Kamera:
Otto HellerHudba:
Jára BenešHrajú:
Vlasta Burian, Anny Ondráková, Otto Rubík, Olga Augustová, Jan Sviták, Eman Fiala, Jindřich Plachta, Josef Rovenský, Přemysl Pražský, Theodor Pištěk (viac)Obsahy(1)
Listonoš Brabec je pro svůj smysl pro humor vítaným hostem revuálního divadla, jehož řediteli Holtovi každý den nosí psaníčka od ctitelek. Mezi Holtovy fanynky patří také Brabcova sestra Anny. Dívka by chtěla k divadlu, ale zatím pracuje jako panská u herečky Veldenové. Právě se zkouší nová revue, jméno autora je tajné. Veldenová vrátí těsně před premiérou roli, protože se jí nezamlouvá. Pohotový Brabec představí řediteli sestru, která umí všechny úlohy nazpaměť. Anny je přijata, jen je třeba svolení autora. Brabec zjistí, že jím je ministr pošt, který se zúčastnil jedné pošťácké zábavy a jemuž se sestřino ochotnické vystoupení velmi líbilo... (ČSFD)
(viac)Recenzie (48)
Pro mě výborná komedie s excelentními kabaretními prvky, které zde předvádí nejen Vlasta, ale i, opět okouzlující, kostýmy i herecké polohy měnící, neodolatelná Anny. Jen potvrzuje svou výjimečnost a originalitu mezi všemi ostatními prvorepublikovými kolegyněmi a také místo v mé TOPce. Stejně tak dvojice režisérů, kteří si dokáží pohrát a v roce ´31 natočit skvělou, přirozeně sehranou komédii. Vše dolaďuje nádherně rozverná melodie Járy Beneše. ()
Cosi snad ještě méně než anekdota. Zpřeházený katalog gest, grimas, vtipů, písniček a frází by se snadněji mohl stát parodií žánru i doby či posloužit jako odstrašující příklad lidové prvorepublikové zábavy než se proměnit v živé komediální dílo z divadelního či poštovního prostředí. Na druhou stranu lze snímek ovšem chápat jako subverzivní kritiku popřevratové krize mravů na poštovních úřadech. Několikrát se mi vybavilo, jak si třeba Sigismund Bouška stěžoval Otokaru Březinovi: „[…] pošta za republiky je hrůzně nepořádná! Nemáme nikde pořádek, všude je anarchie a chaos. Poštu dostanu až večer (za Rakouska dvakrát denně a přesně), a to třeba noviny až za 3 dny…“. ()
Povedená taškařice stojí na výkonu Vlasty Buriana, který ve zvukovém filmu znásobil své možnosti komika. Odhlédneme-li od roku vzniku filmu, pak musíme hodnotit čtyřmi hvězdičkami, třebaže zvláště závěr filmu utrpěl některými slabšími místy, zvláště kolem stávky herců po přestávce. Anny Ondráková se ke své roli dokonale hodila stejně jako Olga Augustová v roli operetní divy. ()
Na Ondrákovou jsem byl zvědav, ale že se mi před očima zjeví taková hvězda jsem fakt nečekal. S Burianem vytvořili dvojici klaunů, snad jediný opravdový tandem, který Burianovi kdy sedl (se ženskou). Film, přestože byl v podstatě o ničem, obdivuhodně "šlapal" kupředu a bavil i v místech, kdy by jiný nudil. A Burian? Zde je to ten opravdový "král komiků", ovšem vedle Ondrákové, která je prostě úžasná. Film jsem zařadil do archivu...90% ()
Dejove plytka taskarice z rane doby, kdy nemy film presel do zvukoveho. Vzdy se naivnimu herectvi Anny Ondrakove culim, na druhou stranu ale musim rict, ze me bavi. Pisnicka "Ruzove psanicko" je otravna, jeji zpivani na poste, spolecne s choreografii pracujicich uredniku je vsak uzasna. Jinak slabsi komedie. ()
Galéria (30)
Fotka © Elektafilm
Zaujímavosti (5)
- V tanečním čísle je nafilmována spodní polovina těla tehdy slavného tanečníka Scherriera. (lausik)
- Původní citát a postava postiliona z Lonjumeau (závěrečná Burianova maska) se později u Lamače transformovala do samostatného filmu Postilion z Lonjumeau (1936). (NinadeL)
- První zvukový film Anny Ondrákové v češtině. (NinadeL)
Reklama