Hry o život: Skúška ohňom

Sice jsem po nijaké jedničce myslel, že s Hunger Games končím, ale obecné přesvědčení o tom, že dvojka je o několik řádů lepší, mě přimělo se k tomuhle "Stmívání pro chytřejší holky" přece jenom vrátit. Musím říct, že je to opravdu o něco lepší, ale že bych pozoroval výrazný posun, to rozhodně ne. Navíc mě film donutil zas a znovu pochybovat o Jennifer Lawrence v mnoha ohledech. Jediné, co dokážu sérii přičíst k dobru, že neirituje. Pořád mě ale vůbec nezajímá. Snad kdyby to mělo o hodinu míň... 2 a 1/2 PS: Často si čtu, že hrdinka Hunger Games na rozdíl od Belly z Twilight není nekonečně pasivní postava. Jste si tím jistí? Mně přijde, že snad ještě víc dělá, co se po ní chce, jen si na to víc stěžuje. (25.01.2014)

Je vcelku paradoxní, že ve druhých Hunger Games, kterým jejich apriorní kritici vytýkají jakousi twilightovskou pubertální romantiku, v podstatě žádná romantika není. Respektive není jí tam zásadně víc než v jiných hollywoodských blockbusterech. Zkrátka romantická linie mezi Katniss, Peetou a Hurikánem je tentokrát značně upozaděna a slouží spíše jen k hloubkovějšímu prokreslení charakterů a k vykreslení emočního rozpoložení kladných postav uvnitř zkušenosti totalitního systému, než aby byla středobodem všeho. Jinak jde o poměrně drsnou dystopickou sci-fi. Vrchní Kapitolané se proměnili ze srandovních barevných paňáců na bezskrupulózní totalitářské svině, jež budí respekt. První polovina filmu šlape výtečně, divák se dozví více o fungování daného světa. Přítomná socio-medio-politická linie nepůsobí hloupě. Nejslabší je nakonec část v Aréně, v níž musí dojít alespoň k několika akčnějším scénám (do té doby se jedné o značně konverzační film), která do značné míry jen variuje dění z prvního dílu. Chápu, že to tam muselo být, ale dokud byli hrdinové na vítězném turné a zprostředkovávali vztah mezi utlačovanou veřejností a vládnoucí vrstvou, bavil mě film o něco víc. Úplný závěr pak přišel příliš náhle - to, co bylo jen řečeno, bych klidně ještě v pár scénách přímo zobrazil. Každopádně na další pokračování se těším. (21.11.2013)

Je směšné a smutné, když člověk čte reakce na druhý díl "Hunger Games", kde se neustále objevují shazující komentáře kvůli primárnímu zacílení snímku na dívky, ačkoli ti samí lidé nekriticky uchcávají z marvelovských komiksáren. Právě v porovnání s nimi se ukazují klady "Catching Fire", které nechávají zapomenout na všechny předsudky asociované s žánrem "filmů pro holky", ba naopak ukazují, že dnešní dospívající mládež má právě díky takovýmto knihám či filmům mnohem komplexnější a více obohacující vzory než předchozí generace. "Hunger Games 2" využívají stejný produkční koncept jako áčkové komiksárny, takže také mají štědrý rozpočet, režiséra asociovaného spíše s dramatickými tituly než s osobitým rukopisem co do pojetí akčních scén a vynikající či přinejmenším typově výrazné představitele, kteří už pouze svou přítomností dávají postavám osobitost. Jenže zatímco v komiksárnách se takto dostává polidštění polotónově natisknutým figurkám, které nikdy neměly komplexnější charakterové rysy, ale spíše zastupovaly určité heroické či mytické ideály, zde takto ožívají opravdu mnohoznačné osobnosti, které mají mnohem promyšlenější a neschematičtější polohy. Podobně také zatímco komiksárny svou sofistikovanost čerpají ze vztahování se k vlastnímu kánonu, tradičním mýtům či soudobé společensko-politické atmosféře, "Hunger Games" tematizují nikoli heroickou stránku hrdinství, nýbrž jeho relativnost i artificiálnost. Přímo totiž odkrývají, že hrdinové dnešní doby jsou pouhé konstrukty či v zájmu určité ideologie (vládnoucí, ale i té revoluční) zneužité osobnosti přežvýkané soukolím PR specialistů a bulváru. Jádrem "Hunger Games" pak je ústřední figura Katniss Everdeen, která není polobůh z jiné planety, miliardářský hejsek ani další privilegovaná pseudo osobnost, ale obyčejná holka s mnohoznačnými osobnostními rysy, která se dostala do světa, kde je nucená hrát určitou roli. Zatímco kolem ní se spřádají revoluční plány a vedou velké řeči o osudu, ona sama má svou vlastní motivaci: zcela anti-hrdinskou egocentrickou snahu, aby ze všeho mohli ona a její blízcí vyváznout živí a žít své vlastní životy. Právě konflikt soukromého a veřejného světa i reálné osobnosti a marketingového konstruktu představují jádro zdejšího vyprávění, které se oproti světu povrchnosti a pomíjivé slávy ostře vymezuje. To o vyprávěnkách o privilegovaných gerojích žijících v blahobytu zrovna říci nelze. Samozřejmě, že i v "Hunger Games" je ona kritika relativní a nedosahuje štiplavosti či sžíravosti ostrých satir či otevřených anti-konzumních pamfletů. Jenže to ani není účel filmu. Jde pouze o to, dát mládeži, nejen dívkám, pozitivní vzor, který je osvobodí od bludů, které jim do hlav tlačí lifestylové magazíny a tupě konzervativní seriály či filmy. (20.04.2014)

Vyspelejšie a stráviteľnejšie než jednotka, pri ktorej som doslova trpel. Síce stopážovo naťahované a bez uspokojivého finále (iba navnadí na ďalší diel), ale priebežne dostatočne zábavné. Ako napínavé dobrodružstvo pre mladé publikum solídna zábava, režisérom Lawrencom remeselne bez chyby spracovaná. Topkou filmu su epické scény a lá Kleopatra na námestí Kapitolu. (22.11.2013)

Hunger Games si stále drží svoji dobrou kvalitu a zajímavost. I když vlastně druhý díl není koncepčně příliš odlišný, tak stylově je to něco jiného. Změna režiséra je znát a není to v tomto případě vůbec na škodu. Sice jsem čekal, že se to dějově posune o něco dál a bude to o něčem jiném, ale nakonec jsem byl s vývojem spokojen. Nicméně za sebe musím říct, že jednička se mi líbila o fous víc. Konec dvojky byl dobrý, takže se těším na závěrečný díl, který bude, jak už to v posledních letech bývá, rozdělen na dvě části, a já jen doufám, že se minimálně podaří udržet kvalitu jedničky a dvojky. Je jasné, že Hunger Games nesedne každému, ale já si tento nový svět, jakožto i jeho příběh a postavy značně oblíbil. 75% (02.01.2014)