Černobyľské denníky

Z marketingového hľadiska vlastne veľmi chytrý film. Parta málo známych tvorcov a hercov, atraktívny námet s prostredím na ktoré nie je nutné mrhať peniazmi a rozklepaná kamera s úlohou zakryť slabšie masky a zároveň navodiť atmosféru autentičnosti a strachu v scénach, kde sa vlastne nie je čoho báť. Že je to vlastne len v akčnejších častiach neprehľadné, málo napínavé a nelogické už len samotným námetom, pri porovnaní rozpočtu a tržieb nikoho z kompetentných osôb trápiť nebude. (08.09.2012)

Až na pár výjimek (Paranormal Activity, série [Rec]) nemám rád vlnu hororů natočených ručních kamerou (a ještě k tomu když se to tváří jako "found footage") ale na tenhle jsem se těšil, hlavně kvůli námětu a slušnému traileru. Možná jsem se těšil až moc… Takhle, tohle je jeden z těch lepších hororů s ruční kamerou, má to slušnou atmosféru a ta kamera se ani moc netřese, ale film jako takový neumí vyděsit. Lekačky nejsou moc povedené a tak krom už zmíněné atmosféry zde není prakticky tak děsivého. Kdyby si tvůrci odmysleli ten konec, který každý, kdo už má něco nakoukáno, musel očekávat prakticky po celý film, šel bych možná ještě výš. Takhle je to jen 60 %. Rozhodně tenhle film není tak špatný, jak by se mohlo podle zdejšího hodnocení zdát, jak říkám, v poslední době jsem viděl pár podobných hororů točených ruční kamerou a tenhle byl koukatelný bez větších potíží a měl hlavně (alespoň) nějakou atmosféru. (22.07.2012)

Černobylské deníky přicházejí s tím nejohranějším a nejnudnějším schématem hororového žánru typu "Parta mladých lidí jede..." V úvodu se setkáváme se sympatickým Rusákem Jurijem, který je také pravděpodobně tou nejsympatičtější a nejpohodovější postavou z celého obsazení. Oproti té partě amerických usmrkanců působí téměř geniálně:) Takže Jurij jim má dělat průvodce v místě jedné z největších světových katastrof. První problém nastává ve chvíli, kdy je hoši z ostrahy objektu nechtějí pustit dovnitř z důvodu "údržby." Jurij se tedy na místo "prohlídky" vydává jakousi oklikou. S úsměvy na tvářích parta "american dudes" vyskáče z rozhrkané dodávky a těší se na vzrušující zážitek. Jenže, jak si během prohlídky divák jistě povšimne, Jurij ví něco, co jim neřekl. Něco velmi zásadního. Poté začíná onen klasický postup. Auto nejde nastartovat, na mobilním přístroji není signál a začíná se stmívat. V následujících chvílích při prozkoumávání okolí, to už je tma, je Jurij a jeden z chlapců "něčím" napaden. Poté následuje množství nelogických rozhodnutí, jako třeba to, že se kdosi rozhodne Juriho vydat hledat a to i přes fakt, že se onen večer z průzkumu nevrátil a je naprosto jasné, že je po něm. Film sám o sobě není vůbec tak špatný. Má slušně fungující atmosféru, která čerpá především z pochmurných lokací. Nejvíc mě však zklamalo, když jsem zjistila, co že se to tam v Černobylu vlastně nachází. Myslela jsem, že se bude jednat o nějakou duchařinu a on se z toho nakonec vyklubal takový "Zombie Silent Hill." Herecké výkony slabé, místy až směšné. Za pozornost rozhodně stojí honičky mezi reaktory a kdesi v podzemí. Závěr není nijak šokující, spíše předpokládaný. Chernobyl Diaries mohly být žánrovou jednohubkou, takto jen slabým průměrem, který nezapadne nejspíš jen díky prostředí a zpracovanému tématu. (15.02.2013)

Já celou dobu čekal na bubáka a musím říct, že když tam baflo, na vteřinu asi, to Rosemaryino děťátko, tak jsem se málem vážně lekl, málem jo. Obočí jsem nadzvihl i při pohledu na medvěda brtníka v paneláku či zmutovanou bělici ne nepodobnou mláděti latimérie podivné. Superagresivní němečtí ovčáci a přisáhám že tam byl i jeden bernský salašnický pes !, jejichž mutace asi spočívala právě v tomhle zdivočení, no hrůza fakt, byli taky k nezaplacení. Hlavní hrdinové se tedy ocitli ve světě opravdu cizím a nepřátelském, vůbec se jim teda nedivím, že se chovali jako debilové.. A musím i přiznat, že jsem si z filmu odnesl docela dost poznatků o tom, jak nepůsobí radioaktivita a tak z toho odpadu přece jen vykřešu jednu ušmudlanou hvězdičku. (30.05.2013)

Po tomhle filmu je to jasné. Evropa a zvláště rusky hovořící země mají spadeno na mladé americké turisty a většina z nich už svoji rodnou americkou půdu již více nespatří. Zvláště, pokud se nechají zlákat na exkurzi ukrajinského Černobylu, který i přes letité působení radiace po tragickém výbuchu jaderné elektrárny, není tak pustý a prázdný, jak se na první pohled nezkušeného a nadšeného amerického turisty hledajícího dobrodružství pro něj jistě v exotických končinách, může jevit. Děsivé tajemství, které nemělo spatřit světlo světa a je úzkostlivě střeženo armádními jednotkami, postupně vyplouvá na povrch v radiaci zamořeném prostoru a veselý výlet se mění v boj o holé životy. Působivý hororový příspěvek mísící realitu s fikcí je natočen velmi dynamickou kamerou, která evokuje dokumentární styl,který v tomto případě zaručeně funguje. Debutující režisér Bradley Parker zbytečně nezatěžuje diváka sáhodlouhým okecáváním, a po příjezdu do zpustošeného města zkázy, velmi úderně a napínavě rozehraje působivý a přímočarý boj o přežití. Kamera velmi často ukazuje jen to, co chce a zdařile navozuje dojem, kdy má divák pocit, že je přímým účastníkem akce. Byl jsem zvědavý a napjatý, co se v příštích okamžicích strhne, a zda se turistům podaří najít z toho pekla cestu ven. Nějaké to překvapení v podobě drastického konce nesmí chybět, a navíc neokoukaná herecká sestava to zahrála velmi uvěřitelně. Nejznámější z nich je asi populární zpěvák Jesse McCartney. Film mně hodně rychle utekl, nemá příliš rozvětvené dialogové pasáže, je napínavý, má spád, a tak nestihne nudit. Kdo ví, jak to tenkrát bylo, když to před léty v Černobylu bouchlo, co se utajilo a co ne, a tohle téma doposud ještě žádný horor neřešil. Tenhle se toho nebál a přišel se zajímavým zpracováním známých faktů zabalených do kvalitního dynamického a napínavého hororu. Já si exkurzi po městě duchů dal s chutí. 100% (16.07.2012)