Cisárov pekár a pekárov cisár

Při hodnocení tohohle díla jsem vždy rozpolcený. Na jedné straně mě opravdu baví vtipné scénky, proslovy a úžasné nápady - alchymistická dílna se svými pseudovědci vyrábějícími například místo elixíru života slivovici ( což konec konců elixír také je), či hra s poháry. A velké české herce je radost sledovat! Na druhou stranu třeskutá budovatelská agitka, že nechápu, jak někdo může říci: Tak úžasný film v tak temné době. Po několikerém sledování mě ubíjí oslava práce a radost z lepších budoucích zítřků. Obojího jsem si užil a nijak po tom netruchlím. (27.03.2011)

Dokonalý velkofilm ve všech významech tohoto označení. Celá herecká elita své doby, v čele pochopitelně s dominujícím Janem Werichem, který svou dvojroli zvládl bezchybně, stejně však nezastiňuje zbytek, a to hlavně dvořanskou kliku, kde se nádherně vyřádil František Filipovský. Právě kvůli těmto scénám film navždy zůstane tím, čím je, protože je pravda, že budovatelské a pracovně-nadšenecké tendence už mohou někomu lézt krkem. Mně začaly vadit až poté, co jsem se na ně vyloženě soustředil, předtím film neměl kazu. Snad jen ten závěrečný pohled na pražské panorama, barokní kostel svatého Mikuláše rudolfinskou Prahu zatím ještě nekrášlil. (26.12.2004)

Pro mě je tenhle dvoufilm ztělesněním Jana Wericha - vtipný, lidský, moudrý. Vzpomínám si, jak jsem napoprvé byla unešená vynikajícím scénářem, kdy jsem netušila, kam se bude film dál odvíjet. Narozdíl od jiných šest dekád starých filmů je tenhle stále zajímavý a ani na chvíli nenudí. Natočit takhle nadčasový film, to je umění a já tvůrčímu týmu v duchu tleskám. Film má mimochodem nádherné lokace, kostýmy, herecké výkony a dialogy. A kromě náborářské "ten dělá to a ten zas tohle" a závěrečné pečeníčko chleba, což jsou scény, které mě neurážejí, snad ani jedna narážka na socialistický lid. Zkrátka léty prověřená klasika. (13.02.2003)

No, já tedy nevím, ale na 5* mi tento "double" film nepřipadá. Herci a režisér sice odvedli dobrou práci, ale trochu jsem se u tohoto filmu nudil (a to jsem si myslel, že se snad nikdy nemůžu nudit u filmu, ve kterém hraje pan Werich). Pokusím se na film ještě někdy podívat, třeba změním názor (přece jenom, nějaký ten rok jsem ho, resp. je, neviděl). (18.12.2007)

Si představte, že soudobá cenzura téhle perle mezi českými filmy vyčítala nedostatečnou budovatelskou atmosféru a nadšení... A nadšení ze světlých zítřků tam přitom je, i samotná rovina příběhu je nepokrytě sociálně citlivá, ale přesto nám to nevadí. Má inteligentní výraz, důstojnost Jana Wericha a formální Fričovo mistrovství. Takové výborné triky patří jedině velkofilmu, stejně jako davové scény a věčná tvář Nataši Gollové. Mezi snahou o fantasy u nás jasný král, který není prakticky vůbec tendenční. Pokud byla daň za vznik agitační písnička a několik rozervaně sociálních scén, tak se jednalo o zanedbatelnou věc. (18.03.2006)