Hasta la vista!

Namet je dobry, traja handikepovani chalani sa snazia ako mozu, avsak cele je to take nijake. Chce to byt vtipne, co sa filmu nie velmi dari (pousmial som sa asi len dva tri krat), chce to hrat na city, co sa filmu nedari vobec a chce to ponuknut uveritelny nahlad do zivota postihnutych ludi, co sa filmu celkom aj dari. Zaverecny dojem vsak zostava neurcity. Druhy krat urcite nemusim. A popri Klepani na nebesku branu, s ktorou si Hasta la vista uplne pyta porovnanie, prehrava belgicky film vo vsetkom. (22.03.2013)

Když to běželo v kinech, zaujalo mě to svým námětem, ale ne natolik, abych se přiměl na to jít do kina (co si vybavuji, odradilo mě myslím hlavně obsazení - och ano, jsem příšerně povrchní, ale od herců očekávám, že se na ně bude dát dobře koukat, což v případě tohoto filmu teda fakt neplatí o nikom). Když se nyní - po téměř 3 letech od české pemiéry - naskytla možnost to vidět, zvědavost nakonec zvítězila a film se mi vcelku líbil, ale že bych z toho byl vyloženě odvázaný, se tedy rozhodně říct nedá. Film to jistě není špatný a divácky je podle všeho velmi vděčný - (zdraví) lidé milují podobné dojemné bijáky o postižených, viz třeba fenomenální úspěch snímku Nedotknutelní z téhož roku. Mě ale zas tak neberou, protože mi přijde, že jejich tvůrcům jde spíše o to, zrovnoprávnit postavení handicapovaných a bořit klasické předsudky s nimi spjaté - jakoby "ušlechtilé" ambice přebíjely ty filmařské. Proto mi přijde, že se lidi ve vztahu k tomuto typu filmů spíše polarizují do svou skupin - jedni tyto filmy nekriticky vynášejí do nebes a upřímně se u nich dojímají, zatímco druzí dávají najevo své cynické já a těmto filmům vyčítají, že podle nich "hrají na city". Pravda bude asi někde uprostřed, ale je podle mě skutečností, že - odmyslím-li si asi záslužnou (?) skutečnost, že film otvírá velké tabu sexuálních potřeb handicapovaných - mi tento film po řemeslné stránce moc zdařilý nepřijde. Humor mi přijde spíše nevtipný, dialogy celkem slabota, závěr je dost předvídatelný, a nějaké větší emoce to ze mě nedostalo, protože jsem si k žádné postavě nenašel moc sympatií (dílem asi hlavně kvůli zmiňovanému nesympatickému obsazení). Pokud bych měl tento film srovnat s nějakým podobně laděným filmem stejného stáří, vybaví se mi snímek Vincent jede k moři, který se mi tedy líbil o poznání víc. Za mě spíše blazeované 3 hvězdy a delší zamyšlení nad tím, jestli v mém případě nebude lepší se podobným filmům do budoucna vyhýbat, protože u sebe začínám pozorovat alergii na filmy, které mi na příkladu nejrůznějších postižených a smrtelně nemocných nešťastníků předkládají tezi, že bych si měl vážit života a užívat si každého dne a toho, že jsem zdravý, blá blá - k čertu s tak neobjevnou filmařskou výpovědí, na to bych vážně sám nepřišel! Jako by to, že se budu v kině dojímat nad osudy nějakých vymyšlených postav, mělo snad změnit svět nebo můj život k lepšímu! Chovám o tom stejné pochybnosti, jako o možnosti, že by zhlédnutí takového fimu mohlo někomu vlít do žil novou chuť do života, pokud se mu jí zrovna nedostává - u sebe teda nic takového nepozoruji ani omylem, spíš naopak. Tvůrci těchle flmů si možná ani neuvědomují, co všechno s nimi mohou způsobit (představa zástupů paraplegiků, kteří se po zhlédnutí tohoto filmu začnou dožadovat svých "sexuálních práv", ještě patří k těm nejmírnějším, které mi tanou na mysli). (18.09.2015)

Střídání emocí, hodně humoru a trochu toho vážného. Vše v citlivě zábavném mixu si nijak nedělá legraci z postižených, jen ukazuje, že mohou prožívat úplně normální pubertu. Parádní road movie, která podle mě měla skončit trochu jinak, jinde. Ale chci to vidět znovu, chci si zopakovat své oblíbené scény. Z obrazů, které mám stále před očima, je na prvním místě chycení otce za ruku. Taková banalita a přitom taková síla. (03.01.2015)

Druhá projekce: Nádherný příběh o třech nejlepších kamarádech, kteří se svým handicapem nemohou žít život jako všichni okolo nich. Tento film nás nutí zamyslet se nad mnohými věcmi. Pořádná a hlavně povedená dávka humoru dodávala celému "putování" patřičnou jiskru. Mě osobně se Hasta la vista! líbil(a) a líbilo se mi to o hodně více jak "devadesáti procentní" Nedotknutelní. (10.02.2013)

Noo tento typ komedií mám rád jenže toto bylo něco uplně jiného než bych čekal . Zpočátku jsem byl nadšený . Postižení co jedou do bordelu , ale během chvíle to moje nadšení opadlo . Prakticky žádný humor , žádné trapné situace a když už to vypadá že by z toho mohlo něco vzejít tak zase nic . ( 13:5.14/MAC ) (13.05.2014)