Dařbuján a Pandrhola

Opět nebavilo. Naprosto neupřímný a tupý film. Už jenom se zamyslet nad tím, že Smrt je podle slabomyslných tvůrců postava, se kterou se dá zakalit a pak i zakalit, když náhodou porušíte úmluvu, která mezi vámi a ní vznikla. Která vymaštěná hlava tohle vymyslela. Přání aby potokem teklo pivo a na stromech rostly jitrnice, je taky fakt "gut" myšlenka. A to nemluvím ani o léčení borců ležících na márách a po pár minutách skotačících po pokoji, když "doktor" na ně naflákal zbytky žrádel, co měli ve smradlavým stavení. A to mělo být co?! Pohádka? Ano pro chovance psychiatrických léčeben, kteří by nepoznali rozdíl mezi realitou a tupým výplachem mozku. Pak by si i oni mysleli, že svět tam venku opravdu vypadá tak, jak je to v tomto filmu prezentován. Jediný, komu jsem roli věřil, byl Hrušínský. 0% (25.12.2011)

Pohádka je to hezká, o to nic. Má to klasickou stavbu, jasně vyhraněné postavy (dobro je dobro a zlo je zlo. smrťák je neutrál, který lehce přihrává hodným) a výborné herce. Rok 59 je na filmu bohužel v mnoha ohledech hodně cítit - podobný, ne-li horší, případ je Pekařův císař (a vice versa). Kdybych neměl se socialismem přímou zkušenost, byl bych snad schopen tam tu propagandu nevidět, takhle to dost dobře neumím odfiltrovat. (18.12.2007)

Pohádka, na kterou se velice příjemně kouká do okamžiku, než o ní člověk začne byť jen malinko přemýšlet. Myšlenky, které se tato pohádka pokouší hlásat, se mi zejména pro dětské uši a oči zdají krajně nevhodné. Nemít co do huby, vesele se oddávat nechráněnému sexu a přivést na svět již v pořadí 12. dítě, se mi opravdu nejeví jako příkladný přístup. Možná měla býti střívka z prasátka použita k jiným účelům, než k výrobě jitrnic. Navíc Dařbujánova chaloupka disponovala jedinou místností, kde žila celá rodina. Nové potomstvo tedy muselo být plozena přímo před zraky nezletilých dětí. Taktéž byl dosti znepokojivý přístup pánů horníků, kteří dali přednost ožralství před vlastním potomstvem. Dost šílená byla i Dařbujánova proměna v místního léčitele, přičemž se na něj usmála štěstěna, neboť druhý den se z čista jasna celá vesnice potýkala s problémy. Moje vysoké hodnocení se odvíjí především od příjemných nostalgických vzpomínek. V dětství se jednalo jednu z mých nejoblíbenějších pohádek, kterou jsem si s chutí zopakoval. Co pohádka hlásá je minimálně na pováženou. Dobro a zlo si zde poněkud vyměnili role. Těžká propaganda! Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka harfuska. (26.12.2016)

Tuhle pohádku jsem viděla už dávno, ale když jsem ji teď zahlédla v programu, vzpomněla jsem si na ni. Je jako většina českých pohádek prostě kouzelná. Taky vtipná, což moc nebývá a je to jedině plus. A samozřejmě nesmí chybět ponaučení a krásný pohled na dobré i špatné lidské vlastnosti. Zkrátka klasika. (19.06.2013)

V krásných českých pohádkách bývá z hlediska filmového zpracování spousta stejných prvků a schémat. Z tohoto úhlu pohledu je Dařbuján a Pandrhola hodně vyjímečný a originální. Sám nevím proč, ale nikdy jsem ho nedostal pod kůži, i když vyrůstal a dospíval současně se mnou.;) Snad je to silným levicovým podtextem, který mi u pohádky vadí víc, než u prvoplánových agitek. Vidím to tam jenom já ?? Každopádně u velkého Mac Friče nepatří pohádky k jeho silné stránce, přestože je natočena a obsazena bravurně a vždy se na ní rád podívám. (08.05.2008)