Ona

Páni :D kde začít... No tak asi se sluší říct, že jsem uchvácen tou režií. V minulosti jsem se hodněkrát zaměřoval na nějakou doslovnost ve filmech a tady je snad nejlepší příklad toho jak by to mělo vypadat. Nějaké climaxy a překážky tady nejsou naznačené ani žádným dialogem, ani žádnou výraznou změnou tempa, ale jen a pouze pocitem. Díváte se na to a najednou si řeknete, teď se něco změnilo, něco není v pořádku. Možná tohle z ní jako prkotina, ale já jsem byl z tohohle vystříkanej možná úplně nejvíc. Celé je to melancholická procházka a možná bych to i zařadil do feel good žánru, ale nechápu jak moc empatický musíte být k tomu abyste napsali takhle citlivej scénář. A teď k těm jasnějším věcem. Herecké výkony naprosto over the top. Scarlett Johansson udělala asi ten nejlepší dabing a i bez tváře ji věříte naprosto všechno a prodává si jednu scénu za druhou. Joaquin Phoenix je chameleon to už víme, tady se jen podepisuju, ten chlápek je genius. Další věc, color grading si tady zaslouží snad půl hodinovou esej o akcentech a psychologii barev, opět jen podepisuju onanující názory. Potom se tady můžeme bavit o filozofii a o tom, že snímek možná víc než o vztahu vypráví o přijmutí samoty a nějakého vyrovnání sama se sebou... A celkově nevím co říct jakákoli další slova by byla zbytečná. Kupte si ten film, podívejte se na něj a bavte se. Myslím si že za posledních pár let tady nebyla žádná romanťárna podobného přesahu (23.11.2020)

Duševní dvojče Lost in Translation, v němž se místo Tokia míhá Los Angeles budoucnosti, o níž psal kdysi dávno Marshall McLuhan. Snad jen Sofie Coppola umí o lásce, odcizenosti a postmoderní džungli vyprávět tak poutavě, jako její bývalý partner Spike Jonze. Jeden nepovedený vztah =) dva nedostižné filmy. (14.04.2014)

Theodora opúšťa manželka, ktorá pre neho bola všetkým na svete. Začína sa cítiť osamelý a frustrovaný zároveň. Výdobytok novej doby však ponúka riešenie. Imaginárneho priateľa, ktorý má dušu, vníma vaše pocity, je kedykoľvek pripravený prebrať Vaše problémy, poradiť, či radovať sa. Jedným z nich je aj "Samantha". Kam, ale speje tento krok, dobrovoľného odstupu od komunikácie s bežnými ľuďmi? Môže Vám dať "stroj" to, po čom človek najviac túži? Tak celkom neviem čo si myslieť. "Her" je síce naprosto dokonalá, no zároveň chorá a absurdná myšlienka, ktorá prezieravo naznačuje budúcnosť, ktorá ľudstvo čaká. A to viac, ako by si niekto mohol myslieť. Ľudia sa odsudzujú a prestávajú mať radi. Upínajú sa na sociálne siete a iné zbytočnosti. Z tohto filmu síce je smutno, ale je to akýsi osobitý pocit. Divný, ktorý sa ťažko opisuje. Človek si totiž nie je tak celkom istý, či chcel aby tento film, skončil tak, ako skončil. Je toľko opustených ľudí čo nemajú šťastie na lásku a zaslúžili by si ju. Nebolo by fajn keby mali aspoň tú "imaginárnu", aby neboli tak osamelí? A keď tak teraz rozmýšľam, nie som si vlastne istý, ani svojim hodnotením. (14.06.2014)

Příště se někdo zamiluje třeba do ovce a někdo jiný o tom natočí film. Ale legrácky stranou. Osamělá a odosobněná společnost kolem nás nenechává chladným ani Spikea Jonzeho. Nesmírně osobitý vypravěč nabízí vrstevnatou, tragikomickou a komorní látku, která v plné nahotě představuje lásku v digitálním světě. A znepokojivou vizi lidstva. Jonze se tentokrát obešel bez geniálního scénáristy Charlieho Kaufmana, sám si napsal dle mého oscarový scénář a vtiskl mu smysluplné sdělení v hravém kabátě. Hlasově úžasná Scarlett Johansson sní o skutečném dotyku kůže, naprosto přesný Joaquin Phoenix znovu dává vyniknout svému širokému hereckému rejstříku. Podivně originální, mile šokující, brilantně zahrané. Anonymní zamřížovaná budoucnost nás sežere!! (26.01.2014)

Joaquin Phoenix... Filmy s ním bývají divný a on sám buď úspěšně mate, nebo je ještě divnější. Vlastně nechápu proč na něj dívám ani jestli ho mám vůbec rád. Spike Jonze je další podivín, takže se nemám nad HER čemu divit. Ale tenhle film ve mně vyvolal samé nepříjemné pocity. Láska je to nejkrásnější co znám, ten největší pocit. A rozchody dělají život 100x složitějším, ale i zajímavějším. Tak co mám říkat na to, když se opuštěný chlápek zamiluje s operačním systémem v budoucnosti kde je to běžné? Málokdy si dojem z filmu beru osobně, tady se stalo. Možná mi unikla ta základní myšlenka či metafora, ale to nic nemění - vyložil jsem si to po svém a doteď se cítím nesvůj. Vím, divná výtka. (31.01.2014)