Stalingrad

...byl jednou jeden dům, stál ve válkou sužovaném Stalingradě a bydlela v něm mladičká Káťa, kterou chránilo pět chrabrých vojáků před německkou armádou vedenou odhodlaným kapitánem...Asi tak by se dalo začít psát o ruském válečném válečném spektáklu, který nabízí velice lidský příběh lidí sužovamých válkou. Asi ale hlavně díky režijním postupům, které jsou navlas stejné jako ve filmech Michaela Baye a digitálnímu marastu, kterým je plýtváno i tam, kde by opravdu nemuselo, film sklouzává de šedivého průměru zapomění. Bohužel ty staré ruské válečné velkofilmy, které jsem opravdu neměl nikdy příliš v lásce, byly alespoň plné skutečných dobových rekvizit kdežto tady jsou všude přítomné "pouze" CGI efekty. (20.06.2014)

Filmů založených na silném ruském patosu už jsem pár viděl a mám je docela rád. Minimálně se u nich pobavíte. Tenhle má však něco, co ostatním zcela chybělo - naprosto šílené digitální zpracování. Dost dlouho mi trvalo si na to zvyknout, protože jsem podobných filmů až tolik neviděl. Když se mi zvyknout podařilo, tak do hry vstoupila žena a z válečného filmu se stala jakási podivná telenovela. Podobná láska, až postel zapraskala se zrodila i na druhé straně, když se německý kapitán zamiloval do neuvěřitelně odporné Rusky, či co to bylo za potvoru. Následuje dvouhodinové obléhání domu, který obývá pět lidí. Dále mi ve snímku dost vadilo, že německy mluvící lidé byli v reálném čase překládány do ruštiny absolutně monotónním hlasem vypravěče. Naopak mě potěšilo vystřelení tříštivé střely o tank za roh. Ruští hrdinové byli sympaťáci, takže můj celkový dojem z filmu dost pozvedli. Celkově se jedná o dost zvláštní film. Je odvyprávěn a podán metodami, které byly k vidění spíše dříve, avšak je natočen s obrovskou digitalizací snad všeho, což je možné vidět zejména v seriálech, které jsou razantně omezeny rozpočtem. Dost mi film připomínal seriál Spartakus, ačkoli film není ani vzdáleně tak debilní. Film jsem vidět ani nechtěl, neboť jsem hledal tu tolik opěvovanou verzi z roku 1993. Nakonec však nejsem rozhodně zklamán. Pěknější 3*. (11.03.2014)

Tešil som sa veľmi na Stalingrad 2013 ale ono to akosi ako obvykle býva v ruských vojnových filmoch znovu nefungovalo. Takto som si najväčšiu bitku 2.sv.vojny nepredstavoval a nudil som sa, pôsobilo to na mňa umelo, samé dlhé keci, žiaden dej, málo bojových scén no a tie výbuchy.. Príliš digitálne a hlavne, príliš ukecané. Téma je to obrovská, takže myslím, že sa z neho dalo vyťažiť oveľa viac. Lepšia voľba je Nepriateľ pred bránami. (09.02.2015)

Vizuálne možno pekné ale obsahovo neskutočne prázdne. Keby sme si chceli trošku nadnesene povedať o čo v tomto filme išlo, dalo by sa to zhrnúť ako rozprávanie chlapíka, ktorému jeho mama kedysi rozprávala, čo jej rozprávalo niekoľko vojakov s ktorými sa stretla v krušných časoch. Scenáristovi by mali odťať ruky, lebo takýto obsahový paškvil som už dlho nevidel. Vybudovanie osudovosti predmetného domu, kde sa všetko odohrávalo sa nepodarilo, krátke epizódky jednotlivých postáv boli nezaujímavé a vývoj postáv minimálny. Nechuť k tomu na čo sa dívam iba podčiarkol neskutočný pátos a heroizmus na ktorý v istých momentoch nemá ani americká produkcia 80tich rokov. Propaganda na objednávku je možno silné slovo, ale miestami to tak vyzeralo. Jediné čo oceňujem je vizuálna stránka, keďže sa na to pozeralo naozaj pekne, aj keď digitálne efekty boli vo viacerých momentoch značne cítiť. Dopozeral som to s vypätím všetkých síl a momentálne, pár dní po projekcii, mi film dokonale vyfučal z hlavy. Starý dobrý "nemecký" Stalingrad z roku 1993. 40% (28.04.2015)

Když jablko padalo z toho vysokého stromu, nabralo takovou razanci, až se přes višňový sad dokutálelo pod šárkou zasaženou švestku. Tam, kde papá dokázal za stejnou nominální hodnotu a s bandou komsomolců v zádech dokonale zfilmovat Tolstého grafomanskou ságu, kterou se dodnes straší líní čtenáři po celém světě, vyprodukoval junior s deseti přeplacenými primadonami tunu škaredého, digitálního bordelu, u něhož si místy připadáte, jako byste smažili Důma na čtyřiosmšestce. Žádný Stalingrad se nekoná! Jen zasraná, mexická telenovela, ve které se partička hrdinů Sovětského svazu zavře se svýma píchačkama v polorozbořeném baráku a vzdorují. Spíše patosu a kýči, než Němcům. Láska tam kvete jako meziprstní plíseň, patriotistické a hrdinsky motivační diskuze neberou konce, a když už se vystřelí, tak jedině tříštivou střelou za roh, buzérem o tank!! Jen jsem čekal, kdy se objeví Baba Jaga a otočí ten barák k Wehrmachtu zády. Tak s tímhle jdi do prdele, Fjodore! (26.12.2013)