Schnaubik

Pro obyčejnýho smrtelníka tohle bude jen další průměrná komedie, kterou možná v půlce vypne. Pokud ale patříte k té části diváctva, ktetý Eurovizi zná a aspoň trochu sleduje, tuhle šílenou jízdu si zamilujete. Neustálé odkazování na své vlastnó nedostatky, na 120% dotažená vystoupení, za který by se nemuseli stydět ani reální soutěžící, nebo zapojení bývalých vítězů jsou věci, které tohle dílko posouvají o několik tříd výš. Druhým zásadním bodem pro mě byl Island, pro který prostě mám slabost a i když Ferellovo vyzobrazení obyvatelů je staví spíš do role takových vidláků, v rámci žánru jsem mu to odpostil. Kolem a kolem totálně subjektivní * * * *

Nebudu lhát, koukal jsem na to vlastně jen proto, že v tom hrál Carell a já teprve nedávno dokoukal Office, do kterýho jsem se totálně zamiloval. Tady teda ten obraznej komickej řetěz občas padá, ale pořád to má svoje momenty a kvůli nim jsem se u toho udržel. Nim a Johnu Malkovichovi, kterej tu všechny strká do kapsy. Hodně cením snahu scénaristů působit co nejaktuálněji v rámci vydání toho seriálu - zapojení TikToku a memes, střet světa Twitteru s generálem ze staré školy, nebo debaty o K-Popu pro mě byly skvělý osvěžení starých kolejí. Zajímalo by mě, jak poplatné době to bude za 10 let. Solidních 6/10!

Absolutně jsem nevěděl co čekat. Dopředu jsem si nepřečetl nic a do kina šel neplánovaně, o to větší ale pak bylo moje nadšení z filmu. Bál jsem se třesknuté komedie s humorem, který pojede na sílu, ale dostal jsem pomalu plující, trochu intelektuální, trochu čecháčství přiznávající komedii, která mě bavila od začátku do konce. I když byly některé momenty dovedené do absurdna, pořád jsem z bezejmené (?) rodiny cítil jakousi lidskost a autenticitu, se kterou jsem se (doufám, že) nejen já dokázal ztotožnit. Z herců musím vyzdvihnout hlavně Janu Synkovou, protože už dlouho se mi nestalo, aby mě na plátně nějaká postava tak strašně nasrala, jen co pusu otevře. Každopádně jako nesnesitelná babička exceletní. Zmínit musím taky kameru, která celý film posunula na jinou úroveň. Díky méně častému stříhání a jednolitosti záběrů měla právě kamera lví podíl na konečném tempu filmu a divák se pak díky ní cítil jako součástí děje. Pokud si chcete vysmát bránice jak u nové Troškovy komedie, tak na Chalupu ani nelezte, jestli vás ale láká spíš uklidnění a občasné pousmání, dejte tomu minimálně šanci. ****