The King of Kings
Réžia:
Martin FričScenár:
Jiří MuchaKamera:
Václav HuňkaHudba:
Julius KalašHrajú:
Jiří Sovák, Miloš Kopecký, Jiřina Bohdalová, Josef Kemr, Valtr Taub, Vlastimil Brodský, Jiří Němeček, Ilja Prachař, Zdeněk Řehoř, Eduard Kohout, Jan Skopeček (viac)Obsahy(1)
Uprostřed pouště nalezne osamělý jezdec na oslu starého muže, který leží v bezvědomí ve stínu luxusního automobilu. Jezdec naloží starce na osla a odveze ho do oázy, čímž mu zachrání život. Lékaři napíše na jeho žádost své jméno a adresu. Uplynuly dva roky a montér Lojza Králů se již dávno vrátil domů do Prahy, do bytu, který sdílí s věčně ospalým kamarádem Edou. Poštou přijde Lojzovi nabídka na koupi velmi levného auta. Proto ho nepřekvapí, když ho druhý den v továrně hledá muž s automobilem. Není to však pan Pšenička s pragovkou, ale exoticky vyhlížející Izmail el Šarif s velkou limuzínou. Jako vyslanec tamánského ostrovního království přináší pověřující listiny. Zachráněný stařec, král Tamánie, nedávno zemřel a jmenoval Lojzu svým nástupcem. Lojza nabídku odmítne, ale pak zjistí, že by mohl prospět své továrně a získat zakázku na dodávku čerpadel a také pomoci zemi, jejíž ropné bohatství chce králův příbuzný princ Abdulah prodat firmě United Oil. Lojzova snoubenka Lenka se již vidí v roli královny. Lojza získá od ministerstva zahraničních věcí souhlas s odjezdem a dokonce dostane k dispozici vilu. Vylákán do hotelu se stane montér málem obětí nájemného vraha Pouparda, Abdulahova agenta. Lojza nakonec na ostrov neodjede. Tamánský lid povstal a prohlásil zemi republikou. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (96)
Trocha satiry tam je, ale ten socialismus taky. ()
Neskutecna hovadina. Po stopadesatym oslovenim "soudruhu" jsem to smazal a sel se vyzvracet. Ani Kopecky to nezachranil. ()
Tak těžký nesmysl, že nepomáhá ani komediální přeliv, ani skvadra známých herců. Zábavné možná první třetinu. Zasněný rejža pouští při sedánkách v restauracích prvorepublikovou hudbu. Nepasuje to tam. Vymetání hospod postupně ohrané. Když ale nechá Kalaše dělat svou práci, tak hudba ujde. Alois chce budovat v Tamánii socialismus. Symbolika: Podání ruky: 13:05 – Sovák – Kemr. 52:40 – Kohout – těžká noblesa. 1:05:49 – opět Kohout potvrzuje. 1:12:24 – Kopecký s „vrahem z povolání“ – velmi nepovedený strejda; Merekl sign: 29:59 – Kopecký, 52:45 – Prachař, 54:24 – Iljík se činí – převrácená pyramida. Iljík je držák. Drží převrácenou pyramidu až do času 54:36; 39:45 – Kopecký 3 x 6. „Harém šest a třicet žen.“; 44:49 – Bohdalová – vyplazený jazyk. Globus: 1:01:28 – Sovák globus pohladí. 1:06:41 – globus mezi dvěma klauny uprostřed záběru. 1:16:02 – globus, 1:17:10 – dveřmi vidíme globus. Bohdalka: pro K. Pána. Kopecký: pro K.Pána. Sovák pěkně mluví: „sakra“ minimálně osmkrát. ()
To je ale satira, co pánové? ()
Já mám tuhle komedii prostě hodně rád, i když má částečně socialisticky angažovanou ideu. Zejména návštěvy p. Sováka na ministerstvu - kde úřaduje p. Prachař - na to se dá dívat znovu a znovu. Kdyby nebyl arabský agent ztvrárněn p. Kopeckým (další z jeho galerie postav nafoukaných sobeckých zbabělců rádoby na úrovni), asi by to celé drželo pohromadě podstatně húře. ()
Měl jsem v paměti jako docela dobrou komedii, ale je to spíš socialistická moralitka s opravdu sporými hláškami. Ta nejlepší je pak nakonec - aby tě vzal čert. Sovák a Kopecký nezklamou, kupodivu ujde i Bohdalová. Sovák mi svým projevem připomíná svou další roli - účetního Foustka ze známé bondovské parodie, které však Král Králů nesahá ani po kotníky. Takže myslím, že mám zas na nějakou dobu vybráno. ()
