Good Vibrations

To je hezký, že se rozdělený Belfast spojil v punku, chyba je, že správné vibrace jaksi nedolehly až ke mně... a hudební styl za to vinit nemohu, přestože ho opravdu nemusím, hlavním zádrhelem, proč jsem ani tentokrát neprolomila řadu smolných filmových večerů, se mně jeví irský Pepa Nos a to nejen podobou, ale i projevem, přesto dám jednu hvězdu právě za Terri Hooleyho, za propůjčení k dobré věci, ne za tahání peněz ze školních dítek, aby jim místo hodiny zeměpisu za padesát korun na hlavu vymečel, že je Země kulatá... Příště si v podobných záležitostech odpustím čekání na konec (film to v mém systému hodnocení uchrání odpadu) a při překročení hranice snesitelného odporu vypnu... Proč? Protože můžu. (30.01.2014)

GOOD VIBRATIONS ISN'T A RECORD SHOP. IT'S NOT A LABEL. IT'S A WAY OF LIFE!! Strejda Terri a jeho pankové děcka vás baví celých 97 minut. Belfast byl ve své době opravdu nebezpečným místem a není divu, že se zde dávaly dohromady punkové kapely. Ty děcka měli prostě co říct. Film působí svěže a Terriho barva hlasu nemá chybu. No nic du si pustit Rudi. Big time, you ain't no friend of mine. (02.12.2017)

"Good Vibrations není obchod s deskama, není to label... je to životní styl!" Pro filmy s kapelama mám slabost už jen proto, že taky v jedné působím a i když jsem tady našel spoustu mušek velkých i menších, které z toho dělají vlastně průměrné dílo, ty 4* jsem tomu dal. Důvodů je hned několk - je to v Irsku, je to o punku a je to strašně dobře zahraný ze strany Richarda Dormera. Samozřejmě by se dalo namítat, že celej dobu do nás tvůrci sází jedno filmařské klišé za druhým, že je ten konec moc americkej happyend, nebo že příběh sám o sobě je dost nereálnej tím způsobem, jak je nám podávanej. Ale na druhou stranu Good Vibrations je oddechovka, která si na žádné životopisné veledílo nehraje. Představuje zakladatele scény, která tak trochu zůstala ve stínu svého britského sourozence, tou nejsrozumitelnější formou a divák se tu bude primárně bavit. Fanoušci punku pak budou nadšeni! **** (01.03.2018)

Životní optimista si založil krámek s vinyly - v Belfastu, na hlavní třídě (tzv. Bomb Alley), aby demonstroval pospolitost starých časů a aby se nepoddal okolnímu běsu. Něco se však hnulo až po jeho seznámení s punkem, kdy začal i vydávat singly místním kapelám. Veselou pozitivitu rockové pařby tak jen občas protrhla nestálost situace "venku", ze které se opravdu chtělo brečet. Ovšem celkově zůstávala tato realita vzdálená a sám původní sympaťák se měnil v egoistického, nezodpovědného snílka, jehož přehmaty snímek blahosklonně ponechal nedořečené. (03.12.2015)

Biografický, nejspíše jen pseudobiografický snímek, o chlapíkovi, který prodejem desek a nevýdělečným hudebním vydavatelstvím v malém prostoru a po určitý čas propojil na smrt znepřátelené obyvatele Belfastu v době bojů mezi katolíky a protestanty. Spíš vymyšlené než reálné. Chlapík je sympaťák, ale zároveň taky sobec, pro kterého žena a dcera nejsou ničím. ____ Skvělá je energie punkových kapel, která pulsuje nadšením a anarchií. Zajímavě působí rychloflashbacky z dokumentárních záběrů, které ve zkratce přiblíží dobu, aniž by ji do detailů popisovaly. Na vysvětlení bohatě stačí krátké flashe.____ Film se snaží, ale příběh zas tak zajímavý není. (18.01.2016)