Mishima: A Life in Four Chapters

Trochu nečekaně, ale o to silněji film Schradera zapůsobil. Zde nemohu šetřit superlativy, tak je raději psát nebudu a zmíním, že lépe životopis snad ani natočit nelze. Život, nebo spíše okamžik, je zachycen prolnutý s díly Mišimy zcela přirozeně a výsledný dojem tak nemůže býti moc lepší (zvláště ,když každá jednotlivá složka - Ogata, Glass, kamera, scenérie - splňuje to co má). (20.06.2015)

MISHIMA mi rozhodně dal pár námětů k přemýšlení na pár dní dopředu. Pomalu gradující příběh, čtyři epizody zahrnující různé momenty z Mishimova života, avšak žádná kaskádovitá biografie. Výborná hudba Phillipa Glasse (spousta motivů z jeho PIANO WORKS), skvostný Ken Ogata a možnost nahlédnout do japonské mentality. Rád bych si od něj teď něco přečetl, škoda že je u nás prakticky nedostupný. 70% (30.10.2009)

Jediný americký film, pri ktorého sledovaní budete presvedčení o tom, že sledujete film japonský. Schraderovci rozdeľujú dve hodiny netradičného životopisu do štyroch kapitol, čo dielo skvele rytmizuje a pocitová dĺžka je myslím ešte kratšia, ako skutočná stopáž. Čaká nás množstvo vizuálnych a naratívnych nápadov, avšak aj tak vám v pamäti asi najviac utkvie záverečná, takmer až parodická pasáž z armádneho veliteľstva. Zároveň som si ale viackrát povedal, že Mishima mi je náturou tak extrémne vzdialený, že som viac ocenil práve experimentálnu formu filmu a nie informácie ohľadom spisovateľa a jeho života. (08.12.2022)

Poetické, vizuálne krásne dielo, s výbornou pulzujúcou hudbou Philipa Glassa, o slávnom a rozporuplnom japonskom spisovateľovi Yukiovi Mishimovi. Dielo pomerne zložité a náročné, v ktorom sú kombinované 3 typy vizuálne odlišných scén: čiernobiele biografické scény, pôsobivé štúdiové dramatizácie diel Mishimu a napokon dej v reálnom čase, zobrazený vo farbe. Film ma dosť zaujal, len som sa nevedel vysporiadať s pár vecami, ktoré ma dosť iritovali. A to boli niektoré hlúpe ideály a tradície Japoncov a ich veľmi divný postoj k smrti. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. (20.11.2021)

Motivy. Kapitoly. Dlouho jsem se tomuhle filmu vyhýbal... stejně jako Mišimovi v literatuře. Ale když mu konečně loni vydali 'Zpoveď masky' u Rubata, neváhal jsem. Pokud jste od Mišimy, nebo o něm, něco četli, tak víte, že i v Japonsku je to dost rozporuplná postava, stal se ve velmi mladém věku úspěšným autorem, svého času možná nejslavnějším v Japonsku. Dobrou ochutnávkou je tahle syntéza, kterou předvádí Paul Schrader v jednom ze svých nejlepších filmů - motivy prolínající se napříč jeho tvorbou, přesné, nápadité a klasicky japonsky podivně pošahané. Mišima je fascinující. A stejně tak to, čím se na pozadí svých knih zabývá. A jeho konec je samozřejmě ikonický. (26.04.2020)