30 minút po polnoci

U tohoto filmu mám s Kathryn Bigelow menší problém. V porovnání s geniálním Hurt Locker se totiž jedná filmově o pravý opak. Zatímco Hurt Locker byla čistokrevná akce s pramálem příběhu, Zero Dark Thirty je především příběh, který vítězí na celé čáře nad vším ostatním. Snaží se být tak precizně odvyprávěnou akcí na Bin Ladina, že místy zapomíná na to, že není kniha, ale film. Proto výsledných 157 minut a proto celá řada momentů, kde jsem se až neuvěřitelně nudil. Nebejt závěrečné půl hodiny byl bych totálně nasranej. Naštěstí Jessica Chastain vše udržovala v důrazný hladině, že zavřít oči bych při sledování filmu nedokázal. To by pro mě byla velká škoda. (06.09.2014)

Nerozumím světové politice tak, abych tu měla nutkání mudrovat, jestli to sedělo obsahově a je mi to celkem putna, protože jsem nadšená (opět) z šedesátileté Kathryn Bigelow. Styl věcný a tak přitažlivě odtažitý až na hranici dokumentu, dalek ubrečenosti a patosu. Konečně (!!!) jednou válečný film bez umírajícího kluka, který šel prvně do akce a do tklivých houslí se loučí: řekněte mámě, že jsem to nezkazil. Za 5 bez zaváhání. (24.03.2014)

Po letech poslouchání amerických pohádek o zlém Usámovi jsem dospěl k názoru, že se jedná o bájnou postavu, tedy něco jako Kraken, Šemík či neúplatný český politik. Zkrátka mám jisté pochybnosti o existenci této figurky, jejíž totožnost potvrdila expertka CIA po asi dvousekundovém odborném ohledání. Předcházela tomu však více než dvouhodinová konverzační nuda a ani tolik vychvalovaná závěrečná akce utopená ve tmě ve mně nedokázala vzbudit žádnou emoci. Jako uspávadlo to celkem šlo, ale ta inspirace skutečnými událostmi to tradičně zabila. (27.10.2013)

Poražení mají hlas, tvůř i důstojnost (kterou si uvědomíme ve chvíli, kdy jim je naprosto upírána a film neodvrací "oči"), vítězové tu nejsou - jen podivné poznamenané bytosti bez intimity a rozkoše, osamělí technokrati, kteří přivyknou lecjakému svinstvu, ale rozebere je, když někdo postřílí jejich oblíbené opičky. Někdo z amerických kritiků napsal, že tenhle procedurální pohled na "výkon spravedlnosti" je amorální a přišel podobně jako Greengrasův Let č. 93 příliš brzy. Já říkám: právě včas. Možná se jednou dočkáme filmu, kde bude vše opatřeno jasnými morálními hodnotami, hodní budou hodní a zlí budou zlí. To bude příběh vítězů. ZD30 je příběh ztracených a opuštěných lidí, který se sice dá vykládat jako obdiv k výkonnosti byrokratické mašinérie tajných služeb, ale mnohem spíše se nabízí interpretace, že Bigelow natočila další odvážný film zaznamenávající stigmazitované jedince, kteří "hýbou dějinami". (14.02.2013)

Ve stejném duchu jako Hurt Locker. Když to jen trochu jde, tak odosobněné, chladné, stále naprosto precizní a ve zlomových momentech smrtící tak, že mi málem drkotají zuby. Chtěl jsem Kathryn v hodnocení naschvál trochu podstřelit za to, že stopáží, dokumentárním stylem vyprávění i tím, že do postav nahlédne sotva jednou za pár let, zůstává pořád tak antidivácká. Jenže to zkrátka nejde. Tváří v tvář perfektnímu Marku Strongovi a šestihvězdičkovému finále nezbývá než ZD30 potichu a nepozorovaně zasalutovat. (24.02.2013)