42: Zrod legendy

Strašně jsem se těšil na tenhle film a teď konečně jsem se dočkal... A i když se tu nestřílí nebo se zde nezníčí půlka dopravy v Moskvě (smrtonosná past opět v akci), tak tohle bylo mnohem lepší, protože člověk se musí divit jak byly a stále ještě jsou někteří lidé šílení a zlí na druhé. Je to prostě úžasný příběh... HODNOCENÍ: 91% (5*) (31.07.2013)

Je to pár týdnů, co se tady na csfd objevil uživatel, který nás chtěl učit komentovat filmy podle jeho jakés takés šablony..... Je to pár dní, co zrušil svou diskuzi a i svůj účet...... Asi mu došlo, že si do toho komentování prostě nenecháme kecat. Podívejte se na mě, místo toho abych okomentoval tohle sportovní životopisné drama, které bylo dle mého názoru opravdu skvěle udělané a parádně zahrané, melu tady o jednom uživateli, který už ani neexistuje. Má to ale své důvody... Kdybych měl totiž použít jeho slavnou šablonku, nebyl by to můj koment, byly by to pouze vykleštěné zvratky. Takhle si sem mohu napsat: Skvělý Harrison Ford a ještě lepší Alen Tudyk! Miluju Sportovní filmy, a není nic lepšího, když se zakládají na skutečných událostech. Za mě 5 sluní a 90% (19.08.2013)

Sportovní filmy mi nejsou díky limonádovým happyendům blízké. Stejně jako romantické komedie jde o stále stejné scénáře dokola. Zde ale cítím něco víc. Sice má film také dobrý konec, ale ten není v mých očích tak proklamovaný jako obvykle a důraz je kladený spíše na emoce, pocity postav a historický mezník golfu. Film jsem viděl na dvě půlky. První jsem si pustil už dost dávno, a jelikož první polovina neslibovala nic jiného, než obtíže jednoho hráče, který opět v závěru zazáří, jsem film vypnul a k druhé polovině jsem se odhodlal až po delší době. Je faktem, že druhá polovina filmu je mnohem lepší a emočně zvládnutější. Rozhodně film také vděčí hodně Harrisonu Fordovi, který dal do své role duši. Na druhou stranu mi nesedí Chadwick Boseman, který se nějak neumí ponořit a emočně je dost chladný. Je ale fakt, že jeho podoba se skutečným Jackie Robinsonem (který byl ukázán v závěrečných dodatcích) je dokonalá. Za emoce (hlavně v závěru), historický odkaz filmu a výkon Harrisona Forda, dávám tři hvězdy, na víc to dle mého pohledu nemá :-) (09.11.2013)

Športové filmy pokojne oželiem, pravidlá baseballu neovládam, takže ani netuším, čo je zmyslom tejto hry a napriek tomu som poctivo dopozeral dvojhodinový film. Športových filmov nakrútených podľa skutočných životných osudov aktérov som videl mnoho. Prakticky sa od seba nelíšia. Tento sa trochu vymykal svojím naivným antirasistickým ladením Poitierovského typu. Násilná disproporcionácia postáv na dobrých čiernych a zlých bielych vyzneniu filmu skôr uškodila, než prospela. (10.08.2014)

Čím jsem starší, tím víc mě štve, jak je bělochům házena na hrb veškerá špína světa a oni si ještě za pomoci menší, ovšem hlasité části dobroserů ochotně sypou hlavy popelem. Taky jsem si tou fází prošla, když jsem byla mladá a blbá, nikoliv černobílá realita však časem utloukla mou naivní část a dala vzniknout cynické čůze. Co se snažím sdělit: já k tomuhle filmu přistupovala s tím, že se budu šklebit: "No jó, chudinky černé, všichni jsou tak hodní, inteligentní, skvělí lidičkové a ti zlí, hnusní běloši jim pořád ubližují." Přesně na tuhle notu "42" brnkalo, ale kupodivu jsem sledovala bez šklebení: Jackie Robinson, jeden ze dvou basebalistů, jejichž jména mi za život uvízla v paměti, měl totiž mé plné sympatie a s nimi respekt. Ono to chce mamutí koule, aby byl člověk v něčem první, čelil hlouposti, primitivismu, nesmyslné zášti, nadávkám, výhrůžkám a omezování, kamkoliv se hne. A co je nejdůležitější, musel všechny ústrky snášet mlčky, nenechat se vytočit, nezavdat médiím žádnou záminku k pranýřování. Jedině tak mohl Jackie Robinson prošlapat cestičku pro ostatní černochy: nedopustit skandál, spolknout hrdost a vytřít všem zrak na hřišti. Palec nahoru pro Helgelanda a jeho tým za dobrý film, všechny palce nahoru pro Robinsona, jak důstojně ustál tlak, který by většinu lidí zlomil. (03.05.2019)