Reklama

Reklama

Fetih 1453

  • USA Conquest 1453
Turecko, 2012, 160 min (Director's Cut: 165 min)

Obsahy(1)

Turecký historický film, který vypráví o dobytí města Konstantinopolis (Istanbul) tureckým sultánem Mehmedem II. zvaným "Dobyvatel". Po smrti svého otce Murada II. usedá na trůn Osmanské říše Mehmed II., který je díky proroctví, které vyřkl samotný prorok boží Mohamed, označen za vyvoleného vládce, který jednou dobude Konstantinopolis. V první polovině filmu jsou rozebírány skutečnosti, které samotnému útoku na Konstantinopolis předcházely. Sultán Mehmed řeší vnitřní konflikty Osmanské říše a společně se svými vizíry se zabývá diplomacií s ostatními zeměmi. V tichosti se přitom připravuje na útok proti Konstantinopoli. Na druhé straně řeší své vnitřní potíže a zároveň vymýšlí nekalé plány císař Konstantinopole Konstantin IX. Snaží se od sultána Mehmeda vylákat peníze, které by později použil na svůj plán - svrhnout jej a dosadit na trůn Osmanské říše prince Orhana. Když se situace konečně hodně vyhrotí, sultán Mehmed uvede své přípravy na útok do pohybu a film se pomalu přelije do druhé poloviny, která je pak celá věnována samotnému obléhání města Konstantinopolis, které trvalo necelé dva měsíce. Ve filmu se také objevuje menší příběhová linie mistra stavitele Urbana, který dokázal pro sultána postavit obří, tzv. Bazilický kanón, jenž byl jediným, který svou palebnou silou dokázal poškodit hradby města. (Bladesip)

(viac)

Recenzie (51)

Z0oMb3E 

všetky recenzie používateľa

"Skočil Turčín bystrým skokom do jelšiny nad potokom..." (Samo Chlaupka-Turčín Poničan) Skočil po ňom i ďalší na vlas rovnaký Sandokan z druhej strany hradieb. A dvorenie sa môže začať! Na jednej strane klingončinou hovoriaci Mehmed v2.0 s veľkým delom na strane druhej pápeženec Konštantín11 so zavretou bránou. Po ikstom nevydarenom pokuse o prienik prichádza deduško Večerníček so svojím plánom ako Konsťu položiť na lopatky. Rady staršieho padli na úrodnú pôdu, a tak Mehmed získava priazeň detí, ktorým pred pár minútami pobil ich otcov, hlavne že sa môžu klaňať vlastným falošným modlám...VIVA LA FILMOVÁ HISTÓRIA!!!...Mám historické jatky, kde oddelené údy lietajú na všetky svetové strany veľmi rád. Preto ma táto turecká verzia "ŽeleznejKlády" veľmi potešila a napravila tak pošramotenú povesť z krajiny Tisíc a jednej odtrpenej noci. To že Turci vyšmelili za sušené datle nejaký ten komp sa na výsledku očividne podpísalo. Nevravím že s tou animáciou na to išli nejak extra citlivo, ale boje všetky pochyby a námietky zmietli pod koberček. So strihom si tiež nedali veľa práce, a tak niektoré scény prídu úplne zbytočné a akoby odtrhnuté od celého deja (všetky scény s loďami). Nasleduje však pokrik Alláh Agbar a aj táto chybička krásy je ta tam. Odporúčam! ()

majo25 

všetky recenzie používateľa

Fu, silná jáva...či skôr silný fet? Čo sa týka historickej i ideologickej vieryhodnosti určite. Nemám problém sa pozrieť očami druhej strany, kde Križiaci sú oným nepriateľom, dokonca som sa na "rozšírenie" obzorov veľmi tešil. I padla mi sánka z toľkých historických kiksov, zmenených či pozmenených hist. skutočností. Ono, obhajovať agresorstvo (napadám cudziu ríšu, ktorá ma neohrozuje) ide ťažko-preťažko a akokoľvek sa scenáristi snažili, výsledok sa logicky nedostáva. Výsledok v podobe viacerých neznámych, ktorý musí byť aj laikovi hneď jasný, že rovnica nijakovsky nevychádza, čo potom, keď je divák viac zbehlý v histórii...stačí si o tom niečo prečítať a hneď bude jasné. Tolerancia inej ako hlavnoprúdovej viery v 15. storočí a ešte k tomu v moslimskom svete je ad absurdum. Balkánske krajiny by o tom vedeli rozprávať a rozprávať. V príbehu sa vyskytujú aj mnohé nehistorické nelogizmy, rozpisovať sa o nich je rovnako beh na dlhé trate. V druhej polke sa film dostáva do megalomanskej bitky, k čomu film smeruje od začiatku. A tá je parádna. Efekty vzhľadom na to, ako ďaleko sú Turci od kinematografií vyspelých krajín, sú pozoruhodné. Chválim, že sa dal dostatočný priestor aj druhej - romantickej - línii príbehu, ktorá to oživuje. Mužské oko poteší aj pár rozkošných tureckých herečiek (až na tie podprsenky v 15. stor - asi zasa ten fet). Zato chlapi vyzerajú rovnako turecky na osmanskej i byzantínskej strane. Keby sa tam vyskytli Vikingovia, asi aj tí by vyzerali ako čiernovlasí bradatí Turkovia. Suma-sumárum - film je určite hodnotnejší po remeselnej ako po historickej stránke. ()

