Princezná so zlatou hviezdou

Aj ked som ignorant Ceskoslovenskych filmov a fakt neznasam, ked film obsahuje veršovane dialogy, tak toto je jedna z mala vynimiek, ktoru akceptujem a aj dnes som to v TV dopozeral do konca. Niezeby som ten film miloval, ale neustalymi reprizami som si na neho zvykol a nejak sa mi dostal pod kožu, takze dokazem viacere dialogy odcitovat a niektore obcas zo srandy pouzivam. Neviem presne cim, si ma ziskala prave tato rozpravka, kedze vsetky ostatne typu Tri orechy pre Popolušku a spol. uz roky ignorujem. Mozno pojatim, ktore je natolko naivne az pôsobi ako komedia. Vlastne hlavna linia ma az tak nezaujima, ale vedlajsie postavy su super. Stary kral, dalej Kazisvět šestý, z Boží vůle král a hlava pomazaná a moja najoblubenejsia postava je kuchar, ktoreho hra Josef Vinklář. Takze raz do roka sa to da vydrzat a bez toho filmu by Vianocne sviatky neboli kompletne. 8/10. (23.12.2016)

Kdysi dávno jsem tuhle pohádku zbožňovala, asi jako většina uživatelů (což je docela hanba), když Vám pak dojde, proč byl Růžek v zrzavé paruce a ke všemu ještě z boží vůle král, musíte film ohodnotit odpadem, dokonce velice toxickým, a zároveň si říkat, cože to máte za rodiče, že Vám to vůbec pouštěli. Holt ideologický vliv se na národ aplikuje již od kolébky, fuj. (09.03.2011)

Klasická česká pohádka ze zlatého filmového fondu. Princezna se zlatou hvězdou je sice ještě produktem konzervativní filmové éry, kdy se především sázelo na umění a vše vně se podřizovalo umělecké složce. Všechny dialogy jsou tedy psány ve verších, herci a herečky z dnešního pohledu mile přehrávají a vznosně gestikulují, skvostné herecké obsazení a režie nestora Martina Friče nedovoluje slabý herecký výkon... Co ale rozhodně povznáší celou tuto pohádku je přítomnost roztomilého humoru a z mého subjektivního pohledu role krále Kazisvěta v podání Martina Růžka (sice nepokrytě vulgarizujícího tehdejšího německého ideového nepřítele jasnou stylizací do germánské rituality a symboliky, ale přesto zahraného rozkošně a karikovaného spíše k úsměšku než k ostouzení). Milá a nekonfliktní pohádka... (29.06.2007)

Tak bez téhle pohádky si osobně snad ani nedokážu Štědrovečerní podvečer představit. Každý rok se celá rodina rádi sesedneme a užíváme si mladého fešáckého prince Pepíčka Zímu (ano, už je to vážně dávno..), krále Kazisvěta VI. s jeho pravou rukou (Růžek + Effa), jednorázovou překrásnou princeznu Ladu (Kyselková) nebo zmateného kuchaře (Neumann), který během necelé hodiny nafasuje dokonce 3 různé řády :o) Vyprávění formou rýmů se mi v tomto případě líbilo a rovněž účinkování panů Pištěka, Smolíka, Kohouta a Vinkláře je pro mě víc než velké plus. Princeznu Florindellu bych i dneska bral všema deseti (všechna čest tehdejší kráse Květy Fialové). Zkrátka pokud bych si měl vybrat jednu jedinou pohádku a označit jí jako tu NEJ, byla by to určitě tahle. (25.12.2013)

Když jsem byl mladší, líbila se mi Princezna se zlatou hvězdou o poznání více, a je vidět, že film s roky až zase tolik nezraje. Od posledního zhlédnutí jsem úplně zapomněl, jak byl začátek filmu exoticky laděný, což mě celkem rušilo - radši bych ponechal čistě český kolorit. Herecky není film vyloženě špatný, nicméně to celé působí až příliš strojeně a například oproti Byl jednou jeden král... postrádá Fričova pohádka až na pár chvilek (zejména z kuchyně) humornou stránku a vytříběnější scénář, který je navíc veršovaný a tím hůř stravitelný. (04.07.2021)