Hry o život: Skúška ohňom

Je to dosť dobrá sci-fi ladená akčná dobrodružná dráma, ktorá je pokračovaním slušnej jednotky. Má vydarený príbeh o oboch víťazoch posledných hier, ktorí majú tradične absolvovať cestu po všetkých krajoch, ale na prekvapenie hlavného mesta, Kapitolu je už tentoraz všetko iné, keďže vďaka ich víťazke už ľudia začínajú túžiť po vzbure. A tak sa Kapitol rozhodne usporiadať ďalšie hry, v ktorých sa žrebuje z predchádzajúcich víťazov, čo sa dotkne aj ich dvoch a opäť musia bojovať o svoje životy, ale už v náročnejšej hre. So spracovaním som dosť spokojný, samotné hry tu majú ešte menej priestoru, než v predchádzajúcom diely, tentoraz už zaberú len poslednú tretinu, ale rovnako mi to ani trochu neprekáža. Inak mi to kvalitou celkovo príde veľmi podobné, ako aj predtým, len po všetkých stránkach trochu vylepšené, takže sú tu lepšie vykreslené charaktery postáv, samotná dystopická spoločnosť už má tentoraz viac priestoru, aj tá rebélia je o niečo výraznejšia a navyše je to ešte trochu dospelejšie, takže som len rád. A samozrejme chválim, že to má stále dosť zaujímavý dej a skvelé tempo, pri ktorom tá vyše dvojhodinová dĺžka prejde veľmi rýchlo a aj úplný záver dostatočne navnadí na pokračovanie. A tak po stránke žánrov prišlo k čiastočnému posunu, už to nie je tak dobrodružné, ale mi to príde viac dramatickejšie, možno aj trochu akčnejšie, sci-fi je o niečo výraznejšie a samostatnou kapitolou je romantika, ktorá mi v rámci tohto typu príde dosť netradičná, síce tu nejaká je, ale príde mi, že je tu výhradne na lepšie vykreslenie charakteru postáv, rozhodne nie na jej tradičný účel. Po stránke akcie som celkom spokojný, síce samotné hry sú podané dosť odlišne, väčšie problémy tu robia zásahy tvorcov, než samotných účastníkov, ale nevadí mi to, skôr ma mrzí, že rôzni zaujímaví zabijaci tu ani nemajú priestor, ale aj tak to má stále niečo do seba a viacero situácií ma bavilo, napríklad útek pred hmlou. Inak stále chýba drsnosť a v obraze vidno len akciu pri hlavnej hrdinke, ale to už som čakal, takže ani s tým nemám problém. Herecké obsadenie je prakticky totožné, takže opäť nechýbajú skvelá Jennifer Lawrence, Josh Hutcherson, Woody Harrelson alebo Donald Sutherland, posilní ich Philip Seymour Hoffman a ani zvyšné postavy, či už staré alebo nové ma nesklamali, takže tu som veľmi spokojný. A prekvapením je, že sa tu objaví aj majster bojových umení Daniel Bernhardt, len škoda, že v akcii sa vôbec neukáže. Réžia a technická stránka sú výborné, slušná vizuálna stránka, kvalitné veľkolepé prevedenie a aj celková atmosféra, v rámci svojej kategórie sa jedná o veľmi výrazný nadpriemer. Takže ešte o trochu lepšie, ako dostatočne dobrá jednotka, ktorú som videl len deň predtým a môžem sa tešiť na trojku. 79% (26.01.2014)

Hmmm... Některým filmům bych se měl sice asi opravdu vyhýbat, ale když já si je tak rád zanalyzuju, že prostě nemůžu odolat. Tohle mi přišlo ještě trapnější a zbytečnější než jednička. Žádná pořádná akce jenom strašná nuda a tlupa krásných mladých umělých herců a héreček aby náctiletým pěkně vlhli prcinky. No nepochopím v dnešní době úspěch podobných filmů, ale co nikomu to neberu. Skoro by se chtělo říct : Nová doba! cool teanege filmy vyhání oldschol fanoušky z kina! No co se dá dělat už je to tak.20% (24.11.2013)

