Hon

Tak po tomhle filmu mám chuť se přihlásit na New Yorský maraton, protože tohle nejde ani rozchodit, to snad jedině vyběhat. Seveřani se svým nekomprosním a těžce emotivním vyprávěním příběhu opět trefili přímo do divákova červenýho tlukoucího orgánu. Všechno působilo tak reálně a přirozeně až mě začalo bejt při sledování filmu docela ouzko a jen jsme říkal "Je tohle možný" . A někdy od půle filmu se můj vnitřní hlas zmohl jen na "No ty vole. No ty krávo". I kdybych tady seděl nepřetržitě týden v kuse a hledal na Honu nějakou chybu, tak jí prostě nenajdu. Herci bohovský, Mads samozřejmě hraje v totálním nasazení, ale ani vedlejší role neměli chybu za všechny byl jmenoval Lucasova syna, to byl taky mimořádný herecký výkon. A celý to působí spíš jako přímej přenost z nějaký dánský vesnice než jako film, tak výborně to je natočený. (31.01.2013)

Je desivé, čo ľudia vedia urobiť, ak ich je viac, sú proti jednému a padnú posledné zábrany. Mne osobne sa z takých filmov robí mdlo a strašne nerád ich pozerám (bez ohľadu na to, či sú kvalitné). Hon je mrazivá dráma, miestami skôr triler, ktorý sa bez problémov mohol skončiť ako Straw Dogs, ale nakoniec sa režisér vybral trochu inou cestou. Mads Mikkelsen je skvelý a jeho umiernený a zraniteľný výkon oceňujem o to viac, že poznám jeho brutálne a drastické výkony z Hannibala a Vzkriesenia Valhaly. Oceňujem, že sa tvorcovia nebáli nakrútiť film o takej háklivej téme, ako je (potenciálna) pedofília. (07.07.2017)

Opravdu velmi silný snímek, který zpracovává extrémně citlivé téma. Z jakých maličkostí, blbostí a nesmyslů může pro nevinného člověka vzniknout peklo na zemi i v místě příjemného domova vesnice a "hodných" sousedů ... Film měl dost pomalé tempo, které mne chvílemi fakt drtilo. Byl hodně nevyzpytatelný ve svém ději. Herci hráli výborně a to jak v dospělých, tak dětských kategoriích. Úplný závěr filmu byla vševypovídající třešnička na dortu. S hodnocením mám velké problémy, je to téměř na pět, ale něco mi tam scházelo, nevím co ... Určitě ale se jedná o další severskou perlu, krásných 4,5*!! (06.04.2013)

Po bezvýchodném sociálním dramatu Submarino se Thomas Vinterberg ještě více posunul od výchozích premis (svého) manifestu Dogma 95 ke klasicky nahlíženému psychologickému dramatu a natočil v podstatě již klasický žánrový film. Velmi pomalý, hloubavý, bolavý film, nutno dodat. Slavný režisér se tentokrát rozhodl zkoumat téma, jež je v jeho rodném Dánsku dosti choulostivé, o sexuálním zneužívání dětí natočili Dánové již nejeden uhrančivý film (za všechny připomenu třeba bolestné Umění plakat), Vinterberg na to jde tentokráte ovšem jakoby z druhé strany, jelikož samo pohlavní zneužívání není vlastním cílem, ale slouží mu jen ke konsternující filmové analýze ostrakizace jedince z komunity. Vinterberg v podstatě překračuje hranice severského filmu, neboť toto téma i jeho zpracování je spíše něčím archetypálním, něčím, co se v dějinách lidstva opakuje neustále dokola - pomalé vypravování o absurdním bobtnání neexistující viny a o temných iracionálních proudech uvnitř maloměstské komunity je staré jako lidstvo samo. Vynikající psychologický film, pomalé meditativní tempo, velmi komorní charakter, opravdu úchvatná práce s herci (a to nejen dospělými, ale i těmi dětskými, malá holčička ztvárňující Kláru je opravdu vynikající), silné téma a skvěle napsaný scénář, filmová událost roku... (27.03.2013)

Je jasné, že pokud byste někdy mohli přijít o své obvyklé racionální uvažování a zvyk jednat až po seznámení se stavem věcí (pokud ho tedy vůbec máte, že...), pak by to měly být právě situace, kdy vám vaše dítě řekne, že mu někdo ubližuje. Ale Vinterberg si práci až příliš zjednodušuje, byť v jednotlivostech je nutné konstatovat, že chytře volí nejméně prokazatelnou variantu toho, co se mělo podle blonďatého andílka (a jak se dozvíme, i podle dalších dětí) stát. Nevím samozřejmě jak nakládá dánský justiční systém s údajnou obětí zneužívání, ale dost pochybuji, že neznají nic jako znalecký posudek z oboru pedopsychologie nebo sexuologie. Tím probůh nechci říct, že Lucas mohl v klídku čekat, až se pravda ukáže, a všechny fuckovat s odkazem na presumpci svojí neviny. Však taky právě tohle je hlavní částí Honu. Tohle, neboli davová psychóza, neboli "my víme, že jsi to udělal, a žádný soud nepotřebujeme", plynule podle hesla "na každém šprochu pravdy trochu" přecházející v "a stejně jsi to udělal, i kdyby tě desetkrát zprostili", s dovětkem "však toho soudce, prokurátora a advokáta by měli pověsit na stejnej strom jako tebe". Vinterberg ale samozřejmě nechtěl točit kritiku systému, který není ve svém svatém nadšení pro ochranu blaha dítěte schopen rozpoznat ubohé křivé nařčení, ale kritiku stádního uvažování, zkratkovitosti až zvířeckosti, a hlavně zdrcující dopad toho všeho na křivě obviněného. Mikkelsen opět boduje, a poslední minuty filmu jsou skutečně brutální. 80% (19.03.2015)