Večerníček

Sice záleží i na obsahu, kterým v tu chvíli pořad právě naplní, ale když jsem byl malý (výškově i věkem) pravidelný divák, tak to byl jeden z mých nejoblíbenějších dětských pořadů. Tím spíš jsem se na něj těšil, když už jsem byl rodiči uznán velkým (věkem) a nemusel jsem jít spát hned po Večerníčku, ale mohl jsem se dívat na jeden večerní film. (18.01.2014)

Jak se dá hodnotit pořad Večerníček, když je vždy složený z různých pohádek? No ale budiž. Když už tady ta možnost je, tak tedy hodnotím samozřejmě kladně, protože už několik desetiletí baví tento pořad malé i velké. A co víc si od nejzásadnějšího pořadu přát? Úspěch Večerníčku vždy záleží na pohádce, která v daný týden chodí a většinou se jedná o velmi podařené české pohádky. Najdou se i totální průsery, ale ty se holt musí přežít. Takže jen tak dál, Večerníčku. (18.02.2016)

Netřeba asi komentovat Večerníček. Nejstarší a nejznámější pořad v Česku. Prakticky každé dítě jím alespoň jednou prošlo. Samotným pořadem byla odvysílána celá řada samostatných seriálů, ale Večerníček i tak zůstal jedním z nejhodnotnějších pohádkových pořadů. Legendární znělka i animace zůstanou v paměti navždy. A tak si závěrem jen povzdychnu, že je škoda, že Čt Večerníček odsunula na vedlejší kolej na druhý program. Vytlačují jej totiž podvečerní seriály jako Scooby-Doo, Spongebob anebo další americké seriály. Přesto naštěstí ještě mnoho rodičů k Večerníčku děti vede tak jako já svou dceru. (24.03.2021)

Večerníček se narodil 2. ledna 1965, výtvarnou podobu mu vtiskl výtvarník Radek Pilař, hudbu zkomponoval Ladislav Simon a promluvil hlasem sedmiletého chlapce Michala Citavého. Pořadu předcházel od roku 1963 cyklus podvečerních pohádek pro děti pod názvem Stříbrné zrcátko. První odvysílanou pohádkou byl Kluk a kometa režiséra Ludvíka Ráži. Pořad s nezměněnou dramaturgii i znělkou je na obrazovkách nepřetržitě dlouhých 55 let (2020). (08.02.2012)

Večerníček stál pro celou mou generaci u našich "filmových začátků". Každý večer jsme se těšili na to, že nás zavede do světa pohádek, na jednu z nich se podíváme a Večerníček nás pak vyprovodí zase zpět a do postýlky. Díval se na něj s námi každý večer můj taťka a mamka si ho za to dobírala. Dnes ho chápu a jsem ráda i za ty filmové začátky "po troškách". Dnes se bohužel klasický Večerníček přesunul na méně sledovanou stanici a děti se dnes spíše dívají na celá pásma pohádek. Myslím, že to je škoda. Vytrácí se z toho to napětí: Co tam bude zítra? a navíc si myslím, že pro začátek stačí "dobrého po troškách". Já se dnes dívám na večerníčky se svými dcerami a chápu svého taťku. V dětství jsem měla nejradši Maxipsa Fíka, Broučky a Krkonošské pohádky, teď mě zase zaujali Kocour Mikeš a Pohádky ovčí babičky. Ty naše klasické večerníčky jsou navíc bytostně české a slaví dodnes úspěchy i v zahraničí. Více o Večerníčku se lze dozvědět na pěkných stránkách: http://www.ceskatelevize.cz/porady/0-vecernicek/5626-historie-vecernicku/ (17.01.2013)