Hry o život: Skúška ohňom

První díl se snažil těkavou estetikou, opulentními přelety kamery, velkolepými davovými scénami a velikášskými gesty dosáhnout dojmu, že v tomhle příběhu jde prostě o něco víc (a nešlo). Ironické je, že druhý díl toho skutečně dosahuje zcela naopak pomocí poctivého promyšleně nenápadného stylu, důrazem na dramatické konfrontace jedince s jedincem a často pomocí výmluvných zámlk namísto velkých slov. Jinými slovy, druhým Hunger Games se podařilo vyvrátit mnohé z toho, co jsem vyčítal prvnímu dílu. Aniž by přestaly být upřímnou a přímočarou zábavou pro mladé publikum uvyklé srozumitelně zprostředkovávaným pravdám v zapamatovatelných sloganech (což mi samozřejmě může vadit, ale je to problém můj, ne filmu), daří se jim na omezeném prostoru rétorických operací diktovaných cílovým divákem vytěžit z de facto politického tématu maximum. Více viz tady. (08.02.2014)

Bylo to zde již několikrát napsáno, ale vskutku za lepším hodnocením filmu stojí vedle lepších a silnějších scén jeho celkově dospělejší pojetí. Druhý příběh má mnohem větší drajv a ve druhé polovině se stále něco děje. Ke konci film nepochopitelně zvolní a závěrečné vysvětlování mu ani nesluší. Klidně bych druhé Hunger Games ukončil o 5 minut dříve a diváky nechal v napětí. Herci se dají označit za fajn (Lawrence, Harrelson, a hlavně Tucci, Hoffman) a pak jsou zde takoví kteří mě lezou krkem, kdykoliv se objeví nebo nedej bože promluví (Hutcherson, Banks, částečně Hemsworth). Hunger Games pod taktovkou Lawrence přitáhly mou pozornost, přestože je to příběhově průhledné asi jako vyleštěné okno. 65% (17.03.2014)

Vyspelejšie a stráviteľnejšie než jednotka, pri ktorej som doslova trpel. Síce stopážovo naťahované a bez uspokojivého finále (iba navnadí na ďalší diel), ale priebežne dostatočne zábavné. Ako napínavé dobrodružstvo pre mladé publikum solídna zábava, režisérom Lawrencom remeselne bez chyby spracovaná. Topkou filmu su epické scény a lá Kleopatra na námestí Kapitolu. (22.11.2013)

Mňa tie ženské autorky nejak neberú. Recenzie mal tento film ešte lepšie ako ten prvý, no mne sa práve že ten prvý páčil o trochu viac. Tu sa len polku filmu kecalo o tom čo bude a čo bolo. V tej druhej už prišla na rad akcia, ktorá je prekvapivo nevýrazná. Francis Lawrence je dobrý režisér, no mám pocit akoby mu štúdio pricviklo gule. Rovnako nevýrazne a nezáživné je aj herecké obsadenie a príbeh. Herci vyzerajú ako keby ani nevedeli čo hrať a každý ma tak dva tri vyrazy, aby sa nepovedalo, že jeden je málo. A čo sa týka príbehu a jeho záveru, tak je snáď ešte nevhodnejšie strihnuté ako druhý Hobit. Najväčšie plus je teda hudba James Newtona Howarda, ktorý bol tuším tiež zmätený a sám nevedel čo k tomuto bordelu zložiť. Nakoniec zložil prekvapivo dobrý soundtrack a zaradil sa medzi to najlepšie v tomto filme. Oblúbené soundtracky: I Had To Do That, The Tour, Arena Crumbles. 60% - 3* (14.04.2014)

Pokračování Hunger Games se těší o poznání větší divácké přízni, můj dojem je ale přesně opačný. K plusům lze řadit rozumnější střih a větší rozpočet, který nespokl jen větší honorář Jennifer Lawrence a dalších zúčastněných, ale podepsal se i na lepších (bombastičtějších) efektech. Tím ale výčet pozitiv končí. Druhý díl potřeboval jít ve zobrazení světa Panemu dál a upřímně řečeno, odhalil jen větší plytkost a nebojím se napsat tupost. Vytváření dystopií, které by se daly brát vážně, Hollywoodu nikdy moc nešlo a tady vzhledem k cílové divácké skupině nebyla snaha veliká. S logikou si příběh neláme hlavu, dialogy mi připadají ještě hloupější než v jedničce, prezident Snow, který měl ztělesňovat sofistikované všemocné zlo, vypadá spíš jako umíněný stařec v počátečním stádiu senility, který primitivním násilím a demonstrací zvůle přikládá polínka do ohně tam, kde by měl manipulací a intrikami korumpovat a chladit vášně. Kromě Philipa Seymoura Hoffmana mě vlastně na dvojce nezaujalo už nic. Celkový dojem: 35 %. (31.01.2022)