Hry o život: Drozdajka 1

Zatiaľ čo ostatné diely každý ospevoval, ja som si ich prezýval. Pri tomto bola zas väčšina sklamaná a ja som naopak prekvapivo nenudil. Ale ani mi nepadala s toho sánka, aby bolo jasné. Začiatok začal klasicky nudne, pokus o emócie s predošlých dielov, vyfetované xsichty. Neskor sa ale trojka posunula trošku na inú koľaj a od ostatných dielov sa dosť líši. A to je asi hlavne ten dôvod, prečo som sa bavil. Trošku sa tu pritvrdilo a akcie sú ešte lepšie. Francis Lawrence s toho ťaží čo to dá, žiaľ predloha a nenažraný producenti nepustia, takže príbehovo je to dosť suché každopádne ako celok ma to bavilo. Hodne pomohol opäť tradične výborný James Newton Howard a aj fakt, že tento diel bol najkratší. Obľúbený soundtrack: The Hanging Tree, Air Raid Drill. 65% - 3* (14.04.2015)

„Order shall be restored.“ Předposlední díl Hunger Games možná nepředstavuje nejelegantnější ukázku hollywoodského vyprávění – celý film je nakonec nenaplněným příslibem něčeho ohromného –, ale v rovině mediální sebereflexe nabízí dost podnětů, abyste měli nad čím přemýšlet ještě mnoho dnů po zhlédnutí. Nočními můrami stíhaná Katniss nezískává vnitřní klid nalezením spřízněné duše a aktivním převzetím kontroly nad situací, ale akceptováním mediální role, která pro ni byla vytvořena. Pomocí šatů, počítačových efektů a bojovných replik se mění v účinný nástroj revoluce, v aktérku uměle zkonstruované reality, kterou sama postupně přestává vnímat jako něco cizorodého, oddělného od skutečného světa. Postupně se svou rolí přijímá i slovník svých stvořitelů a své chování uzpůsobuje (všudy)přítomné kameře a zájmům revoluce („Tady netoč. Nemůžu jim pomoct“). Ze situací, v nichž se trpně ocitá a z toho, jak se k ní vztahují ostatní postavy (i za její přítomnosti o ní mluví ve třetí osobě, starají se primárně o to, aby dobře působila na propagačních videích), je zřejmá její pozice pouhého symbolického objektu. Na city hrající příběh je uzpůsobován jejím spontánním rozhodnutím, což ji v podstatě znemožňuje vystoupit z příběhu. Neuvědomuje si přitom, že její osud zrcadlí osud Peety, že se sama stala kočkou tupě nahánějící světlo (možná zbytečně nápadná metafora, ale zároveň dost jasná indicie, že je chybou přistupovat k filmu jako ke klasické žánrovce). Vyrábění rebelky a prodávání revoluce se přitom děje paralelně na dvou úrovních (vnětextové a mimotextové) a film nám „jakože“ dává nahlédnout do zákulisí vlastního vzniku. Po strhující akční scéně v jinak nezvykle nespektakulárním, pomalém a znepokojivě ztišeném filmu jsou tytéž záběry útoku na rebelskou nemocnici přesazeny do kontextu propagandistického „týdeníků“, který by měl manipulovat davy, stejně jako jsme se před chvíli nechali zmanipulovat (strhnout spektáklem) my. Kamera Katniss „reportážně“ pronásleduje i ve scénách, kdy v diegetickém prostoru nikým natáčena není. Splývání stylu snímání vede k dalšímu setření hranice mezi propagandou pro obyvatele Panemu a pro nás. Zakončení filmu varujícího před zaměňováním autentického a uměle vyrobeného televizním přenosem, který má zakrýt, k čemu mezitím dochází ve skutečnosti, pak můžete vnímat jako vrcholný akt neupřímnosti průmyslu postaveného právě na podobném překrývání reality, nebo jej přijmout jako důmyslnou rebelii v mezích možností velkostudiového hollywoodského vyprávění. Žádnou rebelii by si tvůrci ovšem nemohli dovolit, kdyby nešlo o adaptaci bestselleru těžícího právě z poptávky po příbězích vzdoru proti starému řádu, jehož mnohasetmilionové tržby jsou dopředu zaručené. 80% Zajímavé komentáře: kiddo, Morien, Messiአ(27.11.2015)

