Suspiria

Dario Argento točí výtvarně vymazlené snímky plné barev, dokáže vizuál interiérů dopilovat do působivých detailů. Jen si říkám, zda to občas s tou přílišnou barevností (zejména u křiklavě červené) nepřehání a také, zda by se nehodilo pro vytvoření skutečně hororové atmosféry občas trošku ubrat na tolika pestrých barvách a nechat místo ně na plátno vstoupit více temna, které tady často zastupovaly spíše šepotavé hlasy. Tento horor je vizuálně  určitě fascinující a sympatický (mohu k tomu přičíst klidně i velmi pěkné herečky), je také v mnoha scénách nesmírně napínavý svým dějem, ale pro mě osobně právě nebyl vůbec mrazivý, nevyvolal žádný hlubší prožitek s hlavní postavou a Argento mě příliš nepotěšil, když párkrát slušně vybudovanou atmosférou zabil vyústěním do dost laciných brakových lekaček či výjevů plných krve a zohavených těl. V rámci slavné trojice Argentových hororů, na které jsem se za poslední dobu podíval, nebyla určitě Suspiria špatným vyvrcholením. Ale vedle starší a spíše čistokrevní detektivky Tmavě červená (která se mi líbila od Argenta nejvíc) a pak daleko bizardnějšího a brakovějšího kousku Phenomena mi už nic nového nepřinesla a navzdory všem kladům vnímám jako pro mě nejméně výraznou. [60%] (01.07.2021)

Suspiria bezesporu nápaditě využívá a rozšiřuje možnosti filmu jako audiovizuálního vyjadřovacího média. Příběh je blbej jak Domča Myslivcová (ve světovém měřítku jak Paris Hilton), ale obrazová a hudební stránka vystřeluje snímek mezi inspirativní hororové kulty. Takhle přizpůsobovat expresionistické prostředí a barevné spektrum měnící se psychologii a náladám postav chce pořádné tvůrčí koule, které Argento rozhodně má. Škoda jen, že během 98 minut stihne film i velmi solidně nudit, neboť vystavět jednoduchou čarodějnickou báchorku s rádoby feministickým přesahem výhradně na neotřelé stylizaci je možná fajn zápis do učebnic filmařské tvorby, ale co se týče nějakého podněcování zvědavosti ohledně podoby fabule, tam zůstává Suspiria nevýrazná a za očekáváním. Závěr se překvapivě povedl a gore je tradičně taliánsky šťavnaté, s hodnocením se však do vyššího nadprůměru nedostanu. Sorry. 70% (01.09.2018)

Téměř dokonalý film, jehož kvalita je snížena pouze vlivem působení času. Dario Argento přímo kouzlí. Úžasná práce s kamerou, hudební podbarvení scén a vůbec ono vyhrání si s každým záběrem na mě působilo magickým dojmem. Prvních pár minut je úžasných, stejně tak jako smrt slepce... Skoro nemám slov. [TOP 19/6 77%] (21.12.2006)

Je něco shnilého v baletní škole. A je to super. Miluju tyhle atmosférické horory. Vizuálně je to značně halucinogenní a hraje k tomu boží hudba. Vždycky když začlo to chraplavý lá lá lá tak měl ten film koule. Finále je zase správně přestřelené, ale bohužel krátké. Škoda že retardovanej sluha Pavlos dostal tak málo prostoru. Rozhodně to dokáže i vyděsit takovým tím ryzím způsobem, že máte strach z tý iracionality dění. Spíš ale budete mít na tváři potměšilý úsměv, nebo hodně otrávenej škleb. Já patřím do kategorie a) :) (02.10.2010)

Barvy, hudba!, atmosféra, střih na jedničku, všechno ostatní, jako třeba herci a děj spíš WTF, ale kupodivu mi nečinilo problém přistoupit na pravidla hry. Škoda jakoby odfláknutého konce. A bylo mi tedy trochu líto, že Argento neměl dost soudnosti opatřit sobě použitelného scénáristu, neb tohle mohlo být klidně skoro tak kulervoucí jak píseň o Kullervovi [3,5* - jelikož mě giallo většinou příšerně nudí a zde se tak kupodivu nestalo, zaokrouhluji nahoru] (26.04.2017)