Dařbuján a Pandrhola

Pohádková klasika, která staví na hereckém mistrovství Rudolfa Hrušínského a Jiřího Sováka .Natočena podle stejnojmenné předlohy Jana Drdy. Padesátá léta jsou na filmu trošku znát, taky kulisy jsou poněkud kýčovitě vyvedené, ale přesto celkový dojem činí 75%.Už vzhledem k řadě kouzelných dialogů a hlášek:"Tady se jeden nemůže ani pověsit!" (01.05.2007)

Stoprocentně to není tak hrozné jako některé dnešní televizní rádoby pohádkové počiny. Ba naopak. Exteriéry jsou sice poplatné době, doalogy i vtipy jabysmet, ale to se dá ještě překousnout. Ve filmu mi nejvíce vadí jeho notně budovatelské rysy, které se z něj snaží udělat jenom další budovatelskou dobovou frašku. Naštěstí jim to ale úplně nevyšlo. Bezpochyby největším kladem filmu jsou skvělé herecké výkony Sováka a Hrušínského, kteří zahrají úplně všechno. Potěšila mě i malá role Vladimíra Menšíka. Žádná perla to teda není, ale vzhledem k tomu, že se k režii dostal dobový profík Martin Frič a dal filmu komické rysy, tak z toho ještě není žádný budovatelský odpad, jen příejmná nostalgická vzpomínka na staré zlaté české filmové časy. (09.12.2009)

Tuhle pohádku sice neřadím mezi své nejoblíbenější, ale povedená rozhodně je - sešli se skvělí herci, do toho pár dobrých nápadů, spousta vtipu, něco morálního poučení pro děti. Prostý lid to zase jednou natře nechutnému lakomému kapitalistovi, čert i pánbíček jsou posláni do kélu a spravedlivý je jedině smrťák (bullshit!). V dospělosti mě ten ideologický podtext začal poněkud iritovat, ovšem jako dítě jsem nadšeně tleskala ručkama, jak dobro opět zvítězilo nad zlem:-). 75% (09.12.2009)

Tak jako jitrničky na stromech a pivo v potoce by si nechal líbit každý, ovšem v tomto případě se mi tato pohádka líbila hlavně v tom, že na rozdíl od většiny jiných je zde Dobro a Zlo vyobrazeno poněkud jinak, než jsme byli zvyklí. Celý příběh má poněkud smutnou a ponurou atmosféru – vyobrazenou nemocnými lidmi, Smrťákem, chudobou a až „odporným“ Pandrholou – kterého mimochodem zahrál Hrušínský opravdu skvěle. No a naproti tomu je lidská dobrosrdečnost, rodinná soudržnost a důvtip Dařbujána v podobě pana Sováka. Další z klasik, kterou nikdy nepohrdnu… (26.12.2018)

Přiznám se, že jsem tuto klasickou pohádku viděl poprvé až dnes při tradiční vánoční televizní repríze. Začátku, kde Dařbuján v temném nočním lese  potká kromě i čerta  i samotného pána boha, nechybí určitá fantazie. Líbil se mi překvapivě sympatický smrťák Václava Lohniského. Taky se mi líbily nápady se stromem, kde vyrostly jitrnice a potokem s pivem. Nejzajímavější na pohádce je ale v závěru  asi krátká podívaná v  na to, jak by to vypadalo, kdyby se Smrťák ztratil ze světa...Ten děj pohádky je občas zábavný. Ale jinak  to na mě už v něčem působilo trochu archaicky, hlavně davové křiky těch ženskejch a hulákání některých postav při prvních lečenícch. Rudolfa Hrušínského si taky spíše vážím v pozdějších rolích  než jako obtlouslého padoucha koulejícího očima.  Konečně jsem ale viděl někoho, kdo je schopen hysterčit kvůli masu  ještě víc než já. (28.12.2023)