Reklama

Fr 

všetky recenzie používateľa

PROROK ŘEKL: ,,KONSTANTINOPOLIS BUDE JEDNOHO DNE DOBYTO. VOJEVŮDCE, KTERÝ HO DOBYJE, BUDE POŽEHNANÝ....“ /// To bylo tenkrát, když si všichni mysleli, že Bůh je na jejich straně. Mehmed II. přišel o fotříka a musel na trůn. To že byl mladej, spravedlivej a chytrej není až tak důležitý, jako to, že chtěl rozšířit říši a vytvořit impérium. Snaha o vykreslení tý doby, zvyklostí atd – zdá se bejt poněkud votravná. Statický vyprávění pro politology s prachbídným tempem přeruší až malá bitevní vřava, která dá NAŠTĚSTÍ zapomenout na strašlivý digitální ohavnosti, doposud předvedený. Tři (možná i čtyři) prdele politickejch událostí, který prostě musej bejt vyřčeny, než sultán oblíkne ocelovou košili. Chápu to a tak zatím co slabší kusy vodpadaj, zůstávám (spolu s Jirkou Pehem a Verbalem – myslím, že není třeba dávat odkaz) v klidu (ty taky? Soráč, nevšiml jsem si…). Faruk Aksoy není Ridley Scott a ta filmařina je vobčas hodně tragická. Naštěstí už (cca hoďka dvacet) jdem voblíhat (město pičo!). Komu tady chcete fandit? Konstantinovi XI? Mehmedovi II? Romantickýmu vztahu Ery a Hasana? Přes divnou filmařinu mě baví ona skutečná historická událost a vojenský záležitosti (strategie oblíhání, bitvy). Patosácký kecy vo starejch předcích jsou nutností (no jasně že taky to ,,ÚCTY DOSÁHNEM JEN POMOCÍ VÍRY“ musí bejt…). Doporučuju kvalitní release. Sice vyniknou i ty efekty na piču, ale dobývání Konstantinopolu za to stojí! . /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vo TOMHLE jsem zatím jen četl. 2.) Alláh akbar. 3.) Zajímám se o výrobu kanónů. 4.) Thx za titule ,,Bladesip“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * ()

Niktorius 

všetky recenzie používateľa

No, tak řekněme, že Fetih 1453 nepatří zrovna k vrcholným dílům turecké kinematografie a že jsem vzhledem ke kontraproduktivnímu nadužívání digitálních pozadí měl častokrát pocit, že jej natáčel Václav Vorlíček, ale přeci jen jsem si tam našel nějaké zábavné momenty:___________1) Kolem císaře Konstantina neustále poskakovala nějaká polonahá děvčata a dokonce už v 15. století nosila podprsenky (navíc bez ramínek). ___________ 2) Scény, kde se všichni mlátili, sekali atp. nevypadali vůbec zle, což jistě potěší srdce patriota, neb tam podle titulků máchala meči slušná řádka Slováků a Čechů. ___________ 3) Film končí übervtipnou scénou, kdy Mehmet Fatih nakráčí do Chrámu Boží moudrosti, v němž se zřejmě ukrývá 100% civilního obyvatelstva Konstantinopole, usměje se a řekne něco jako "Nebojte, teď jsme všichni jedna rodina, můžete si dál praktikovat svoje náboženství", načež všem začnou láskyplně svítit oči a Mehmet se nakonec pomazlí s roztomilým blonďatým děťátkem. ___________ 50% ()

honajz 

všetky recenzie používateľa

Jako bych se koukal na sovětské agitky o statečných sovětských vojácích proti těm fuj fuj zlým nacistům nebo Afgháncům. Naprosto černo-bílý pohled na dějiny, muslimové ti nejhodnější a nejstatečnější na světě, křesťané do jednoho pakáž. Ani ty triky tedy nejsou nic moc. A než se dočkáme bitvy, docela dlouho se tam jen kecá a kecá a intrikuje a domlouvá... Konec s hrdinou prošpikovaným šípy, ale s vlajkou v ruce, už byl vyloženě směšný. Jo, a jestli se nepletu, do města se nedostali tím, že zbořili hradby, ale protože je jednou ze zadních bran pustil zrádce. ()

Galéria (10)

Zaujímavosti (2)

  • Osmanský sultán Mehmed II. zvaný Dobyvateľ, ktorý je synom Murada II. vládol v rozmedzí rokov 1451 - 1481. Narodil sa 30. marca 1432 a zomrel 3. mája 1481 po dlhoročnom boji s viacerými vážnymi chorobami. Inteligentný a krutý vládca je pochovaný v Istanbule. (MikaelSVK)
  • V dobe obliehania Konštantínopolu v roku 1453, keď predstúpil maďarsky posol pred Mehmedom II., bol jeho kráľ označený ako maďarský kráľ Ladislav, pritom v tej dobe neexistovalo Maďarsko ale Uhorsko. (Danny88)

Reklama

Reklama