Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Těsně po skončení války, v květnu 1945, se vrací nadporučík Mareš se svou jednotkou do Prahy. Těší se na shledání se svou rodinou, snoubenkou a přáteli. Jeho kolegyně četařka Stáňa ho miluje a bojí se, že ho v novém prostředí ztratí. Mareš navštíví starou paní Stachovou, ale nemá sílu jí řict, že její syn padl. Postupně se dozvídá, že jeho snoubenka je už vdaná, matka a sestra byly zatčeny a zastřeleny a bývalí přátelé jsou mrtvi nebo zmizeli ve víru války. Nalézá pouze starého profesora Blažeje, který pět let nevyšel ze svého sklepního bytu, aby se nemusel setkat s Němci... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (71)

tomtomtoma 

všetky recenzie používateľa

Film Návrat domů je poeticky vyprávěným niterným rozkolem očekávání se skutečností. Euforické nadšení z opětovného přivítání se s, válečným děsem přerušeným, osobním životem se stává básníkovým epitafem jeho vlastních pramenných niterných sil, životně důležitých na frontě válečné vřavy. Rozvrat naděje je všeobjímající, pachové stopy intimní minulosti jsou pohřbeny pod nánosem válečných slz a krveprolévání. Neubrání se sice nostalgickému posmrkávání, ani se nevzpírá morálnímu patosu, podávaného ve správném ideologickém znění, ale není to v míře, která by dokázala pokazit potěšení z filmové porce niterné poezie. Hlavní proud poetického vlnění je soustředěn na niterný zásah akutního zjištění úplné ztráty důvěrně známého prostředí rodného domova a základních aspektů intimních vazeb. Hrdinou písně citů básníka je Kliment Mareš (velmi dobrý Karel Höger), nadporučík, čerstvě povýšený na kapitána. Jeho návrat z dlouholetého pobytu na zuřivé válečné frontě do právě osvobozeného rodného města Prahy se stává jeho nejzásadnější katarzí vnitřního světa v životě. Minulost již přestává být naplňující. Hlavní ženskou postavou je Stáňa (příjemná Běla Jurdová), četařka a nadporučíkova frontová milenka v rozpacích z možného hořkého konce. Nedorozumění si škodolibě pohrává s nitrem. Třetím, a do Prahy přibyvším, vojákem je Janík (příjemný Josef Pehr), desátník, navoněný a uvědomělý k věčné slávě armády Osvobození. A jarním sluncem prozářená Praha se na něj přívětivě směje. Důležitou postavou je Marta (zajímavá Zdenka Procházková), bývalá Marešova láska mládí. Nejočekávanější setkání se stává počátkem bolestivého rozpadu iluzí. Výraznou postavou je Stachová (pozoruhodná Terezie Brzková), stará švadlena, neochvějně doufající v návrat jediného syna z konce krutostí válečné fronty. Snadno zranitelně jsou ty vnitřní světy. K výrazným postavám patří také Blažej (strojený František Smolík), bývalý Marešův profesor zeměpisu. Veškerá vznešená ušlechtilost vzdělaného ducha známé minulosti se zaprášena třese strachem z okolního světa se znakem kostlivce. Z dalších rolí: velící major a taťka vojenské tlupy z hotelu Central (Zdeněk Štěpánek), vnučka staré Stachové v bezradnosti tragické informace Tonča (Pavla Suchá), maličká dcerka Marty (Michaela Lišková), starý a známý vrchní v Mánesu (Josef Hořánek), dotěrně zvědavá hotelová pokojská (Milada Smolíková), mladá dívka, vyzývající Mareše k tanci, Jarmila (Libuše Zemková), staří manželé, v bývalém Marešově domově, Fialovi (Ladislav Kulhánek a Ella Nollová), k vojákům osvobození laskavý majitel koloniálu Sedláček (Bohuš Hradil), jeho dospělý syn, tak ochotně doprovázející Janíka po Praze, Zdeněk (Jaroslav Mareš), Janíkův objekt zvýšeného zájmu a Sedláčkova dcerka Jitka (Blažena Slavíčková), či Marešova matka ve vzpomínkách slz (Otylie Beníšková). Návrat domů, film Martina Friče, je nejintimnější poezií zásadní niterné katarze návratu domů z hrůz zuřivého válečného konfliktu. Do nálady prosákla radost a odhodlání. Působivá poezie lidského nitra! () (menej) (viac)