Nenáročná, milá komedie se skvělými československými herci. Jen ta Bohdalka kdyby tam nebyla.... ()
Příjemná, lehce rejpavá komedie, která odráží absurdity své doby. Ten konec mě naprosto dostal:-) ()
Mňo, docela srandovní to bylo, to jo, jenže nápad není všechno a tady to nějak umřelo na scénáristickou krátkodechost. Nicméně Sovák, Kopecký a Bohdalka se opravdu snažili a je to na tom filmu (někdy i bohužel) vidět. ()
Skvělá politická satira na břebyrokratizované Česko. Úplně jiný film, než který by člověk od Friče čekal, zvlášť když zná hlavně jeho prvorepublikové filmy, ale přesto skvělá záležitost. ()
Zábavné, milé, s příjemnou a pohodovou atmosférou, přestože místy jde i o život. Vynikající herecké výkony, například skvělý Valtr Taub v roli profesionálního zabiájka, který se do politiky nemíchá, protože je to nemorální. Nebo Kopecký křičící na záchodě: "Já to nedovolím!" Není to asi humor k popukání od začátku až do konce, ale spíš příjemná oddychová zábava. Navíc krátce v záběru trolejbus na silnici, která je dnes v areálu Avie - pro milovníky zaniklé historie příjemné zpestření pěkného filmu. ()
Príma :) komedie, která se mi hodně líbila :). Na to, že vyšla v komunismu je v ní opravdu hodně politické srandy :). ()
...a Bohdalka mívala vskutku pěknou figuru. ()
Komedie, u které se nezasměji, není u mne komedií. A u tohohle jsem se jen párkrát uchichtnul. Ale hlavně, že se soudruhovalo. No, dobře, dávám alespoň něco za ty krkolomné kancelářské manévry. ()
Film Král králů je hodně zajímavý spíše z politického hlediska než z humorného. Důležité je si uvědomit souvislosti. Postava Miloše Kopeckého hodně mluví o USA, s Jiřím Sovákem také hovoří o západě, Izmail el Šarif říká například, že popravy nejsou v Československu moc populární (a že se jich v padesátých letech uskutečnilo) atd. Stejně zajímavé je rozhodování ministerstva a vůbec slyšíme plno politických narážek. Tak Lojza Králů neustále odkazuje na fakt, že je sledování tajnými. To vše dohromady společně s dobou natočení působí zvláštně. Ale pouze v těchto souvislostech. Samotný film zase tak dobrá komedie není. Nicméně Jiří Sovák, především pak Jiřina Bohdalová a místy i Vlastimil Brodský film rozsvítili a udělali ho humornější. Samotná postava Jiřího Sováka je úsměvná a v kombinaci s faktem, že představuje dělníka ČKD a má se stát králem, je pak úsměvný už jen námět. ()
"Pohádková" premisa neposloužila k tak podvratnému pohledu na socialistickou realitu jako ve Třech přáních (1958), nabízí ale herecky jištěnou zábavu, těžící z konfrontace "montážnického" rozumu s kafkovskou byrokracií. "Muslimská" zápletka dnes působí jako roztomilá nekorektnost. 60 % (Ci 02/2008) ()
Jako lehce pokřivené zrcadlo doby je tato komedie geniálním duševním soubojem socialistické morálky a jehovýsostním myšlením nořeným do byrokratického bahna stranických slatin. Tento film je král paradoxů 60. let. ()
Solidní komedie s nádechem dobrodružství a vážnější situace, ale nakonec vyřešena. Dobré výkony Sováka i Kopeckého, ne však nejlepší. Scénář je pouze průměrný, ale dobře koukatelné. Hodnocení: 60 % ()
Tak tahle komedie mě zůstala v paměti už pro ten název, nějaký podobný zplodil také Hollywood!!! ()
Celkem klasika CR cernobilejch filmu no. Me to bavilo se na to koukat tak mozna ze vas to bude bavit taky, ale za me 86% ()