O dvanástich mesiačikoch

Dvanáct měsíčků coby tradičního pohádkový příběh (dobro vs. zlo) v sobě mísí líbivé exteriéry - ať už šlo o zasněžený Rožnov či (uměle vytvořené) sídlo Měsíčků - s (na můj vkus) rozpačitým hereckým obsazením. Macecha s Květuli(-li-)nkou byly hezky na ránu lopatou přes hlavu, zároveň byl ústřední pár Maruška-Karel takový nemastný neslaný. Chvílemi to zachraňovali někteří z Měsíčků, když teda zrovna nekouzlili, neházeli loknami atd., a mile očarovaný Nosek. V rámci vánočních pohádek se však ale stále jedná o jeden z těch povedenějších kousků. (24.12.2021)

Abych parafrázoval Marigolda: "český divák miluje své pohádky..." Ať už jsou jakékoli. Takže: pokud člověk nakrásně pomine různé inspirace (které nevadí, pokud slouží příběhu), to, že skupina měsíčků vypadá, velice mírně řečeno, jako banda vilných staříků a (s oběma zavřenýma očima) nechce zabít Veroniku Žilkovou, která si herectví snad už nepředstavuje jinak, než jako sled hysterických, pitvořivých výstupů, pak tahle pohádka postrádá důležitou složku, která se jmenuje Němcová. Nic tam z ní, kromě kostry, nezůstalo, nastoupila jen lacinost, přehrávání, nelogičnost a hloupost. A Janák! Po mučivých Rytířích pokračuje série naprosto zbytečných prací. Jeho připravované Lovce mamutů, i s přihlédnutím k tomu, že jsem je četl jen ve škole a povinně, s radostí vynechám. (27.12.2012)

Jsem celkem konzerva a tudíž dím, že na některé věci by se nemělo sahat a měly by se nechat tak jak jsou. To se týká i našich klasických pohádek. A tohle je zrovna případ, kdy si Karel Janák s předlohy vzal jen tu hlavní osu a zbytek tam tak nějak dolepil . Ale nevím, buď na mně lezou ty vánoce, nebo si vážím každé tradiční staroevropské pohádky, kam nám neimportují v rámci korektnosti exotické herce, nebo to bylo tou hezkou hudbou pana Brzobohatého, zkrátka mi to tentokráte nevadilo. Prava měsícové byli krapátko afektovaní, ale já nejsem cílová skupina a potomstvu se pohádka líbila. Takže dávám za solidní průměr za tři bílé králíky. * * * (23.12.2019)

Jako každý rok, tak i tenhle rok se těším, až si po štědrovečerní večeři pustím na České televizi novou pohádku. Tentokrát padla volba na Dvanáct měsíčků a já se opravdu těšil. Musím nicméně říct, že výsledek nebyl nejhorší, ale byl to takový slušný průměr. Žilková byla šílená. Vojtek a Majkusová v pohodě. Dvanáct měsíčků bylo naopak to nejlepší, co na pohádce bylo. Jenom škoda, že příběh si kromě základního příběhu ukrad kus z Mrazíka, kus z Popelky a udělal z toho takový všelijaký mišmaš. (29.12.2012)

Proč jsou češští filmaři přesvědčeni, že motivace postav a dialogy musí být v případě pohádky hloupější, než prezidentská kandidatura Jany Bobošíkové? Byť Dvanáct... u mě vyhrálo pomyslný souboj vánočních pohádek, o žádnou výhru se nejedná. Pravda, na vlasy Romana Vojtka budu vzpomínat ještě hodně dlouho, ale předvedený herecký výkony by nestačily ani na porotu novýho Xfaktoru (i když Ota Jirák byl fajny). Ježíšku, když budu hodný, přineseš mi příště lepší pohádku? (04.01.2013)