrovna dvakrát nefunguje (a tou šedí rozhodně nemyslím fakt, že je film černobílý). Na filmu je fajn nejednoznačnost důvodů, která měla Hepnarová ke svému činu (není jasné, zda věci, ze kterých obviňuje společnost a kterou trestá, jsou realita, nebo jen její smyšlenka - viz bití apod.), jenže to přináší i řadu problémů, obzvlášť v první hodině filmu, která je myšlenkově plochá a prázdnotu zaplňuje odhalenými bradavkami a lesbickými scénami. Poslední půlhodina je o poznání lepší a kdyby byl v jejím stylu celý film, byl by velmi, velmi dobrý, takhle jsem se přistihl, že si po slabé půlhodince na papír čmářu ježky na motorových rogalech. (04.11.2017)