Konzultant

Chtěl bych vědět, zdalipak si unylý žvanil MekKárty ověřil své autoerotické fantazie v praxi. Vsadil bych se totiž, že pokud by se obstarožní bloncka snažila náruživě ošukat čelní sklo Ferrari, jednak by za sebou nechávala hlemýždí stopu a druhak se v nejlepším přicucla tak, že by na to stěrače nestačily, museli by do ní vrchem vhánět vzduch, aby vyrovnali ten podtlak a auto se dalo nadále řídit, protože s takovou ozdobou na skle by bylo z kabiny piču vidět, což vyhláška nepřipouští. Já rozhodně lenit nebudu a hned vyzkouším, jestli by se třeba nedala tímto progresivním, technologickým postupem vyměnit prasklá šíba na mé Felicii. Buď, až chytím rozjetou figurantku za ruce a zatáhnu, hladce sklo vyndám, nebo budu mít vedle dálniční známky poštěvák na rok 2014. Pokud klapne to vysklení, nechám si to patentovat. Až na pár vskutku vychytaných nápadů jde vesměs o obvyklou Kormakovu utahanou, egoistickou masturbaci alá šeršelafám, která je schopna rozkrokem nejen ukojit vaše vozidlo, ale také například zlikvidovat i nějaký ten drogový kartel. A moc to nevytrhl ani Ridly s ansámblem profláklých xichtů. (01.02.2014)

Zhlédnuto bezprostředně po (druhém) dočtení stejnojmenné McCarthyho předlohy (která má ostatně víceméně formu scénáře). Musím se přiznat, že Cormac McCarthy mě - podobně jako jeho vrstevník Philip Roth, který je narozený ve stejném roce 1933 - už dlouho fascinuje tím, jak navzdory vysokému věku neustále umělecky překonává sám sebe. Každá jeho nová kniha (četl jsem od něj vše, resp. vše, co vyšlo v češtině) je konciznější (McCarthyho pozdní knihy jsou co do rozsahu výrazně kratší než jeho raná tvroba) a literárně suverénnější. Konzultant (odhlédnu-li od své averze k nešťastnému českému názvu, který nejenže neodpovídá americkému významu slova counselor, ale ani samotnému ději) je v tomto ohledu zhuštěný na samou dřeň, spousta věcí je nedořečena či pouze naznačena, a je nutné, aby si to čtenář/divák domyslel. Jednoduchým důvodem, proč je filmová adaptace tak útlé knížky (v češtině má 160 stran) dlouhá 138 minut (film jsem viděl v delší verzi obsahující několik důležitých scén navíc), je skutečnost, že se jedná o doslovnou adaptaci, která na filmové plátno z knihy převádí v podstatě vše. Vyjma pár nepodstatných detailů, které byly vypuštěny pravděpodobně z cenzurních důvodů (např. dialog o snuff pornu je v knize výrazně drsnější), se tak jedná o plnohodnotné zfilmování autorova textu - pro čtenáře, kteří jsou s ním obeznámeni, tak film poklidně spěje ke svému předem známému konci, protože nemá čím překvapit (scéna Westrayovy popravy bollitem je ovšem šokující, i když jste na ni dopředu připraveni). Přesto jsem se na tento film těšil, protože mě nadchlo herecké obsazení i jméno režiséra, a velmi jsem toužil vidět, jak se všichni s McCarthyho textem poprali. V tomto ohledu za mě téměř maximální spokojenost - především Cameron Diaz je výtečná, a v některých scénách z ní doslova mrazí. Důvod, proč si zde film vysloužil tak nízké hodnocení, je pravděpodobně skryt v tom, že je mnohem sofistikovanější, než jsou diváci u tohoto žánru zvyklí. Ve filmu zazní celá řada komplikovaných dialogů o zlu a lidském světě, které běžný člověk nemá moc šanci pobrat. Jsem ale dalek toho, abych toto filmu vyčítal - pro mě osobně je to invenční podívaná, která přišla s něčím, co tady nikdo jiný nedělá, a jejíž krutost se mi mimochodem jeví - na rozdíl od většiny podobné produkce - jako zcela uvěřitelná. Bůhví, proč to tomu McCarthymu tak věřím, ale když třeba píše, že nejde obchodovat s Araby, protože o další peníze už prostě nestojí, přijde mi to neuvěřitelně trefné, a zapadající do představy světa, kterou s autorem sdílím. Jeho pohled na náš svět je skoro jistě bezútěšný a krutý, ale určitě ne cynický. Neznám v současnosti autora, který by psal stejně přesvědčivě o těchto aspektech života. Za mě silné 4 hvězdy. (11.11.2014)