O třídu horší než dvojka. Upovídané, zoufale neakční a zbytečně moc politiky. A to kolem toho byl takový humbuk a dokonce i nová skladba Lorde se tak povedla - vše zbytečné. Je až nepochopitelné, jak Lawrence oproti skvěle koherentní a z hlediska tempa výborně rozvržené dvojce takhle kravsky zakolísal a natočil typicky velkohubě se tvářící uslzenou hollywoodskou limču, která postrádá všechny ingredience, které dělali dvojku o třídu lepším filmem. Skok zpět do průměru a jediná extrémně nápaditá momentka - ta s pádem komínu na budovu. (08.12.2014)

Takhle by vypadal první Kapitán Amerika, kdyby to nebyla úplná sračka. Šok, ó jaký to šok: v rozporu se všemi očekáváními nemůže za rozdělení předlohy – minimálně úplně ne – obava, že pokud se otrocky nepřevede každá bezvýznamná událost z finálního dílu, uječené fanynky z toho jebne (třebaže i tenhle aspekt bezpochyby sehrál svou roli a do jisté míry se projevuje, protože dějově se stane bez přehánění naprosté hovno), nýbrž legitimní snaha pořádně rozebrat jeden z nejcharakterističtějších tematických rysů série, a to faktickou nemožnost vést v moderní mediální době autentickou revoluci. Lze označit za autentickou vzpouru, která je na jednu stranu zrozena z reálného rozhořčení a prováděna samostatně jednajícími osobami, na tu druhou ovšem z velké části ovlivňována a přiživována profesionálně zorchestrovanými scénáři, jež mají v základu pravdivé jádro a známku prožité emoce, proměněné klasickými filmařskými triky k nepoznání, stále jsou však více než schopné vzbudit v příjemci skutečnou, potentní reakci? A co účastníci revoluce, nakolik jsou svobodnými aktéry, a nakolik manipulovanými loutkami v cizí hře? Celý konflikt je ještě umocňován tím, že tohohle PR boje se účastní dvě strany, které reagují nikoli na reálné dění, nýbrž si vzájemně poskytují zpětnou vazbu v podobě dalších smyšlenek, jež zase nutí k akci oponenta i plebs (viz například způsob, jakým se Kapitol i 13. distrikt vypořádají se sebepropagací v případě katastrofálního fiaska v 8. distriktu, na němž mají oba totožný podíl). Nedá se říct, že by film na tyhle otázky poskytoval nějakou jasnou odpověď – soustředí se spíš na jejich pojmenování a ukázání vlivu, který mají na protagonisty. Osvěžující je, že tvůrci si jsou oproti samotné autorce a prvnímu dílu vědomi fundamentálního rozporu série, a sice vzájemně neslučitelných snah stvořit co nejzábavnější a divácky nejvděčnější dílo, a zároveň se kriticky vyjadřovat k manipulativnímu potenciálu médií (nejvýraznějším příkladem je samozřejmě zahrnutí části traileru do jednoho z propagandistických spotů). Je to nějak objevné? Nevím, mohlo by, kdyby se tvůrci odlepili od zdi, vzdali se touhy zavděčit se divákovi a vrhli se do nastolených otázek koulemi napřed, na druhou stranu ale nevím o žádném jiném moderním díle, které by tohle téma vůbec nakouslo, takže vlastně nemám proč kafrat. (07.12.2014)

Hangrygejs: Mocinkygej - první číslo se v rámci celé té pošahané série nevychyluje ni vzhůru, ni dolů. Katniss stále vyhlíží namalovaná a trošku zpovzdálí hezky, nenaklaunovaná a z podhledu jako basetí štěně po obrně. Její noční úborek však dává tušit, že se definitivně zakulatila v oblasti vaků, proč tedy snižovat obligátní trojhvězdu, že? Protože Pýta je odpudivý nedonošenec? A co. To tam je kdekdo. Nebo že Můrová hraje dost nepřesvědčivě? Také ji asi scénář kapánek znechutil. Možná je ve svém babičkovském věku skeptická ku příběhu o harantech, co za pomoci lukostřelby a jakéhosi zmutovaného kosa zachrání svět tím, že všechny přesvědčí, ať se nechají tupě pozabíjet. Jenže - také jsme bývali mladí, Julino, tak nechme uhříkatým jejich fantasie! Já kupříkladu uchcával z Vinnetouovo Rybárny. Chtěl jsem si ji zachránit, odnést do Fort Knoxu a tam si s ní na zlatých cihličkách hrát na doktora Bolítojenchvilku. (10.03.2015)