Když utichly trumpety

Když utichly trumpety patří mezi jeden z těch zapadlých a ne příliš známých válečných snímků. Výborné obsazení jednotlivých postav táhne celý film. Coby hlavní postava mě zaujal fešný Ron Eldard, který mě po herecké stránce sice nijak neuchvátil, ale nejspíš to bylo jeho postavou, která měla představovat chladného a rozumně uvažujícího vojáka, který si nehodlal připustit, aby s ním jakékoliv emoce zamávaly natolik, aby nebyl schopný vést svoji četu a zajistit přežití. Především sobě. Distingovanost od emocí a jakási absence povinnosti chránit "svoji" četu a případně za jejich členy položit život mu ubírá na jistém temperamentu, který by jinak jeho voják mohl mít. Ale asi to tak mělo vyznít. Jinak má film vše, co si od takového žánru představuju. Naturalisticky zobrazené násilí, válečné hrůzy a utrpení, velkou porci akce a bojů, stejně jako vztahy mezi jednotlivými vojáky a jejich vyrovnání se s drsným a nelítostným prostředím, v němž se ocitli. Děj mi díky spádu a množství akce velmi rychle utekl a na konci jsem se dozvěděla, že tento pozapomenutý boj předcházel mnohem zásadnějšímu a slavnějšímu boji u Bastogne, jehož se zúčastnili chlapci z Bratrstva neohrožených:) (25.05.2014)

Takhle se má točit pro televizi. John Irvin, který stvořil nevyrovnaný, ale realistický Hamburger Hill, se vrací do válečného pole tentokrát druhé světové války. Co potřebuje voják, aby přežil? Nejen fyzicky, ale i psychicky? Válka se podle mě nedá v obrazech pochopit, pouze lze všechnu tu hrůzu přiblížit a doufat, že dokážete zprostředkovat, co nejvíce emocí a vrstev války. To se rozhodně filmu povedlo, protože od beznaděje, až po nenávist k těm, co rozhodují od stolu a kafíčka svých teplých kanceláří, film funguje a děsivě jednoduše upozorňuje na většinu důležitého, co každý o válce má znát (od cukru a biče až po její absurditu). Tady nikdo nepotřebuje slavné hvězdy ani obrovské peníze, tady se dá kafe a cíga a jde se na popravu... Jednoduše zprostředkovaná syrová realita války. (27.07.2010)

U tohoto filmu je krásně vidět, že není potřeba obří rozpočet, aby se natočil realistický válečný film. When Trumpets Fade nic nepřehání, ale pořád poskytuje dostatek akce a velice solidní herecké výkony. Maďarské exteriéry jsou perfektní volbou - poskytují dostatek bahna a mlhavých lesů, pro navození skutečně depresivní a syrové atmosféry. Dějově sice film nemá větší ambice, než zobrazit jeden kratičký úsek z bojů 2. světové války, ale to vůbec nevadí a pro diváky, které toto období zajímá, funguje tento film (stejně jako řada dalších) jako další střípek do celé "skládačky". (05.07.2015)

Jsem opět překvapený, co všechno jsem ještě neviděl. Kolik ještě existuje válečných filmů, kvalitních válečných filmů, které jsem ještě neměl možnost vidět, nebo jsem na ně prostě a jednoduše zatím nenarazil. Tohle mě na sledování filmů baví, nacházet pořád další a další snímky, o kterých jsem doposud nevěděl a které oslní, překvapí a člověk pak má skvělý pocit. O to víc je vše intenzivnější, když je film starý už třináct let a přesto tak málo známý. A tím spíš, že film nabízí naprosto všechno, co má válečný film mít. Výborně zvládnuté, nejen ze strany herců, ale i scénář a režie... Válka je prostě krutá, proto nemá cenu přemýšlet, jestli je film jen o boji a střílení, však přesně to taky od válečného filmu očekávám. Jsem opravdu velice nadšen. Na to, že už v dnešní době je 2.sv.v. dost prozkoumána, tak mě dokázal odrovnat film z roku 98, super! 95% (19.12.2011)

Na malom piesočku-za málo peňazí, dosť hodne muziky. Komorný pohľad na prechod Siegfriedovou líniou, pri Hurtgenskom lese. Zažijeme malé ponorenie tam, kde v hlavách účastníkov svietil iba jeden nápis: Prežiť za každú cenu! Inak, skvele zahratý nacisti, najmä ten veliteľ, čo si strihne pár záberov na tvár...brrr, úplne som mu to zožral. (01.05.2010)