Milenci z Pont-Neuf

Slaďák... slaďák odehrávající se ve špině mezi bezdomovci. Binoche geniální, Lavant taktéž. Místy občas sklouzne film trochu do klišé, mnohem častěji do jakési "neuvěřitelnosti", ale vždy jen na chvilku. Prvních asi deset minut je uhrančivých. S Almodovarem a tím, co udělal Stvořeni pro lásku vrchol melodramatu poslední doby. (18.06.2006)

Poslední film z této volné trilogie a podle mě i ten nejsilnější. Bezútěšné prostředí a zdánlivě bezvýchodná situace silně kontrastují s hlavním motivem a tím je opět milostný vztah, tentokrát postav, které ztratily pevnou půdu pod nohama. Ústřední dvojice, kterou stejně jako ve druhém díle hrají Denis Lavant a Juliette Binoche, zde naplno prožívá svůj vzájemný citový vztah, navzdory tomu a nebo možná právě proto, že si uvědomují, že všechno je jen dočasné. Jeden z nejlepších zážitků letošní 35. LFŠ. (01.08.2009)

V mnoha ohledech velmi zajímavý, silný film, který bych zařadil někam vedle Nebe nad Berlínem a Žiletek. Zrovna tak se mi vybavil román Nicka Cavea A uzřela oslice anděla. Roztrhá vás to, pokud jste něco takového prožili. Navíc je to generační výpověď konce 80.let. A pak ještě láska prokletá, bolavost, ryzost. Kazí to pankáčský nedostatek odstupu - to, co nechybělo akademikům ani nové vlně. Kazí to animírky typu "a tak vyjeli k moři" ... "a tak šli v noci do galerie" ... "a tak jezdili po Seině na motorovém člunu" - z hlediska motivů jde mnohdy o zásadní věci, ale tříští se v nepodstatnou změť - fuck the form - jenže apollinský princip, páni pankáči... (10.10.2014)

Že by si tú poslednú scénku požičal James Cameron do svojho Titanicu?... Ťažké hodnotenie, začiatok som musel pretrpieť, vyzeralo to len na exkurziu medzi homelesákov a pobudov. No keď sa do toho priplietla tá žienka, tak príbeh dostal konečne náboj. Film určite zaujme svojimi postavami, či už pozitívne alebo negatívne. Len čo sa týka romantickej roviny, škoda, že to medzi tou dvojkou neklapalo. Ona bola perfektná, magická a pohlcujúca a on... no, nesympatický týpek, aleže totálne. Bolo však zaujímavé pozorovať, ako sa v tom vzťahu rodí depresia a obavy zo straty, ktorá sa následne mení na niečo iné. Lepší priemer. 65/100 (29.09.2020)

LFŠ 2009 Poslední část volné trilogie (MILENCE Z PONT-NEUF předcházela ZLÁ KREV a KDYŽ CHLAPEC POTKÁ DÍVKU), která nejenom dokumentuje zrání a vývoj Denise Lavanta, ale i proměnu ve stylu samotného Caraxe, nejzajímavějšího režiséra francouzského neobaroka, který se z reklamní estetiky, ale navazující na poetiku francouzské nové vlny, posunul až k estetice ošklivosti, jíž dovedl k dokonalosti ve svém příspěvku MERDE! z povídkového TOKIA!. Film je nejlepší ve chvílích, kdy se rozevřou časové rámce, jde o pohyb v záběru a pohyb záběru a vše je podpořeno výborně zvolenou hudbou či vše přehlušujícími zvukovými efekty. Jednoznačně jeden z nejlepších filmů "filmovky" a divácky asi nejpřijatelnější - i přes hlavní postavy a prostředí - Carax (psáno před zhlédnutím ZLÉ KRVE), kterému mírně ubírá na výsledném hodnocení pouze to, že se jedná o část poslední, a tak film nechce opustit hrdiny a konec působí nastavovaným dojmem. Přesto pro mě MILENCI Z PONT-NEUF představují ukázkový příklad "Modern Love". 9/10 (01.08.2009)