Roztomilý člověk

Klasická veselohra s Oldřichem Novým natočená za protektorátu. Je znát, že tvůrci filmu, v čele s režisérem Martinem Fričem, autorem slavných komedií, sázeli v těžké době na jednoduchý humor, který ovšem skvěle funguje i dnes. Postava povedeného Viktora Bláhy v podání výtečného Oldřicha Nového se jen tak nevidí. Ta když se objeví na pozvání novomanželů na jejich svatbě, nastane poprask. Jeho nevinné lži způsobí pozdvižení mezi všemi hosty a opravdová zábava může začít. Navíc, když se den po svatbě zčistajasna ukáže kamarádka nevěsty upovídaná Poldička, jenž hraje oslnivá hvězda Nataša Gollová, dodá svou výřečností snímku ještě větší grády. A to jsem ještě nezmínil další herecká esa, která ve filmu vystupují jako např. Ladislav Pešek, Theodor Pištěk, Ella Nollová, Jaroslav Marvan nebo František Filipovský. Velice vtipná a milá záležitost, která velice dobře pobaví. (29.08.2021)

Jedna z nejlepších českých komedií. Jemný šarm a ostrovtip ve spoustě nápadů těší a rozesmívá znovu a znovu, stejně tak jako to umí nejlepší sitcomy bývalých desetiletí a ještě mnohem lépe než většina soudobých děl. Film bych osobně zařadila mezi kinematografické perly po boku „Vrchní, prchni“, „Bílá paní“ apod. (13.11.2022)

Když postava Jaroslava Marvana pronese při přípitku na svatební hostině Prosit, zavane náhle svým mrazivým dechem duch doby. Je logické, že v hrůzném roce 1941 se z podstaty věci točily tyhle uměle pozitivní veselohry, národ prostě potřeboval unikat z neveselé protektorátní reality, v kontextu doby jistě pochopitelný film, z pohledu dnešního diváka ale tahle uměle veselá crazy komedie nepřináší vůbec nic zajímavého... Naivita je zakódována nejen u čtenářek červené knihovny, ale i u milovníků estetiky prvorepublikových a protektorátních komedií...a podle vysokého hodnocení tohoto filmu je zřejmé, že i dnes existuje velká potřeba někam unikat... (05.01.2014)

Za nejlepší Nového filmy považuji vedle Valentina Dobrotivého a Kristiána právě tento snímek, natočený podle předlohy komedie F. X. Svobody Kašpárek. Je skutečně s podivem, kolik scén z tohoto filmu utkví v paměti. Kruhy nad postelí, scéna v posunovaném vagónu, prázdný kostel při závěrečné scéně, oholený vous T. Pištěka... V plejádě skvělých herců nelze zapomenout na E. Nollovou v roli babičky, temperament N. Gollové, ale i drobnější postavy - Z. Baldovou, S. Svozilovou. Vedle standardu R. Schránila se mi zdá, že se umělecky trošku ztrácel L. Pešek, kdežto hladový abstinent Filipovský je taky ve svých scénách nezapomenutelný. Nejde o obsah, sám příběh byl primitivní, ale režijně fričovsky mistrně zvládnutý... (16.09.2014)

Jeden z nejpříjemnějších filmů Oldřicha Nového. Vždycky se rád zasměju u všech těch neuvěřitelně roztomilých scén. Vtip je tu podáván s precozní českou elegancí, kterou bohužel dnešní generace tuzemských filmařů naprosto postrádá. Snad je to kouzlem černobílého filmu, nebo jistou naivitou, s kterou byly tehdejší komedie točeny. Ať tak či onak, výsledek je v dnešní době nenapodobitelný. (16.06.2007)