Tak já tak nadšený nebudu. Dvojka jako kterákoliv jiná recykluje nápady z jedničky, snad jen ty efekty možná stály o pár desítek milionů Doláčů víc. Pokud mi minule Tucci i Sutherland připadali super, teď už jsem je měl okoukané a tak jediným velkým překvapením pro mne byla účast pana herce Philipa - Seymoura, který mne dokonale zmátl. V něčem takovém, bych jej nečekal. No a ke všemu tomu zlému se nám copánkatá Jeniffer nějak zakulatila a to i na místech kde to nebylo třeba... :-). Z celého toho všeho mne tak nejvíc zaujalo stádečko milých opiček jdoucích si nikoliv pro banán, ale pro ledvinu. Na další pokračování už asi koukat nebudu a že jistě bude. Minule jsem dal za 3, nyní dávám jen za dva šípy. * * (08.05.2015)

Větší emocionální bohatost, překvapivá tvůrčí odvaha a zdravé sebevědomí za kamerou i před ní. Ve většině aspektů se totiž jedná o stejně absolutní nálož jako v případě předlohy (v tomto případě pak dokonce mého nejoblíbenějšího dílu). Z první poloviny se ve špatných rukách klidně mohl stát jen uplakaný prolog, ale naštěstí se tak nestalo, jiskra pomaličku přechází v plamen a když je i z Peety jasný tahoun a Johanna si na minimálním prostoru krade všechny scény pro sebe, má Vražedná pomsta vyhráno. I když se do extra svižné půltřetí hodinky nevešlo větší množství zmínek o historii Čtvrtoher nebo jednotlivých veteránů, jde díky ještě ucelenějšímu obrázku téměř o nejlepší filmový díl. Na ten ale byl tehdy ještě čas. (15.12.2013)

Je směšné a smutné, když člověk čte reakce na druhý díl "Hunger Games", kde se neustále objevují shazující komentáře kvůli primárnímu zacílení snímku na dívky, ačkoli ti samí lidé nekriticky uchcávají z marvelovských komiksáren. Právě v porovnání s nimi se ukazují klady "Catching Fire", které nechávají zapomenout na všechny předsudky asociované s žánrem "filmů pro holky", ba naopak ukazují, že dnešní dospívající mládež má právě díky takovýmto knihám či filmům mnohem komplexnější a více obohacující vzory než předchozí generace. "Hunger Games 2" využívají stejný produkční koncept jako áčkové komiksárny, takže také mají štědrý rozpočet, režiséra asociovaného spíše s dramatickými tituly než s osobitým rukopisem co do pojetí akčních scén a vynikající či přinejmenším typově výrazné představitele, kteří už pouze svou přítomností dávají postavám osobitost. Jenže zatímco v komiksárnách se takto dostává polidštění polotónově natisknutým figurkám, které nikdy neměly komplexnější charakterové rysy, ale spíše zastupovaly určité heroické či mytické ideály, zde takto ožívají opravdu mnohoznačné osobnosti, které mají mnohem promyšlenější a neschematičtější polohy. Podobně také zatímco komiksárny svou sofistikovanost čerpají ze vztahování se k vlastnímu kánonu, tradičním mýtům či soudobé společensko-politické atmosféře, "Hunger Games" tematizují nikoli heroickou stránku hrdinství, nýbrž jeho relativnost i artificiálnost. Přímo totiž odkrývají, že hrdinové dnešní doby jsou pouhé konstrukty či v zájmu určité ideologie (vládnoucí, ale i té revoluční) zneužité osobnosti přežvýkané soukolím PR specialistů a bulváru. Jádrem "Hunger Games" pak je ústřední figura Katniss Everdeen, která není polobůh z jiné planety, miliardářský hejsek ani další privilegovaná pseudo osobnost, ale obyčejná holka s mnohoznačnými osobnostními rysy, která se dostala do světa, kde je nucená hrát určitou roli. Zatímco kolem ní se spřádají revoluční plány a vedou velké řeči o osudu, ona sama má svou vlastní motivaci: zcela anti-hrdinskou egocentrickou snahu, aby ze všeho mohli ona a její blízcí vyváznout živí a žít své vlastní životy. Právě konflikt soukromého a veřejného světa i reálné osobnosti a marketingového konstruktu představují jádro zdejšího vyprávění, které se oproti světu povrchnosti a pomíjivé slávy ostře vymezuje. To o vyprávěnkách o privilegovaných gerojích žijících v blahobytu zrovna říci nelze. Samozřejmě, že i v "Hunger Games" je ona kritika relativní a nedosahuje štiplavosti či sžíravosti ostrých satir či otevřených anti-konzumních pamfletů. Jenže to ani není účel filmu. Jde pouze o to, dát mládeži, nejen dívkám, pozitivní vzor, který je osvobodí od bludů, které jim do hlav tlačí lifestylové magazíny a tupě konzervativní seriály či filmy. (20.04.2014)