Zachráňte pána Banksa

Byl jsem očitým svědkem toho, kterak nejeden filmový fušer dokázal na motivy vynikající knihy natočit cosi žlutohnědého, lepkavého a zapáchajícího. A proto se paní Traversové vůbec nedivím, že nechtěla Waltovi dovolit zprznit svou Mary Poppins. Walt Disney je však hrdina tohoto snímku, sympaťák, který, stejně jako všichni čeští multitutimilionáři, zbohatl díky své dobrotě, ochotě a snění, což z něj pro mne činí postavu zcela nevěrohodnou. Když se k tomu přidala mimořádně protivná paní Traversová, tak pro mne bylo lehkým utrpením sledovat některé pasáže tohoto snímku. Naštěstí hodně zachránila optimistická nálada, dětinská radost a zejména skvělý Paul Giamatti, kterému bych za odměnu dovolil vozit mě v limuzíně klidně celý den. (17.07.2014)

Tom Hanks a Emma Thompson předvedli oba úžasné výkony, i když lepší byla Emma. Celý děj snímku moc neodpovídá jeho názvu, jelikož je to spíš o ní. Příběh je celkem zvláštní, prolíná se zde špatná nálada s dobrou a komické prvky s dramatickými. Je to možná až příliš zbytečně dlouhé a chvílemi i trochu nudné. Nejlepší je na tom asi konec, jinak čistý průměr. (16.03.2014)

Výborná Emma Thompson a solidní Tom Hanks v příběhu o tom, jak Walt Disney doběhl P. L. Traversovou a získal práva na zfilmování Mary Poppins, táhnou oproti realitě disneyovsky překroucený příběh. Ale co jiného se ostatně dalo čekat, když ho natočilo studio Walta Disneyho? Když odhlédnu od rozdílů mezi filmem a historií, tak musím uznat, že to vše velmi dobře funguje, včetně paralelního vyprávění příběhu samotné spisovatelky, ze kterého usnovala svoji literární klasiku. (14.04.2020)

Jak normálně nemám Emmu Thompson příliš v lásce, tak role tady ji naprosto sedla a z 90% jsem se zasmála právě díky ní. Asi bych se obešla bez flashbacků, jenže zase bez nich, by člověk nedostal celý obrázek toho co, kdo, jak a proč. Ve výsledku se jedná o velmi milý film, který mě hodně příjemně překvapil. 4* (22.01.2017)

Studio Disney (samozřejmě) nemůže natočit opravdový film o produkci studia Disney ani o Waltu Disneym, to je zcela mimo hranice možností. Je ale zajímavé sledovat tuhle sebeprezentaci a přemýšlet, proč zrovna tahle konkrétní kýčovina byla zvolena zrovna teď. Co mi vadilo nejvíc, že se celým filmem nese takový nádech "kdo nemá rád Mickey Mause, musel v dětství utrpět děsivý šok a je potřeba ho vyléčit". Každopádně střídání rovin a emocí zcela nahodilé, vše okázale přetažené. Nerad, ale musím připustit, že přes to všechno mně ten sentimentální nesmysl vlastně nevadil, je zkonstruovaný s tak nechutnou přesností a sebejistotou, že na nějaké té základní úrovní funguje. EDIT: No jestli to má být jako v červených barvách, tak to musím snížit na dvě. Jo, trochu pózuju. (29.01.2014)