Ja, Olga Hepnarová

Nejdříve musím napsat, že případ Olgy Hepnarové znám cca patnáct let z televizního dokumentu, natáčení snímku jsem sledoval s napětím, hlavně, když to vypadalo, že mu hrozí nedokončení. Film umělecký, psychologický, nestranný, až tak, že závěrečný dialog hlavní hrdinky s obhájcem a její proměna vás pomalu ochromí. Snímek pomalý, hypnotický, připadlo mi, že točený tak, že každý záběr, scéna, mají svoji pointu, vyvrcholení a význam. Dílo tak přemýšlivé a NEČESKÉ, že jen nechápavě kroutíte hlavou. Dumáte o něm minimálně několik dnů a několikeré zhlédnutí je povinnost. 90% - zbytek si nechávám jako nezbytnou rezervu pro pozdější vytříbení svého názoru. Aspirant na nejlepší český film za ... nevímkoliklet. :-o (31.03.2016)

V prvej polovici, ktorá sa sústredí na konštantnú depresiu a lezbo-sexualitu Hepnarovej, by som viacej zvýraznil dôvody, prečo sa cítila tak ukrivdené zo strany okolia. Z filmu to nie je dostatočne čitelné a keď divák nepozná históriu udalostí, začne sa mu vyjasňovať až po tragédii, pri rozhovore s obhajcom (Juraj Nvota). Všetko ostatné ale výborné - atmosféra doby, čiernobiely vizuál, chlad a odosobnenosť rozprávania, vyjadrujúceho svet v hlave Hepnarovej. A fakt vynikajúca Michalina Olszanska v hlavnej roli! P.S.: Aká časť rozpočtu išla na cigarety? V 4DX by som to vidieť nechcel! (11.04.2016)

Bolestivý příběh v chladných tónech černobílého obrazu. Je pravděpodobné, že osud vnějšně přitažlivé Olgy se do jisté míry vnucuje jako ublížená nebo politováníhodná postava. Naproti tomu všichni ti zmasakrovaní jsou zde bezvýznamní. Řídit se podle děje filmu, co se vlastně dělo v jejím nitru je pouze spekulace. Možná, že chtěla se sebou něco udělat, či něco změnit, ale nevěděla jak na to. Nabízí se otázka, jak bych asi smýšlel, kdyby zabila někoho mého bližního. Inu, škoda všech životů, včetně těch nevinně zabitých. (12.07.2016)

Příběh Olgy Hepnarové, dívky, která žila ve světě bolesti, utrpení a nepochopení, lze vnímat především jako obžalobu tehdejší společnosti, která se svou lhostejností a nezájmem sama odsoudila ke smrti. Memento, pramenící z hrůzného činu, vykonaného na nevinných lidech, dává na srozuměnou, že lidé jako Hepnarová překročili úzký práh mezi životem a smrtí, mezi sebou a druhými. (22.03.2020)

Myslím si, že opätovne ako pri filmoch Saul fia a The Witch je toto ďalší z filmov, ktorý človek po dopozeraní určite ocení, ale bude ho chcieť vypustiť zo svojej hlavy a viac naň nemyslieť. Je to veľmi silné, veľmi dobre natočené a veľmi dobre vie spraviť atmoséfru využitím čiernobieleho filmu. Pre mňa je to v tomto vynikajúce. Plus skvelý výkon Michaliny Olszanskej, v ktorej ste postavu Olgy maximálne cítili. Všetky jej bolesti, všetok jej hnev a nenávisť, ktorú v sebe dusila a nakoniec vyplávala na povrch. a je to tak silné a dobre natočené, že je potom skutočne paráda pozerať film a nevydať pritom ani hlásku. Lebo človek je tým spracovaním fascinovaný. Je to tiché, plíživé a potom v správnom momente to zaútočí. Nemyslím si, že ale všetko bolo dotiahnuté dobre. Hoci poznáme Olgu, niekedy nevieme čo vlastne urobila. Napríklad komu poslala listy, ktoré hodila do schránky pred svojim činom? (dá sa to zistiť na nete, ale z filmu to nepochopíme), scénka v bare, kde sa s Jitkou bozkáva je trochu divná, najmä, že to nikto okolo nerieši a pár ďalších detailov, ktoré si človek pri sledovaní uvedomuje a dáva si k ním otázniky. Ale to nemení fakt na tom, že ide stále o silný film s dobrou a silnou atmosférou, ktorý treba vidieť. Určite naň choďte a užite si ho. Hodnotenie: A- (21.04.2016)