Cisárov pekár a pekárov cisár

Nejen na svou dobu a na české poměry - skutečný megafilm. Tehdy rekordní rozpočet (téměř třicet milionů Kčs), obrovské množství komparzistů, legendární kostýmy, které jsou dodnes uloženy v ateliérech na Barrandově, jako kulturní dědictví naší země a hlavně - plejáda těch nejlepších herců v čele s dokonalým Janem Werichem, kterého si zde užijeme hned dvakrát. Druhý díl (Pekařův císař) mám o něco radši, ale celé dílo je naprosto bravurně natočeno i zahráno. Úplně nejradši mám pak scénu, kde je rozebírána sluneční soustava a jako planety poslouží kalichy s vínem. Skvost mezi českými filmy, který si v televizi nikdy nenechám utéct. (30.12.2020)

Je až s podivem, že tento snímek proplouvá každoročními vánočními schématy bez jakýchkoliv kontroverzních diskuzí. Přitom poslání filmu je evidetní. "Všichni, všechno, všechněm dáme…" Za takové verše by se nemusel stydět ani major Zeman. Na druhou stranu to zde působí tak upřímně a dojemně, že člověk skoro zapomene, že film byl natáčen v roce popravy Milady Horákové. Ale stejně ten film mám rád. Je totiž vtipný, Werich coby senilní císař je geniální a ocením i opuletní kostýmní podívanou. Myslím, že tento film si už jen díky osobnosti Jan Wericha své rozhřešení zaslouží. (15.12.2008)

Není příliš těžké milovat tuto pohádku pro její komediální aspekt, ale čím jsem starší, tím jsem si vlastně nejistější, co s tou ideovou částí. Werich to zřejmě myslí dobře, a tím je to také v souvislostech smutnější. Jisté je také to, že Kateřina i hraběnka Strádová jsou samice, jaké české pohádky moc nepamatují. Film je také hodně vymazlený po formální stránce, navozování rozličných atmosfér od drastického hororu přes mystické seance a komediální eskapády působí přirozeně a působivě v každé poloze. Kostýmy jsou bez debat dokonalé. Ale největší poklad dozajista představuje přehršel perfektních hlášek. (29.12.2015)

Barevný dvoudílný film režiséra Martina Friče o císařově pekaři je dalším dobrým krokem na cestě k české filmové veselohře. Film ve formě satiry vtipně odhaluje snahy hrstky lidí, kteří se zmocnili tajemství ovládání velké energie. Této energie chtějí použít k uskutečnění svých sobeckých a velikášských tužeb, k ničení a zkáze, místo aby ji využili k ulehčení práce a zlepšení životních podmínek všech lidí. Je to přímá obdoba současné situace, která zavládla ve světě po uvolnění atomové energie. Již touto aktuálností řešeného problému si vydobyl film své oprávnění a velmi dobré herecké obsazení a výkony, stejně jako jeho satirické pojetí, jej ještě více přiblíží našim divákům. Filmu jako celku by prospěl vetší dějový spád, jemuž je na závadu rozdělení filmu do dvou dílů. Film se vtipně dotýká celé řady problémů, které jsou v současné době velmi aktuální a s těmito problémy se také částečně vyrovnává. Je to zejména využití velké Golemovy energie a charakteristické vykreslení tábora stoupenců světovlády a převážné většiny prostých lidí, kteří tuto energii začlení do mírové výroby. Vtipné filmové konfrontaci minulosti s dneškem se podařilo dokázat, že podobnost mezi Golemem a atomovou energií skutečně není náhodná, nýbrž čistě úmyslná. Filmový přehled 2/1952 (25.11.2007)

Pro mě je tenhle dvoufilm ztělesněním Jana Wericha - vtipný, lidský, moudrý. Vzpomínám si, jak jsem napoprvé byla unešená vynikajícím scénářem, kdy jsem netušila, kam se bude film dál odvíjet. Narozdíl od jiných šest dekád starých filmů je tenhle stále zajímavý a ani na chvíli nenudí. Natočit takhle nadčasový film, to je umění a já tvůrčímu týmu v duchu tleskám. Film má mimochodem nádherné lokace, kostýmy, herecké výkony a dialogy. A kromě náborářské "ten dělá to a ten zas tohle" a závěrečné pečeníčko chleba, což jsou scény, které mě neurážejí, snad ani jedna narážka na socialistický lid. Zkrátka léty prověřená klasika. (13.02.2003)