Girls

Na Sex ve městě jsem nikdy nekoukal, ba jsem na něj ani jakživ nezamrkal. Příslib teen verze už mě zlákal a nelituju. Girls se snažej bejt aktuální, uměj bejt trefný, nestyděj se, nebojej se. Pro mě jedině příjemný překvapení. A epizodky pro oblíbence Vanessu Ray a Chrise O'Dowda taky jenom potěšily. Edit k druhý sérii: Klidně jdu na plnej počet, tralalá. Ještě vytříbenější dialogy, Chris O'Dowd se vrátil a uchytil. Párádá! Edit k třetí sérii: Girls ubraly na samoúčelnym sexu a ještě přidaly na tý brutální sebeironii, jakou si už doteď mohly nechat patentovat. Proto zdvihejte hodnocení, hergot, zdvihejte!! (Jessa je učiněná bohyně a Marnie všechny válcuje v sympatiích.) --- Finále pátý série = vrchol televizní tvorby jara 2016? Demolice bytu takříkajíc ve jménu Hannah byla úsměvná a silně emotivní zároveň. Klan Kirke boduje. (17.08.2012)

Sex ve městě pro hipstery? Já byla tak naštvaná! Ne na seriál Girls, ale na sebe. Nejsem hipster ani zarytá fanynka Sexu ve městě, přesto jsem docela dost jeho dílů viděla. A po shlédnutí Girls mi v plné míře došlo, jak je Sex ve městě falešný a plytký (nejenom on, beru ho teď jako zástupce velkého množství podobných filmů a seriálů). Furt ty krásné šatičky, dokonalé make-upy, exkluzivní prostředí, bary, výlety, nádherné byty – o práci jen pár zmínek. A vztahy? Naprosto mimo realitu! Až v Girls – kterým jsem se dlouho vyhýbala, protože jsem čekala další tuctový seriál o milostných banalitách – jsem konečně našla normální holky (v případě Leny a její figury extrémně odvážné, vzhledem k tomu, jaké modýlky nosí – no a co?), normální problémy (ok v americkém provedení a prostředí) a normální vztahy. Někdy fajn, někdy průšvih, někdy nuda. Postavy jsou nejednoznačné, stejně jako v reálném životě (samozřejmě poněkud zdramatizované pro seriál), ale fantasticky to bylo vidět na postavě Adama, který začínal jako kluk, co je divný, lehce úchylný, na tu holku kašle, aby ji pak na konci druhé řady zachránil skoro jako rytíř – a ta proměna byla scenáristicky uvěřitelná. Protože takoví lidi jsou: někdy hrdinové, někdy zbabělci, většinou průměr. A téměř vždycky sobečtí a sebestřední. SHRNUTÍ: Díky, Leno, žes do toho šla tak upřímně a na plno. (17.10.2018)

Liečba šokom. Len pre silne vnímavých jedincov so zmyslom pre sebareflexiu. Nádherne kruté, nekompromisne úprimné... Skvelým pozorovacím talentom a nikoho nešetriacim podaním reality mi Lena Dunham pripomenula tvorbu dua Gervais-Merchant. Prvá séria 100%. Absolútna fascinácia, svieži závan, ktorý znesie málokto. (20.05.2014)

O životě ze života. Chvíli to trvá, ale lidsky strhne a emocionálně nepustí. Od třetí řady nahoru v televizi dlouho nebylo nic tak uvěřitelného a tak citlivého. O vztazích, přátelství, sobectví, empatii, hledání sebe sama i hledání toho, koho milujeme, koho bychom milovat mohli a koho milovat chceme. Nejsilnější jsou Girls ve chvílích, které vybízí k sebereflexi. Drsné a nekompromisní. Protože jestli tenhle seriál umí o postavách něco vypovídat, je to zejména to, jak moc věří, že žijí pro někoho, zatímco myslí jen na sebe. Jakkoliv se dá úvahově sklouznout při sledování k tomu, že vztahy, ať už přátelské či ty milostné, nepřináší nic jiného než bolest, já jsem na konci každé série cítil ten nefalšovaný příslib naděje, že můžou vždycky nakonec být to nejkrásnější, co život nabízí. Bez kýče a bez obalu. Škola života pro ty citlivé z nás. (14.07.2017)

Hanna, ty sebestredný pracek!! Mala som iba ja tento pocit, pri opätovnom sledovaní? Fakt, miestami by som ju preplesla. Najhoršie, že ani za svet nepochopí, že celý svet sa netočí len okolo nej. Aj keď zase treba oceniť, že postavy a ich charaktery sú fakt reálne vykreslené a nie sú všetci ako z príručky o dokonalosti. (23.04.2013)