Dark Was the Night

„ŘEKNĚME, ŽE V TĚCH LESÍCH JE NĚJAKÝ DRUH ZVÍŘETE, KTERÝ NEBYL NIKDY OBJEVEN…“ /// Rozumně a dobře se to rozbíhá. Dějou se tady věci, který nikdo nikdy neviděl (alespoň v tomhle městečku). Přírodě jebe, na ulici jsou divný stopy – kde kdo se to snaží uhrát na indiánský poudačky. Šerif je blízko, ale na to, aby něco viděl, je moc velká tma… Přestože se dá podivovat nad jistejma záležitostma, neprudí to. Navíc v tichu a tmě příjemně straší. Monstrum je silný, rychlý a dokuď ho nevidíte, i děsivý. Když se objeví, vrátí vás do reality levnýho horůrku, kterej se opravdu snaží (třeba i tou hezkou sněhovou bouří), aby pobavil. Já to beru – solidní příšerovská zábava s vtipným koncem, kterýmu předchází zábavnej lov. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Řádí nám tady příšera, co si hraje s elektrikou (a trochu zabíjí). 2.) Zjistím, že každej venkov může mít svůj Jurskej park. 3.) Thx za titule „Ergulis“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (02.12.2015)

O existenci toho filmu jsem až do nedávna neměl ani tušení. První zmínku o něm jsem zaregistroval až v jednom z komentářů u filmu The Woods (2015) a jelikož mi podobná témata jsou docela po chuti, neodolal jsem a musel si tento kousek co nejrychleji pořídit. Nejen Evropa, Austrálie, Afrika či Asie mají své bájné tvory, kteří údajně žijí na těžko dostupných místech, ale i Američané nezůstávají vůbec pozadu. Děkovat za to můžou především původním obyvatelům tohoto kontinentu. Kromě „legendárního“ Bigfoota je nejčastěji vzpomínán kanibalský netvor Wendigo. Právě tento netvor/zlý duch je nejčastěji zmiňován v souvislosti s Dark Was the Night, přesto si myslím, že s tvorem který se zde objevil, měl pramálo společného a jde spíše jen a pouze o divácké spekulace. Scénárista Tyler Hisel si však při vymýšlení svého monstra potažmo celého příběhu nevedl vůbec špatně, jenže vizuální realizace už dle mého zas až tak dobře nedopadla. Režisér Jack Heller však nejvíce zapracoval na samotné atmosféře, která se mu mimochodem opravdu povedla téměř na výbornou. Pochmurné prostředí i dramatické okolnosti okolo hlavní postavy (šerifa), to vše bylo v pořádku. Dokonce i fakt, že si coby divák musím vystačit po většinu filmu jen s náznaky strachu a všudypřítomným mysteriózním nádechem jsem samozřejmě přijal s nadšením. On totiž režisér moc dobře věděl, že kdyby nám ukázal to odpudivé digitální „cosi“ hned v první scéně, tak by se na jeho dílo asi moc lidí nedodívalo. (16.09.2017)

Príjemný malý horor, ktorý mi pocitovo pripomenul opatrnejšie monster kúsky ako Fessendenove "Wendigo" (lepšie) či Bousmanove "The Barrens" (slabšie). A tak ako ma dokáže zabaviť vydarená, intenzívna monster vyvražďovačka, tak si viem užiť aj takýto pomalší, atmosférický prístup k žánru, pokiaľ to v ňom teda funguje. A tu to fungovalo; fajn postavy, hustnúca atmosféra, obstojné mystérium a vygradované finále, v ktorom našťastie nesklamalo ani finálne odhalenie monštra. Síce to kľudne mohlo byť o 15-20 min. kratšie a filmu by to nijako neublížilo, ale aj tak dobre. (25.07.2015)

Heller není bez talentu, což ukázal už ve svém debutu Enter Nowhere. Jako svůj druhý film dodal solidní monster horor, v němž malé městečko terorizuje stvůra vraždící nejprve domácí mazlíčky a posléze i samotné obyvatelstvo. Je to pomalé, zádumčivé, s vyblitými barvami. Atmosféru Heller kouzlí docela schopně, jen je škoda, že v závěru odhalený celistvý vzhled monstra mě docela zklamal. Dokud z něj byly vidět jen pařáty nebo silueta, působilo lépe. Hlavní problém, který ale s filmem mám - a proč zůstanu bezpečně na třech hvězdách, je to, že vzhledem k námětu a prostotě scénáře je Dark Was the Night až absurdně vážné. Dějově je film naprosto obyčejné monster béčko, scénář se ani nesnaží být nějakým způsobem originální či vynalézavý, ale postavy se při tom občas tváří a mluví, jako kdyby byly v Dostojevském. (25.07.2015)

Dlouho jsem se radoval, že jsem namísto očekávaného průměrného videobéčka dostal nadprůměrné videoáčko, ale po děsivě vymrvené poslední čtvrtce dávám s bídou tři. To, že dějová rovina s windigem musela být čas od času prolínaná dějovou rovinou rodinných trampot šerifa Shieldse, jeho ženy a jejich otravně přehrávajícího spratka, bych ještě tvůrcům odpustil. Ale tu snůšku klišé a banality v kostelním závěru už ne. A tak milý dédy šerif v lůně domu Páně ochránil nejen svou rodinu, ale i všechny "svoje" lidi, řekl "everything's gonna be fine" (ještě že nedošlo na "ajlavjú"), jeho neméně statečný zástupce si definitivně získal náklonnost jisté diblíkovité zmejkapované krásky, no a já musel běžet znechuceně vyzvrátit svou delikatesní večeři, což mě teda fakt nepříčetně rozčílilo. Sice mi pak zase trochu spravil chuť nečekaně vtipný poslední záběr a hodně pěkné závěrečné titulky, ale to už bylo bohužel pozdě, půl kila frankfurtskýho s deseti nenávratně v hajzlu... Jo a mimochodem Kevin Durand přesvědčil, že by lehce zvládl i nějakou psychologicky náročnější dramatickou roli, sympaťák. (17.08.2015)