Cisárov pekár a pekárov cisár

"Já ho propíchnu. Je to rychlé a stavovské!" Velkolepý film nabitý hereckou elitou, skvostným prostředím, perfektní hudbou, naprosto dokonalým scénářem a jednou z nejhororovějších postav filmu vůbec - golemem. Navíc si všimněte kamery, jak např. při scénách s golemem zabírá scény z různých úhlů a výšek, čímž vytváří skutečně téměř hororový pocit. Bohužel Werich-císař se mi líbí víc jak Werich-pekař. Na kopu geniálních hlášek (!) se tu bohužel nabaluje balast dost naivní budovatelské éry (ta poklízí slepice, ten látá kalhoty, blá blá blá, soustružnice fachčí na třech strojích zaráz blá blá), který je sice v kontextu 50. let pochopitelný, nicméně je tak okatý, že na plné hodnocení to nebude (stupidní fráze jako my vám dáme tohle a vy nám tohle a všechno budeme mít DOHROMADY chacha, chichi, chocho). Ale což - já vím, jak to Werich myslel a nad těmi žvásty přimhouřím oko. Protože když si je odmyslím, dostanu geniální film po VŠECH stránkách! A navíc tam toho "budování" není tolik, aby se dal film označit jako agitační (což zde mnozí dělají, nechápu vás). Dnes už nezpíváme: "Ten dělá to a ten zas tohle." Ale: "Ten krade to a ten zas tohle..." :) A vůbec! My se jdeme historicky znemožnit! (19.04.2006)

Zcela zjevná budovatelská pseudohistorická agitka, ale jak už bylo zvykem u předválečných filmů V + W, vůbec to nevadí... Je to vlastně s podivem, že se dal v roce 1951 natočit takhle moudrý, nadčasový a inteligentní film... Zestátněná kinematografie však byla ještě ne úplně paralyzovaná, neboť si Jan Werich spolu s Jiřím Brdečkou mohl napsat celý scénář sám bez větších cenzurních zásahů a měl dokonce takovou pozici, že od roztočeného filmu na jeho podnět dohlížitelská komise z ÚV odvolala původního režiséra Jiřího Krejčíka, s kterým si Werich nepříliš sedl po umělecké stránce... (23.01.2007)

Skvělá pohádka nejen pro děti plná skvělých herců, kde dospělejším zejména ke konci u společné písně mírně zatrne. Doba byla taková a tak všechno mělo být všech. A aby to tak mohlo být holt se někomu kdo něco měl - něco vzalo a dalo se to všem, některým víc.... Werich sice zpočátku brblal, ale nakonec se nechal táhnout s hlavním proudem a občas si na to posteskl jen v korespondenci s Voskovcem. Pro Voskovce tohle všechno byl důvod proč se nakonec už nevracet a riskovat izolaci i nejistá angažmá v USA a Anglii.... * * * * * (06.03.2012)

Císař Rudolf II. by sice rád vládl, ale nějak na to neměl čas. Bylo nutné věnovat se svým koníčkům, zvlášť když chtěl být věčně mladý, zjevování krásky Sirael ho také z vědeckého hlediska zajímalo a touha získat do svých služeb golema byla ohromná. Intriky se kolem něj jenom kupily a mne přitom nejvíce zaujaly oči intrikářů sledující rotující sklenky s vínem, z nichž jedno bylo otrávené, při vysvětlování Kopernikovy heliocentrické teorie. (08.12.2008)

"Copak nemáte něco proti bolesti, co nebolí?" Máme. Jana Wericha. Do tohohle komentáře bych mohl napsat, že se na něm podílela herecká elita, že je to nejlepší Fričův film (a že ho měl točit Krejčík), že Werich exceluje v nezapomenutelné dvojroli, ale je to tak nějak zbytečné. Lidí, kteří nedokážou film vnímat jinak, než ideologicky, je mi upřímně líto. Ostatně pořád nechápu, co je na "my všichni budem na tom lépe, když rady dáte nám a my vám dáme své rady" špatného. A vůbec. Já jenom vim, že jsem tam asi nedal to, co jsem tam měl dát.A co jste tam měl dát? To jsem právě zapomněl. A co jste tam dal? No to právě nevim. - Jak by se milosti zamlouval tento elixír? Jsme okouzleni. A kde se čepuje ten elixír? V jednom mlýně, nedaleko Brandýsa. A říká se mu? Rozálie. - S námi nic necloumá. Ale s vámi to bude cloumat, pane Langu. - A ROHLÍČKY MUSÍ BÝT OBZVLÁŠTĚ DOBŘE VYPEČENÉ. (03.10.2005)