Príbeh kmotra

Když vás baví film o hajzlech toho nejhrubšího zrna, znamená to, že jste buď sám extraligovej hajzl anebo že rejža odvedl dobrou práci. Už jen kvůli sobě samotnýmu doufám, že si Péťu Nikolaeva pro změnu zase jednou obhájím. I když ona se takováhle látka asi zpracovává sama. Byl to ode mě fakt výbornej tah jít na Příběh kmotra den před volbama, umíte si asi představit můj výraz, když jsem házel obálku do urny... No a teď mi řekněte, co mám odpovědět, až se mě zase jednou někdo zeptá "seš hrdej na to, že jsi Čech?" (28.10.2013)

Detektív Cajthaml je po celú svoju policajnú kariéru na stope gaunerovi najhrubšieho zrna, Vydralovi. Podarí sa mu navzdory mnohým veľkým prekážkam dokončiť svoj najnáročnejší prípad? Opäť jeden z mnoha úspešných českých snímkov. Až na pár detailov, ktoré s realitou nemajú veľa spoločného, musím priznať, že ma "Príbeh kmotra" veľmi bavil. Záverečný monológ Cajthamla:" Niekedy to vyzerá tak, že ľudia ako Vydral môžu všetko, ale žiadny strom nerastie do neba. Na každého raz dôjde! Jediné čo po ňom zostalo, je tajomstvo jeho archívu. Vsadím sa že jedného dňa niekde vypláva a mnohým ľudom sa ešte slušné spotí zadok. TAK NECH NIE STE MEDZI NIMI", vystihol podstatu "spravodlivosti". Verte, alebo nie. Ozaj na každého dôjde. (31.05.2014)

Je jedno, kdo kde tuneloval, koho uplácel, na koho sháněl kompromitující materiál, kdo je prolhaný a kdo prohnilý. Tenhle zahořklý český kousek á la na každou svini by mělo jednou dojít, nás protáhne několika společenskými náladami a pokusí se nás přesvědčit o tom, že před sebou máme sakra velký příběh. Ve skutečnosti se toho o prohnilosti moc nedozvíme, když jde do tuhého, uskočí se a slibně rozjetou situaci pak tvůrci zbytečně rozmělní. Vaculíkovy voice-overy nakonec nevadí (on samotný mě ale příliš neoslovil), Vetchý je na tom o poznání lépe, jejich společné scény fungují. Chronologický pohled na vzestup gaunera nicméně nestrhne, zdviženému ukazováčku na zkorumpovanou policii, justici i politiku chybí „opravdová“ naléhavost. Znovu vadí ono neosobní řemeslné tajtrdlíkování, naštěstí je snaha kopírovat vizualitu zaoceánských thrillerů jen v první půlhodince. I tak by měl někdo za to laciné experimentování s kamerou a střihem vrátit honorář. Místy slušné, místy hodně k smíchu. Ve výsledku slabší tři hvězdy!! (16.05.2014)

Tady vidíte, proč mají všechny vrcholné Scorseseho filmy kolem tří hodin. Jasně, je nesmysl srovnávat technické i finanční možnosti českého filmu s tím, co měl vždy k dispozici zmíněný velikán (ještě bych měl zmínit možnosti herecké!), ale ten rozdíl je zkrátka propastný. Příběh kmotra nemá k dispozici marný námět, naopak si může postavit základy v podobě zločinné činnosti hlavního "hrdiny" a následně přidělávat opěrné pilíře objímající jak dva různé politické režimy, tak i snaživou práci policejních vyšetřovatelů, avšak dramaturgie už značně marná je. Ne že by příběh lehce neubíhal, on totiž doslova sviští s větrem o závod, zuřivé prostřihy někde na úrovni Kriminálky anděl oddělují bleskově klidně několik let a než si vůbec stačíme plně uvědomit, jaký parchant ten Vedral vlastně je a jak mocné impérium vybudoval, už čumíme na závěrečné titulky. A to je škoda, protože Nikolaev má řemeslo v malíku, a pokud už si ve scénáři udělal místo pro něco zajímavého, dokázal to i velmi zajímavě natočit. A Příběh kmotra má jistě k dispozici i skvělé herce, jenže ti jsou uvězněni ve svých šablonovitých postavách a nějaký jejich charakterní vývoj v podstatě neexistuje. Nadprůměr to však, v rámci možností, určitě je. Alespoň můžeme vidět, jak to v naší republice vypadá a jací lidé celou politiku vlastně řídí.. 70% (06.08.2014)

Film mnoha tváří. Na jedné straně skvělý herec Ondřej Vetchý, kterému ale režisér zapomněl říct, jestli má hrát typického českého veksláka, který je stále jednou nohou ve vězení, nebo mafiánského bosse ovládajícího osudy druhých. Výsledkem je takový mišmaš, kdy chvílemi přestávám Vetchému jeho roli věřit. Zbytek herců také kvalitní. Nejslabším článkem je tak opět režisér Petr Nikolaev, který vůbec nemá cit pro látku. Podobně jako v Lidicích se snaží ždímat emoce ve vypjatých scénách, ale zoufale mu to nejde. Závěrečné poselství filmu je opravdu megatrapnost. Ve filmu Kmotr od Coppoly stačilo Al Pacinovi jediné slůvko, aby si divák uvědomil, s kým má tu čest. Tady potřebujeme patetický dovětek, že kmotrové typu Vedrala žijí mezi námi. Tak bacha na ně! Když už jsme u toho srovnání s realitou, nemám nic proti tomu, pokud se události pro potřeby filmu upraví. Ale vyměnit budovu vlastní firmy za fotbalové hřiště v extrémně patetické scéně, to už nepobírám. Celá látka je velmi špatně uchopena. Na vraždě Františka Mrázka bylo nejzajímavější ono tajemno kolem možného vraha a případného propojení s politikou. Na tom měli tvůrci stavět a postupně vytvořit atmosféru strachu a nejistoty. Tyto atributy zde zcela chybí. (20.08.2018)