Myslím, že dnešní lidi ten film nepochopí. Má působit hluboce, ale natočený je strašně povrchně. Což má za následek napjaté tření mezi oběma plochami. Konzultant ukazuje jak moc hollywoodský Scotův styl je. McCarthy napsal scénař, který se vymyká všem standardům, bohužel se už nepostaral, aby režisér do snímku vnesl ono potřebné podobenství. Pro něco takového je vhodný někdo jiný, Nicolas Winding Refn mi vychází jako jeden z nejvhodnějších kandidátů. Scottův styl sám o sobě mi ale sedí, tak jsem to dokázal jakž tak překousnout. Herecké obsazení, které dal dohromady je obdivuhodné, ale jde možná proti typovým proporcím samotných herců. Fassbender je až netradičně hodný, to zlo o kterém se mluví spočívá jen a pouze v chamtivosti a domýšlivosti. Pitt je fajn, místy trochu křečovitý. Reinier Bardemovi vůbec nesedí, nehraje ho špatně, ale typově je úplně mimo. Penny Cruz by potřebovala být mladší a bláznivěji zamilovaná, ale příliš se tu nevyskytuje. No a pak je tu Malkina Cameron Diaz. Obludná vypočítavá mrcha a asi druhá nejdůležitější postava. McCarthy snad ještě nenapsal silnější ženskou postavu. Diaz se jí chopila se ctí. Svině umí, ale Angelina by sem seděla víc. A dostáváme se k největšímu problému a tím je přístupnost. Konzultant sice chytře bruslí po hraně přístupné pro děti od 15ti let, ale tak je všechno to vraždění a sexuální pnutí příliš sterilní. Scéna s Ferrari je zvláštní a dobře podaná, ale nemá ten potřebný šokový efekt, o kterém postavy mluví. Jakékoliv mučení je tu jen odvyprávěné. Může jít o umělecký záměr, ale snímku to krade uvěřitelnost, mrazivost. K čemu jsou vypiplané dialogy, které reflektují zkázu a smrt, když je téměř neviditelná. Konzultant není špatný film, jen je příliš divný než aby se líbil. (02.12.2013)

Jakkoliv mám rád tvorbu Ridleyho Scotta (hodně) a Cormaca McCarthyho (hodně), musím říct, že Konzultant na mě zapůsobil především jako nesmírně namyšlený film, který (zhruba v tomto pořadí) baví, nudí, nudí, baví, nudí, baví a nudí a nudí. Až mi z toho je smutno. Nedá se přitom říct, že by McCarthy napsal něco vyloženě špatně, že by Scott něco špatně natočil nebo že by některý z herců něco špatně odehrál. Já bych ale byl mnohem spokojenější, kdyby McCarthy místo scénáře raději napsal knihu, ve které bych si mohl jeho dialogy pročítat hezky v klidu, vracet se k nim a přemýšlet o nich. Když se na mě totiž valí takovým mocným a ubíjejícím proudem jako v případě tohoto filmu, nedělá se mi z nich vůbec dobře. A to je škoda. Teď mi nezbude než si koupit knižní verzi scénáře (kterou bych si koupil stejně), přečíst ji a pak dát filmu další šanci. Nejspíš. (29.11.2013)

Advokát se nějakým neznámým způsobem zapojí do obchodu s drogami a vy netušíte proč. Všechny vedlejší postavy jsou do onoho obchodu nějak namočené a vy nemáte ponětí jak. Ne, teď nepopisuju prvních patnáct minut filmu, ale moje schopnosti analyzovat příběh po návratu z kina. Cormac McCarthy napsal scénář, ve kterém každá z postav mluví v metaforách, a ať už je to vlivem toho, že můj mozek vzdal po dvaceti minutách snahu dešifrovat je, nebo ať už je to tím, že jsou prostě bez vysvětlujícího komentáře autora rozluštit nejdou, pravda je taková, že ze synopse jsem se toho o o Konzultantovi dozvěděla víc než za dvě hodiny strávené jeho sledováním. (23.11.2013)