Počestné paní pardubické

„A proč se perou?!“ - „Pro nějakou ženskou povětrnou! - „Vždycky, když mám pěkný těsto, tak se semele nějaké lotroctvo, zatracený ženský pokolení!“ Chudák rychtář, chvíli pokoje mu nedají…Počestné paní pardubické jsou spíš úsměvnou moralistní satirou než komedií jako takovou. To ovšem neznamená, že by se u ní člověk nebavil. Ani ne tak koncentrací hlášek jako spíš kreacemi protagonistů, z nichž se mnozí vyřádili a jejich postavy tu a tam rozesmějí. Plachtův Rychtář („Kde husy tam štěbety, kde ženy, tam klevety, zatracený ženský pokolení!“), svérázná hraběnka Brzkové, jedovaté paničky (Valentová, Bušová, Medřická), ušlápnutí manželé (Kohout, Kreuzmann) či správňácký „katovský“ pár Smolík a hlavně Štěpničková („Ale já se ti do toho nechci plést, dělej, jak myslíš.“), ti všichni umí vyloudit úsměv na tváři. Oceňuju i snahu o dobovost (nejvíc zaujmou pěkné kostýmy a… ehm, nejedna dmoucí se hruď), naopak škoda je uspěchaného konce. Za mě slušné 4*. „Řekni jim tam své mínění!“ - „To jako myslíš tvé mínění?“ (15.12.2019)

Zub času se neblaze podepsal nad tímto historickým snímkem, který na svoji dobu stál astronomických 6 a půl milionu korun. Na dnešní dobu v černobílém provedení už tak nevyniknou dokonalé kostýmy a předražené interiéry. Zábava je také již ta tam, kterou ke dnu táhne sice propracovaný, takřka staročeský scénář, jenže pro dnešního diváka je to jazyk už hodně těžký. Stejně dopadl pohled na tehdejší femme fatale tohoto filmu Jiřinu Štěpničkovou, která v tak starém snímku už opravdu dnešního diváka ničím neohromí. [1863. hodnocení, 71. komentář, 80%] (03.12.2020)

Zajímavé. Dnešní superdotovaní "umělci" by tohle nevypotili, ani kdyby se na hlavu postavili. Je vůbec pozoruhodné, kolik nestárnoucích komedií dokázali tehdejší tvůrci v ne zrovna lehké ekonomické a politické (protektorát) situaci vyprodukovat ve srovnání s kinematografií po roce 1990, kdy jsou tvůrci štědře zajištěni nejrůznějšími dotacemi a nejsou politicky nijak omezováni...srovnatelně zábavných a vtipných filmů v dněšním období bych stěží našel deset dvanáct. Víc ne. (11.06.2023)

Trochu vážněji pojatý snímek, nežli Vávrův „Cech panen kutnohorských“ . Já raději legraci, a proto se mi „cech“ líbil více. Ovšem i tento snímek má spoustu dobrých herců a kostýmů. Jen ten scénář už není tak skvělý. Přesto se mi snímek líbil a jistě jej mohu vidět vícekrát. (22.01.2017)

Přiznám se, že Počestné paní Pardubické je pro mě jedno z největších překvapení poslední doby, co se hodnocení týče. Osobně tak nadšený nejsem. Úvodem ale podotýkám, že film je vcelku exotický, neboť historických filmů natočených ve třicátých nebo čtyřicátých letech na obrazovce mnoho nespatříte. Mezi druhý klasický film, vysílající se často, patří Cech panen kutnohorských. Takže v tomhle ohledu jsem na snímek docela koukal. Jinak ale mě moc nezaujal. Takové to historické klevetění, pomluvy a neustálé dohadování nebo hádky mezi ženskými, to mě po chvíli omrzelo. Navíc film má hned několik dějových linek a mezi nimi není protkána žádná jedna hlavní, která by je vyloženě spojovala. Sledujeme celou řadu epizod ze života tehdejších měšťanů se závěrečným odhalením podvodníků a k tomu eskapády s milostnými problémy. Na druhé straně oceňuji mluvu, kterou tvůrci zapracovali. V dnešních historických filmech se mluví v podstatě moderním jazykem. Povedla se i kostýmní výprava. (19.08.2020)