Past

Keďže spolukomentátori tu už veľa vecí vychytali, len tri poznámky na okraj: mimoriadne pôsobivá bola úvodná znelka sprevádzajúca titulky. Údernosťou a naliehavosťou sa u mňa zaradila na druhé miesto hneď za Herrmannovu mrazivú úvodnú skladbu k Hitchcockovmu Psychu. "Dojemné" bolo masové radostné vítanie nacistických vojakov českým obyvateľstvom na vlakovej stanici v úvodnej scéne, kedy esesáci vystupovali z vlaku popísanom heslami ako "Gegen Stalin". No a tiež, keďže žijeme v dobe prívlastkov, pohrával som si počas stiesnenej atmosféry príbehu s pojmami ako nazi-noir, či BAM-noir (BaM = Böhmen und Mähren noir). Ale nakoľko som si do tejto škatuľky vedel zaradiť už len zo dva tri filmy (Smrť sa volá Engelchen - obe verzie, Kapitán Dabač), nechal som škatuľkovanie len pre tento komentár. (23.07.2014)

Vysoce kvalitní odbojářské drama. Scény z vězení jsou vynikající, drsné a naprosto by člověk neuhodl, že jde o film z roku 1950. Postavy včetně okupantů nejsou jednorozměrné, Gestapo není sbírka primitivů a odbojová činnost tu nevyznívá vůbec naivně, naopak z filmu je cítit dusno a odbojáři musí každý krok pečlivě zvažovat. Až samotný konec přece jen trochu uhne k nižší uvěřitelnosti, ale jinak nemám výhrady. (12.02.2014)

Sem tam sice drobátko přehnané štěstí, ale jinak výtečně vykonstruovaná zápletka. Ovšem s poněkud budovatelským koncem. Ale co se dá dělat, za správně odpornou blonďatou mrchu jsem ochoten to prominout. Nemluvě o tom, že takhle mladou Vlastu Chramostovou prakticky nikde neuvidíte:) Už tenkrát dokázala dobře zahrát, i když ještě zdaleka nebyla ve své nejlepší formě. (07.06.2007)

Druhý film Vlasty Chramostové, ve kterém předvádí silný a nezlomný charakter ženy, která se v období protektorátu zaplete do odbojové činnosti proti Říši, je zatčena gestapem a krutě vyslýchána. Za velkou zmínku stojí role vrchního gestapáckého rady v podání Miloslava Holuba, jenž je tak nechutně slizký a zákeřně jedovatý, že z něho jde opravdová hrůza, a role konfidentky gestapa, kterou bravurně ztvárnila Majka Marie Tomášová. Film by se mohl zdát být jako komunistická agitka, poněvadž všichni odbojáři jsou samozřejmě komouši, ale to by nesměl být režisérem Mac Frič, který místo na agitační stránku zatlačil na pilu mnohem více na dramatičnosti, budováním atmosféry a vyvrcholením děje. (04.11.2019)

„Co pak si ti Švejkové mohou na nás troufnout?" Na ryze "švejkovský" kousek v tomhle válečném dramatu v závěru nakonec taky dojde a gestapo z toho bude mít z ostudy kabát. Nejsilnější je ale ta linka příběhu spojená s Vlastou Chramostovu, i když ten její útěk z gestapa mi přišel poněkud málo uvěřitelný. "Pašák Růža," směje se příslušník odbojové skupiny Čermák a to ještě netuší, jak  chladnokrevně se Růža vypořádá s  konfidentkou gestapa, které původně ve vězení tak věřila. Mladičká Chramostová tuhle roli zvládla na výtečnou a hlavně kvůli ni stojí za to tento jinak trošku naivní příběh (v němž samozřejmě odbojáři musí být komunisté) zhlédnout. (19.02.2022)