Holy Motors

Popravde k úplnému doceneniu (pokiaľ si nerobíte poznámky) HM by som dospel asi až po druhom pozretí. Pocitovo to na mňa ale fungovalo takmer dokonale a následne čiastočne aj intelektuálne a preto sa mi chce vo filme babrať stále ďalej. Že sa dočkám pána Merdeho znova som vopred nevedel a vlastne je aj šťastná náhoda, že som si Tokyo prednedávnom pozrel. Ako človek takmer neznalý Caraxovej tvorby ma týmto kontroverzným dielom, a jeho dnešným masterclassom na pôde VŠMU, navnadil na svoju staršiu tvorbu. Ten jediný starší film, ktorý som od Leosa videl, Milenci z PN, mi už dávno vyfučal z hlavy. HM je pre mňa dôkaz, že aj čistý art (alebo samozvaný art ak chcete) môže fungovať aj ako výborná komédia. (19.03.2018)

Otravný Artík. První čtvrtce bych dal co do zážitku 40 procent, druhé 30 procent, třetí 20 procent a čtvrté taky 20 procent. Ministerstvu vnitra by z toho vyšel nadfilm, ale ... Mám rád otevřený texty, ale čeho je moc, toho je příliš. Tohle je roztlemený jak dveře do chlíva. Meh (26.11.2012)

Asi něco podobného zamýšlel Richard Kelly se Southland Tales a další ambiciózní tvůrci, snažící se vypořádat s otázkami světa, vesmíru, člověka a kinematografie. Příběh muže, který nežije svůj život, ale hromadu jiných, aby ti „ostatní“ měli pocit, že se děje něco „skutečného“. Caraxovo pitoreskně dojímavé zamyšlení se nad divadlem světa, v němž jsou jeho obyvatelé diváky a herci, ale nikdy opravdovými lidmi. Oceňuji, že se Carax rozhodl pro svěží a nedefinovatelné pojetí a zvolené téma zároveň poskytuje možnost bravurně střídat žánry (muzikál, polské sociální drama, animovaný film pro dospělé, groteskně-hororové pokračování Caraxova segmentu z Tokio!) a v neposlední řadě ukazuje Denise Lavanta coby herce nikoliv mnoha tváří, ale všech! 47.MFFKV (09.07.2012)

Více vyzařovaný akt (zahraný hlavní postavou, divadelní formou, bizarních perverzí), ale méně tajemnější (ve slovech, otázkách, myšlence) Cosmopolis. The world is one big theater. ******* Po druhém zhlédnutí zvyšuji je to více tajuplnější než jsem se domníval. Během Holy Motors se dostáváme do úplně odlišného světa než v jiných filmech, a to je to kouzlo. (14.11.2013)

Blouznivě fantaskní óda na odosobnělost i procítěnost kinematografie a především hereckou všestrannost Denise Lavanta. Leos Carax jako by si prostřednictvím epizodické struktury "Holy Motors" splňoval sny co se týče natáčení konkrétních bizarních sekvencí se svými oblíbenými aktéry ve fotogenických či ikonických prostředích francouzské metropole. Při tom skládá melancholickou poctu herectví coby profesi proměny, při níž se původní osobnost herce rozplyne v cizí identitě, potažmo ukazuje otroctví člověka ve virtuálním světě předdefinovaných rolí, kde se i limuzíny obávají o svůj osud. (23.06.2012)