gogo76 

všetky recenzie používateľa

Bohužiaľ roky, ktoré ubehli sú na tomto filme poznať. Predovšetkým technická kvalita, hlavne silný šum, pre ktoré je v dialógoch horšia zrozumiteľnosť. M. Frič natočil v podstate jednoduchý príbeh vojaka, ktorý sa vrátil domov. Žiadne veľkolepé scény nečakajte, je to skôr komornejšie podané. Najviac dojme scéna v ktorej Mareš "Babičke" nedokáže povedať, že jej syn padol. Vo filme prejdeme Prahu krížom -krážom a stretneme mnoho "sovetskych soldatov" a za celkom vydarené považujem i stretnutie s profesorom. Na to, že 5 rokov nevyšiel z domu bol celkom dobre informovaný o situácii na fronte...70%. ()

Reklama

dr.fish 

všetky recenzie používateľa

Návrat čs. vojáků do osvobozené Prahy, navíc točený v roce 1948, je jedinečným historickým svědectvím. Nemáme mnoho filmů tohoto ražení a když, tak jsou většinou zruinované komustickou ideologií k nekoukatelnosti. Karel Hoger opět hraje jen očima, ale jeho drama je dramatem muže, jenž přišel o všechno. Šest let z domu je předlouhá doba. Zbyla mu jen uniforma....85% P.S. Nádherná je ve filmu bezelstnost a nadšení lidu, víra v Sovětský svaz - osvoboditele (Francie nás přece zradila!), víra v lepší budoucnost. Nejde o komunistickou propagandu, ale o realitu. Ano, lid komunistům věřil, zvolil si je, taková byla doba. ()

Padme_Anakin 

všetky recenzie používateľa

Pan Martin Frič to se mnou vždycky uměl, tentokrát mi dal nahlédnout do poválečných dní v Praze roku 1945, kde rozehrává příběh mladého nadporučíka Mareše - mimochodem výborný Karel Höger - a najednou je všechno jinak, než si myslela hlavní postava a než jsem já očekávala... Smutná dohra 2. světové války, zpřetrhaná přátelství, ztracené lásky, ztráta rodiny... A přes ten tíživý zmar i pocit radosti a štěstí, že válce odzvonilo a život se snad začne postupně vracet k normálu... ()

sator 

všetky recenzie používateľa

No nejsem si jistej že to byla Fričova volba...Zajímavé bylo oslovování ženy -četařky pane četaři... Desátník Janík (Josef Pehr) má na sobě britskou uniformu- battledress. Uniforma kterou měli naši zahraniční vojáci ve Velké Británii, ale původně i ti co odešli do SSSR. Po válce je měli i naši vojáci. Přijít v této uniformě domů už za pár let...(po r.1948) znamenalo téměř jistotu jízdenku do kriminálu, či uranových dolů.. ()

Galéria (5)

Zaujímavosti (6)

  • Jedná sa o najvýznamnejší scenáristický počin Leopolda Laholu. Snažil sa načrtnúť hlbší existenciálny problém – otázku možnosti a dispozície návratu do mierového života. (Biopler)
  • Poprvé ve filmu Ilja Racek. (M.B)
  • Desátník Janík (Josef Pehr) má na sobě britskou uniformu battledress. Jedná se o uniformu, kterou měli naši zahraniční vojáci ve Velké Británii, ale původně i ti, kteří odešli do SSSR. Po válce je měli i českoslovenští vojáci. Přijít v této uniformě domů už za pár let (po roce 1948) znamenalo téměř jistotu jízdenku do kriminálu či uranových dolů. (sator)

Reklama

Reklama