The Man Who Planted Trees
Obsahy(1)
Krátký poetický animovaný film podľa rovnomennej novely Jeana Giona rozpráva príbeh pustovníka, ktorý celý svoj život v absolutnej skromnosti zasvätil krásnemu cieľu. Je to vizuálne krásne spracovaná meditácia o sile človeka a kráse tvorby a zároveň nesmierne humanistická, pacifistická a panteistická výpoveď. (Jordan)
Recenzie (364)
Zasaďte jich ještě víc... ()
Pohodový film. ()
Maňifik. ()
A co teprve ta předloha! ()
Úžasná animace s okouzlujícím příběhem. Každý se zastaví a zamyslí. Alespoň...na chvíli. ()
Ke kraťoučké povídce Muž, který sázel stromy jsem se dostala před maturitou, kdy jsme ji měli v povinné literatuře k maturitě z francouzštiny - nešlo k ní ale přistupovat tak, jako k povinné literatuře... je to zvláštní - i když jsem ji MUSELA čít, četla jsem jí s radostí a naprosto mě naplnila...čím? Netuším - zvláštními pocity, ale přesně to samé ve mě vyvolal i film. Z výtvarného hlediska je to pastva pro oči - nádherné umělecké dílo. A z obsahového hlediska? Nejde o to, co vypraveč říká, ale co je ukryto mezi řádky a o tom tady nejde psát:-) ()
Krásný uklidňující krátký film. Fantastický námět a ztvárnění. Muž, který se po svém vypořádal se svým nešťastným osudem. Kéž by na světě bylo více takovýchto lidí... Jakožto bývalý dřevař vím, jakou dá práci zasadit jeden stromek, čili klobouk dolů před ním :o) . Zdravím LDF Brno. Tohle je můj stý komentář, jahůůůů ()
Krásný a smutný film, o neskutečně vytrvalém a cílevědomému muži, jenž sázel stromy. Něco tak prostého a přeci úchvatného vytvořit vlastníma rukama je vskutku nádhera. ()
Jsem idealista a tak se mi tato poezie života náramně líbila... ()
Nejspíše vizuálně nejkrásnější animovaný film, který jsem kdy viděla. Ty jemné tahy tužkou a barvami, se kterými si pohrává vítr a písek tak dokonale, že téměř cítíte vůni stromů a květin, úchvatné! Vyvolalo to ve mně touhu žít taky na tak pokojném místě a vytvořit něco, co přetrvá. ()
Mít svůj cíl. A to stačí. Jednoduché. ()
Příjemné a poetické.. bohužel je ale celý text založen na opakování toho samého, sic pěkného, ale předpovídatelného.. ()
Pohádkový příběh o dobré duši jednoho starce, který svou pílí a vytrvalostí dokázal uspokojit spousta lidí. Jedinou jeho náplní života bylo sázení stromů, ve kterém nalezl i své štěstí..... ()
Přijde mi zvláštní, jak každý nadává na honbu za mamonem a vychvaluje tento snímek pro to, jaké hodnoty uznává jako pozitivní a jediné s nějakým smyslem... Tak kdo se pak sakra honí za mamonem, když každý uznává ty staré hodnoty? "V tomto táboře se karty nehrají, protože jsem to zakázal... To znamená, že ty peníze nemohl prohrát v kartách..." Mně osobně teda sedla i ta animace... Taková krásně kreslená a pastelková, až jsem se vrátil do dětstství... ()
"Bol som vtedy ešte mladý, a myslel som na budúcnosť len v súvislosti s hľadaním vlastného šťastia....na druhý deň sme sa rozlúčili, a o rok na to-vypukla prvá svetová vojna, a ja som bol päť rokov na fronte. Pešiak v zákopoch nepremýšľa moc o stromoch....vojna skončila-ako demobilizovaný som dostal nejaké peniaze. A vtedy ma prepadla túžba, nadýchať sa opäť čerstvého vzduchu...a hnaný tou túžbou-vidal som sa opäť do horskej pustatiny. Krajina sa nezmenila, ale v diaľke za opustenými dedinami zahliadol som šedivý opar, pokrývajúci vrcholky kopcov-spomínal som na pastiera, ktorý sadil stromy. Desaťtisíc dubov, to už je dosť veľký les, vravel som si, videl som vtedy umierať veľa ľudí, a tak som si vedel predstaviť, že aj pastier je mŕtvy...tým skôr, keď máme dvadsať, máme sklon považovať päťdesiatnikov za starcov, ktorým neostáva nič iné, iba zomrieť. Ale on nebol mŕtvy, zmenil len spôsob obživy.....mal len štyri ovce, ale viac ako sto včelínov. Zbavil sa oviec, lebo ohrozovali stromy v jeho škôlkach...nestaral sa ani zamak o vojnu, ďalej sadil stromy....rovnako vytrvalo ako predtým. Duby z roku 1910, už boli vyššie než my, a pri pohľade na ne, ostal som stáť bez slov, a keďže on nikdy nič nepovedal, trávili sme čas bez slov, a prechádzali sa mlčky jeho lesom. Skladal sa z troch častí, bol jedenásť kilometrov dlhý, a v najširšom mieste tri kilometre široký...bolo to miesto, kde by človek chcel žiť..."=pastier uskutočnil svoj sen a vykonal dielo, hodné boha.///// Spektakulárny pohľad na obnovu prírodného kolobehu-človekom, zaslúžený Oscar pre úžasný animák.///// ()
I na toto vypraveni, musite mit naladu, avsak pokud se na to podivate v ten pravy cas, dostane se vam opravdu krasna podivana, vypravena prijemnym hlasem a nahle zapomenete na problemy, ktere vas tizi. Je to jako sen, ktery se zdal Elzearu Bufierovi, staremu panovi, ktery presne vi ceho chce dosahnout. Opravdu pusobive a elegantni ztvarneni. ()
Každý, koho na okamžik zasáhne a spoutá oliheň beznaděje, nechť si pustí tento film. ()
Zdánlivě naivní a jednoduchý příběh, který by zasloužil tesat do kamene. V dnešní stále se zrychlující a přetechnizované společnosti působí jako pohlazení na duši. Krásně nám ukazuje, že každý z nás opravdu dokáže změnit svět. Není to ovšem tak, že se musíme dostat na stránky bulváru, stát se slavným a poté začít hlásat naši pravdu. Je to mnohem snazší, než se nám „společnost“ snaží namluvit. Stačí si „jen“ zvolit svou životní cestu, po které je třeba vyrazit - skromně, pokorně, ale přesto pevně a cílevědomě. Překážky budou vždy, ale pokud je s odhodláním začneme překonávat, celý vesmír se spojí a na naší cestě nám se vším pomůže. Šťastnou (životní) cestu. ()
Mají-li se v povaze člověka projevit skutečně výjimečné vlastnosti, musíme mít štěstí dlouhá léta pozorovat, co ten člověk dělá. Není-li v jeho práci ani stopa po sobectví, je-li myšlenka, řídící jeho činnost, bezpříkladně ušlechtilá a je naprosto jasné, že nejen nehledal nikde odměnu, ale dokonce zanechal ve světě i viditelné stopy, ocitáme se - bez nebezpečí, že se zmýlíme - před člověkem výjimečného charakteru. ()
ehm..celkem nuda ()