Mortdecai: Grandiózny prípad

Mortdecai Kyrila Bonfiglioliho bývá přirovnáván k poetice P. G. Wodehouse a teoreticky by mohl bavit i příznivce jejich českých ctitelů Jirotky a Vavřincové. Ve filmové verzi je to spíš klasický zážitek pro die hard fandy Johnnyho Deppa. A ostatní hvězdy mu spokojeně přihrávají - Ewan McGregor jako klasický vedlejšák, který si myslí na paní Mortdecaiovou v podání stále nebezpečně krásné Gwyneth Paltrow, Jeff Goldblum karikuje sám sebe, Paul Bettany překračuje svůj stín a Olivia Munn nikdy nebyla atraktivnější. Občas prostě stačí nemít předsudky a nechat se filmem inspirovat k tomu, co si přečíst. Česky nám vyšly tři případy: Nemiř na mě tou věcí (1972), Pistole má přednost (1979) a zfilmovaný Mortdecaiův záhadný případ s knírem (1999, vyšel až posmrtně). (12.11.2020)

Potrefený film v rovině britského připubertálního humoru s ugrimasovaný Johny Deppem. I přesto mě to ale dokázalo vcelku bavit. Samotný Depp mě v několika místech opravdu pobavil, stejně tak výborný Paul Bettany s jeho rolí "všechno přežiju" a naivně zamilovaný Ewan! Všeho všudy je to sice krávovina, ale nijak mě to nenasralo. Každopádně Depp už potřebuje vážné role, takže sem s tím Black Massem! (27.08.2015)

Vůbec to nebylo špatný. Musím říct, že to je celkem podhodnocený. Dokonce jsem se zasmála a to se mi zas tak často u takových blbovinek nestává. Je dost možný, že ten film byl dobrý, protože hlavní roli měl Johny Depp. On je prostě jedinečný. Úplně poslední záběr mě snad pobavil nejvíc. A Paula Bettanyho jsem tam málem ani nepoznala. Tenhle film prostě musí lidé brát s trošičkou nadsázky a nebrat to tak vážně, když to ani vážně není myšleno. (27.05.2015)

Tenhle rok už je to druhá povedená komedie (první byl Kingsman: tajná služba). Výborně bylo natočeno cestování, takže se nedalo ve filmu ztratit. Skvělé herecké obsazení filmu hodně pomohlo, hlavně skvělý Johny Depp, ale nesmíme zapomenout na jeho sluhu. Moje očekávání bylo dost vysoké, ale film mě nezklamal, protože to je komedie u které se docela dost zasmějete. 80%. (15.05.2015)

Mordechuj: Gaydiózní případ je učebnicový příklad toho, co moderní filmově-teoretická věda naprosto pregnantně kategorizuje sofistikovaným pojmem „Buzerantská trapárna“, kterýžto může být nedostatečně erudované veřejnosti také znám pod laickým termínem „Homomédie“. Ať už však toto „veledílo“ determinujeme odborně či neodborně, pořád zůstane něčím, u čeho nutně musí každý hormonálně vyvážený divák s přirozenou sexuální orientací jen nevěřícně kroutit hlavou nad tím, jak takové zrůdné zvěrstvo, vyvolávající až akutní záchvaty studu, může někdo vůbec financovat, natočit a vyjma Emana Mek Řehoře i osadit jindy dobrými a populárními herci. Obzvláště nechápu, čím vydírali Deppkoidního Jeníka, aby místo důstojného čekání na další miliardu od mentálně nezaopatřených nezletilců za následující Kokoty z Karibiku ze sebe udělal ještě většího pičuse a naprosto se ztrapnil postavou, která nepříjemně evokuje akorát tak Ližkulese Poarota, mladšího a teplejšího bratra slavného belgického detektiva Kristovy Agáty, co přijel pomoci řešit komplikovaný případ absolutní homodemence četnictvu ze Séntropé. Jediné, co se mi při téhle zrůdnosti honilo hlavou, byla představa plného kina hihňajících se transek při londýnské premiéře v Soho, smíchy slzících a rozmazávajících si oční stíny nad všemi těmi ukrutně třeskutými tumory. Při tom přelinkovávání a přepudrovávání nosů tam pak muselo být po skončení představení na chlapských hajzlech fuckt narváno. (24.05.2015)