Život Adéle

Od prvního důvěrnějšího dialogu fyzicky intenzivní podívaná, kde jsou tři hodiny v kůži Adele dokonce překvapivě málo. Nebo by alespoň byly, kdyby scénář chvílemi nehrál lehce repetitivní melodii. Ony diskutované a otevřené milostné scény by totiž prostříhat opravdu zasloužily. Ne snad že by ta první, osvobozující, neměla ve filmu svoje místo, ale další už nepřekvapí a v jednom případě dokonce zdržují. Je to škoda o to větší, čím uvěřitelnější a ze života odkoukané jsou situace, kdy má člověk úsměv od ucha k uchu za všech okolností, protože ať se děje cokoli, je mu prostě dobře. Na druhou stranu momenty, kdy máte společně s hlavní hrdinkou tíživý pocit v žaludku, protože nic v pořádku není, ze sebe nedostanu ještě dlouho. Abdellatif Kechiche je očividně zvláštní patron, ale za to, že mě nechal žít s Adele její život, mu musím bez váhání poděkovat. O to víc mrzí, že se v samém závěru zastaví a v klíčový okamžik působí až bezradně. A upřímnou, živoucí Adele si bezradnou pamatovat nechci. (21.07.2015)

Otevřené drama o dospívání dívky, která prožívá svůj první lesbický vztah se všemi krásami i úzkostmi. Film před ničím nezavírá oči a převážně sexuální scény jsou nevídaně otevřené, ale ve své tříhodinové délce se film zaměřuje na vše co takový (i jakýkoliv jiný) vztah obnáší. Vyjma pár scén film překvapivě nenudí a díky dokonalým hereckým výkonům neuvěřitelně vtahuje do děje. Vše podpořeno realistickou režií a užitím "dokumentární" kamery. (16.03.2014)

(1001) Celou dobu jsem si připadala, jako by mě někdo držel za krk a strkal mi obličej do obrazu. Až do takové míry, že jsem měla dojem, že se ani nemůžu pořádně nadechnout. Nemám ráda, když autor ukazuje pocity postavy skrze to, že ji nechá kouřit a nic nedělat, právě proto, že to nemá žádný význam, jenom se zdá, že by to nějaký význam mít mělo. A už to říkám u několikátého filmu, asi si je špatně vybírám, ale opět jsem nechápala. Postavy mluví o lásce, ale vůbec nerozumím, co tím myslí, když to vnímám v souvislosti s tím, co je vidíme během jejich filmové existence dělat. Pod nočním životem si raději představím hřbitovy, rakve a vlkodlaky a nikoliv kluby, kde mě nikdo neslyší mluvit. Stejně tak při zobrazení vztahu bych raději viděla zásadnější detaily než kdo má co oholené, ale co už. Nelíbily se mi ty obrazy, jejichž měla být Emma autorkou. Ta fotograficky realistická těla obklopená barevnými motýlky mě ubíjejí, a to se vztahuje i na zbytek filmu. Musím souhlasit s názorem pana Böhma, že ukazovat sex, když je to dobrý, a vynechat ho, když je to špatný, je značná zbabělost. Jo a ještě bych chtěla doplnit jednu věc, co mě překvapila - film rozhodně nevypadá jako dílo, jehož režisér nechá jednu scénu opakovat třeba stokrát, aby dostál své pověsti perfekcionisty. Už jen proto, že všechny akce jsou milionkrát postříhané a zmanipulované a nic neplyne v delších záběrech, z čehož mi jasná představa o ideálním výsledku příliš nečiší. (24.06.2015)

Ta Adele! Ona s prominutím jen žere, spí, sexuje nebo brečí (nebo to kombinuje), ale přesto s ní ty tři hodiny chcete strávit až do konce. Pasivitou a závislostí na druhých mi místy připomínala jistou Bellu a Život Adele bych tak nazval Stmíváním pro intelektuály. Jenže velmi dobře provedeným a nejspíš sebeuvědomělým. Ne, není to žádné terno, ale poctivý festivalový film, který zcela naplní očekávání, určitě jo. (18.12.2013)

Filmom s touto tématikou sa vyhýbam. Asi aj preto, že ma absolútne nebaví pozerať sa na dve ženy a ich posteľné radovánky. A tu ešte naviac boli tieto scény veľmi dlhé, a pritom kľudne nemuseli byť. Ale odhliadnúc od toho, je to jeden skvelý film. Režisér a kameraman odviedli naozaj výbornú prácu, keď dokázali zmiznúť. Lebo nie oni, ale ja som to všetko sledovala v priamom prenose a bola celý čas s Adéle. Veľmi skutočné, veľmi intímne a veľmi dobre zahraté. Videné v rámci Challenge Tour Special - Filmový lov (12.06.2015)